Čínské automobilky už nejsou pro evropské výrobce jen konkurencí na vzdáleném trhu, ale stále výrazněji se prosazují i v Evropě. S tím také roste debata o jejich cenách. Teď se do ní zapojil i nový šéf BMW Milan Nedeljković. Některé nabídky čínských značek podle něj z obchodního hlediska jednoduše nedávají smysl.
Milan Nedeljković (na úvodní foto) o situaci mluvil v rozhovoru pro německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Otázka mířila přímo na to, zda čínské automobilky prodávají v Evropě své vozy za dumpingové ceny. Šéf BMW takové obvinění přímo nevyslovil, jeho odpověď ale byla poměrně jednoznačná. „Některá čínská auta jsou zde nabízena za ceny, které z obchodního hlediska nedávají smysl,“ uvedl Nedeljković. Právě takové cenové nastavení podle něj podporuje v Evropě protekcionistické nálady a snahy více chránit domácí průmysl.
BMW přitom nechce čínskou konkurenci z evropského trhu vytlačovat. Automobilka dlouhodobě prosazuje otevřený mezinárodní obchod a Nedeljković zdůrazňuje, že samotná konkurence není problém. Za nebezpečnou považuje situaci, kdy je hospodářská soutěž narušena cenami, které podle něj nelze vysvětlit běžnou obchodní logikou.
BMW kritizuje ceny, další cla ale nechce
Mohlo by se zdát, že logickou odpovědí na podobnou kritiku budou požadavky na ještě vyšší cla. BMW však prosazuje přesně opačný postup.
Evropská unie už od podzimu 2024 uplatňuje na elektromobily vyráběné v Číně dodatečná vyrovnávací cla. Jejich výše se liší podle výrobce a výsledků evropského antisubvenčního šetření. Například pro BYD činí 17 %, pro Geely 18,8 % a pro SAIC 35,3 %. Samostatnou sazbu 7,8 % má Tesla pro vozy vyráběné v Šanghaji a ostatní spolupracující společnosti spadají pod sazbu 20,7 %.
Nedeljković ale nechce, aby Evropa v této cestě pokračovala dalšími celními opatřeními. Preferuje politická jednání mezi Evropou a Čínou, která by měla vést ke společnému pohledu na tržní ceny a následně ke konkrétním dohodám založeným na férových podmínkách.
Podle šéfa BMW by další cla představovala ještě větší zásah do trhu. Upozornil také na riziko odvety z čínské strany. Jednou z možností by podle něj mohlo být omezení dodávek bateriových článků, na nichž je evropský automobilový průmysl stále výrazně závislý. „Nikdo nemá zájem na eskalaci,“ shrnul Nedeljković.
BMW je navíc v poněkud specifické pozici. Čína pro něj není pouze zemí, odkud přichází stále silnější konkurence. Je zároveň důležitým výrobním a odbytovým trhem. Plně elektrické MINI Cooper a MINI Aceman se vyrábějí v čínském závodě společného podniku Spotlight Automotive, který vytvořily BMW Group a Great Wall Motor, a odtud se vyvážejí také na další trhy.
Vyšší překážky pro dovoz elektromobilů vyráběných v Číně proto nezasahují pouze čínské automobilky. Dopadají také na evropské koncerny, které tam část svých vozů vyrábějí.
Čína je pro BMW zároveň klíčovým trhem i velkým problémem
Vývoj čínského trhu je pro BMW stále důležitější také kvůli vlastním prodejním výsledkům. V roce 2021 dodala BMW Group zákazníkům v Číně rekordních necelých 848 tisíc automobilů. V roce 2025 už to bylo přibližně 626 tisíc vozů. Během čtyř let tak objem klesl zhruba o 26 %.
BMW samo popisuje čínský trh jako mimořádně konkurenční. Domácí výrobci získávají větší podíl a právě Čína patří mezi místa, kde se velmi rychle rozvíjí elektromobilita, software i digitální služby v automobilech. Stejné čínské značky přitom postupně rozšiřují svoji nabídku také v Evropě.
Evropské automobilky se neshodují ani na tom, jak by na tuto situaci měla Evropská unie reagovat. Volkswagen Group, Renault Group a Stellantis například společně podpořily iniciativu Made in Europe. Jejich návrh počítá s vytvořením systému, v němž by 70 % vozidel prodávaných výrobcem v Evropě splňovalo definované požadavky na evropský obsah.
Taková politika ale může mít také svou cenu. Institut Bruegel například upozornil, že samotný požadavek na výrobu bateriových článků v Evropské unii by mohl zvýšit jejich cenu z přibližně 50 na 85 eur za kWh. U typického elektromobilu by to podle jeho výpočtu znamenalo zdražení zhruba o 2100 eur.
BMW proto pod vedením Milana Nedeljkoviće dál prosazuje spíše otevřený obchod než budování dalších bariér. Současně však nový šéf automobilky dává jasně najevo, že volný trh podle něj nemůže fungovat bez cen, které odpovídají standardním ekonomickým podmínkám. Právě v tom nyní vidí jeden z největších problémů rychle rostoucí čínské konkurence v Evropě.
Zdroj: motor1.com, reuters.com, bmwblog.com
Štítky: BMW, cena, Čína, čínská auta, čínská konkurence, čínské automobilky, Milan Nedeljković