Policisté každoročně upozorňují, že právě během podzimu a zimy si musí chodci více než kdy jindy uvědomit, že i oni mají při pohybu po silnici své povinnosti. Za tmy, za šera nebo jen během zamračeného a upršeného dne jsou pro řidiče chodci pohybující se ve vozovce, byť na krajnici, prakticky neviditelní. Patří tak mezi nejzranitelnější účastníky provozu, ale bohužel k tomu často, možná nevědomky, napomáhají.
Stačí pár reflexních prvků
Začneme zákonem, který říká: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“ Ještě dodáme, že sníženou viditelností není jen tma, je to i soumrak, svítání, hustý déšť či mlha.
A jak tedy pomůžou reflexní prvky? Policie to popisuje takto: „Reflexní pásky a nášivky odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji a jsou viditelné až do vzdálenosti 200 metrů. Chodce v modrém či jinak tmavém oblečení bez reflexních prvků ale řidič chodce zaznamená na vzdálenosti pouhých 18 metrů, což je pozdě pro odvrácení vzniku dopravní nehody.“
Chodci často argumentují tím, že řidiči přece mají světlomety a musí je tedy vidět. Řidič je sice uvidí, ale až ve chvíli, kdy je pozdě. Čím dřív řidič chodce zaznamená, tím dříve na něj může reagovat. A mimochodem, nejen mimo, ale i ve městech a obcích. K tomu policisté dodávají: „Nošení reflexních prvků je pro bezpečnost chodců důležité i v obci na osvětlených místech, kde také může chodcům zachránit život. Mnoho chodců navíc stále žije v domnění, že na přechodu pro chodce mají absolutní přednost, což není pravda. Řidiči motorových vozidel přitom po dopravní nehodě s chodcem často uvádějí, že chodce vůbec neviděli.“
Neviditelní chodci
Těm, kteří se mimo, ale i ve městě pohybují bez reflexních prvků, policisté přezdívají neviditelní chodci. A dodávají: „K bezpečnosti chodců také nepřispívá, že někteří řidiči mohou mít na podzim a v zimě zhoršený výhled z vozidla z důvodu nedostatečného odmlžení a očištění skel vozidla, za deště či sněžení se výhled z vozidla dále zhoršuje. Někteří chodci se však stále domnívají, že když oni za snížené viditelnosti zřetelně vidí přijíždějící vozidlo s rozsvícenými potkávacími světlomety, tak i je samotné řidiči motorových vozidel registrují, v provozu je bezpečně rozpoznávají a správně na ně reagují. Stále platí zásada vidět a být viděn.“
Chodci mají také velkou nevýhodu v tom, že je nechrání žádné deformační zóny, ale často si to neuvědomují nebo to vůbec neřeší. „Při případném střetu chodce s motorovým vozidlem chodce oproti automobilu nechrání žádné deformační zóny, prvky aktivní ani pasivní bezpečnosti a při střetech dochází ke vzniku jejich zranění, někdy bohužel s fatálními následky. Navíc chodci nejčastěji ze všech skupin účastníků silničního provozu umírají v noci. Nejčastějšími tragickými pochybeními chodců jsou náhlá vstoupení chodců do vozovky či podcenění rychlosti přibližujícího se vozidla a přecenění své vlastní viditelnosti v silničním provozu za snížené viditelnosti,“ vysvětlil Jan Frieser z Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Libereckého kraje.
A v neposlední řadě nezapomínejme, že stejně, jako pro chodce platí pravidla silničního provozu, mohou se snadno dočkat pokuty. Pokud se chodec za snížené viditelnosti pohybuje po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, kdy nemá na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, hrozí mu na místě pokuta do 2000 Kč, ve správním řízení pak do 2500 Kč.
Zákon jasně definuje, za jakých podmínek má chodec nosit reflexní prvky. Článek je mystifikační, protože nabádá k nošení reflexních prvků i v obci – což je v protikladu hned s první zákonnou podmínkou, kdy je má chodec použít: „Pohybuje-li se chodec MIMO OBEC“… Ave novináři >8-(