Cesta autem do Chorvatska bývá pro mnoho řidičů především snahou dostat se co nejrychleji k moři. Dálnice, mýtné brány, tunely a kolony tak často tvoří většinu dovolenkového přesunu. Chorvatsko ale nabízí i silnice, na kterých samotná jízda přestává být nutnou povinností a stává se součástí dovolené.
Některé vedou vysoko nad Jadranem, jiné překonávají horské masivy nebo se ztrácejí v lesích daleko od přeplněných letovisek. Není přitom nutné plánovat několikadenní výlet. Řada zajímavých tras leží poblíž hlavních dovolenkových oblastí a dá se zařadit do běžné cesty k ubytování.
Nejlepší podmínky bývají brzy ráno, kdy ještě pobřežní provoz nezpomalují autobusy, obytná auta, skútry ani řidiči hledající odbočku k pláži. Ani prázdnější silnice ovšem není závodní dráhou. Zatáčky bývají nepřehledné, některé úseky jsou úzké a výhledy snadno odvedou pozornost od řízení.
Istrie nabídne pobřeží i klidnější vnitrozemí
Jednou z nejzajímavějších silnic na východním pobřeží Istrie je D66 mezi Plominem a Lovranem. Vybraný úsek měří přibližně 28 kilometrů a vede krajinou vysoko nad Kvarnerským zálivem.
Při jízdě od Plominu směrem k Lovranu se postupně otevírají výhledy na moře, ostrov Cres a pobřežní obce. Za zastávku stojí také vyhlídka u Plominu, odkud je za dobrého počasí vidět široká část Kvarneru.
Silnice střídá zatáčky, kratší rovné pasáže a změny výšky. Hodí se při cestě do Opatije, Lovranu, Mošćeničky Dragy, Rabacu nebo na východní část Istrie. V létě je však nutné počítat s místní dopravou, turisty mířícími k plážím i vozidly pokračujícími k trajektu mezi Brestovou a Porozinou.
Méně známou možnost představuje D500 z Vranje přes Šušnjevici do Vozilići. Oficiální délka celé silnice činí 23,56 kilometru. Starší podklady někdy uvádějí jako její konec Kršan, podle současné chorvatské klasifikace však D500 končí ve Vozilići u silnice D64.
Trasa vede kopcovitým istrijským vnitrozemím a může zpestřit příjezd přes Rijeku a tunel Učka směrem k Labinu, Rabacu nebo jihovýchodní Istrii. Protože neprochází řadou pobřežních letovisek, může působit klidněji než silnice přímo u moře. Zatáček nabízí dost, ale při délce necelých 24 kilometrů nejde o únavnou zajížďku.
Myslíte, že to k moři ještě dojedete na jeden zátah? V Chorvatsku za to můžete tvrdě narazit
Pod Velebitem leží nejslavnější chorvatské zatáčky
Mezi nejpůsobivější části Jadranské magistrály patří D8 ze Senje do Karlobagu. Přibližně 64 kilometrů dlouhý úsek se drží pod masivem Velebitu a na mnoha místech vede vysoko nad hladinou moře. Z cesty se otevírají výhledy na ostrovy Rab a Pag.
Silnice nabízí dlouhé série zatáček a výrazné změny směru. Není proto divu, že si získala silnou pověst mezi řidiči i motocyklisty. Chorvatská veřejnoprávní televize HRT však zároveň upozorňuje, že se na trase nachází 32 takzvaných černých míst. S vyšší intenzitou provozu navíc případná chyba přináší mnohem větší riziko než v minulosti.
Úsek lze zařadit do cesty na Pag, do Novalje, Zadaru nebo Starigradu-Paklenice. Během letní sezony jej ovšem často zpomalují obytná auta, autobusy a turistický provoz. Největší šanci na plynulou jízdu nabízí časné ráno.
Jinou podobu Velebitu ukazuje D25 mezi Gospićem a Karlobagem. Vybraný úsek měří přibližně 40 kilometrů, zatímco celá státní silnice D25 z Korenice přes Gospić do Karlobagu má oficiální délku 83,615 kilometru.
Cesta prochází přes Baške Oštarije a překonává horskou krajinu Velebitu. Z vnitrozemí nejprve stoupá, následně začíná výrazně klesat k pobřeží. Okolí tvoří lesy, horské louky, skály a suchá krajina, která se směrem k moři postupně otevírá výhledům na Jadran a ostrov Pag.
D25 se nabízí jako alternativa při cestě po dálnici A1. Místo běžného pokračování po hlavních tazích lze sjet směrem na Gospić a k moři dorazit přes hory. Při klesání ke Karlobagu je potřeba zachovat rezervu. Silnice rychle ztrácí nadmořskou výšku a některé zatáčky mohou být ostřejší, než se na první pohled zdá.
Na horský přejezd může přímo navázat D8 z Karlobagu do Starigradu-Paklenice. Přibližně 60 kilometrů dlouhý úsek pokračuje podél pobřeží severní Dalmácie a stále se drží v těsné blízkosti Velebitu.
Oproti části ze Senje do Karlobagu působí místy otevřeněji a nabízí plynulejší rytmus. Po jedné straně zůstávají skály a horské svahy, po druhé moře a ostrov Pag. Trasa dává smysl při cestě do Starigradu-Paklenice, Zadaru, na Pag nebo dále směrem k Šibeniku a Splitu.
Na jihu rozhoduje hlavně správný čas
K nejhezčím pobřežním úsekům jižní Dalmácie patří D8 mezi Omišem a Brelou. V závislosti na zvoleném začátku a cíli měří cesta přibližně 25 až 30 kilometrů. Vede kolem menších letovisek a nabízí výhledy na moře i svahy pohoří Biokovo.
Autem na dovolenou do zahraničí: Tyto chyby dělají Češi stále dokola
Tady však více než jinde záleží na denní době. V hlavní sezoně provoz zpomalují autobusy, skútry, chodci u krajnice a auta odbočující k hotelům, apartmánům nebo plážím. Z vyhlídkové silnice se proto může rychle stát pomalu jedoucí kolona.
Nejlepší podmínky bývají brzy ráno, ještě předtím, než se pobřežní obce zaplní. Trasu mají snadno dostupnou návštěvníci Splitu, Omiše, Brely, Bašky Vody i Makarské. Na plynulou jízdu se nelze vždy spolehnout, výhledově však patří tento úsek k nejatraktivnějším částem Dalmácie.
Ještě dále na jih se nachází D8 z Dubrovníku do Karasovićů u hranice s Černou Horou. Přibližně 32 kilometrů dlouhá cesta vede přes oblast Župy dubrovačké, kolem dubrovnického letiště a následně pokračuje k hraničnímu přechodu.
Nejde o tak souvisle zatáčkovitou trasu jako pod Velebitem. Střídají se zde rychlejší pasáže, zatáčky, obce a úseky s výhledy na členité pobřeží. Silnice je zajímavá zejména pro turisty ubytované v okolí Dubrovníku a pro řidiče pokračující do Černé Hory.
V sezoně může cestu výrazně prodloužit čekání na hranicích. Při plánování výletu směrem na Herceg Novi nebo Kotor je proto vhodné ponechat si dostatečnou časovou rezervu.
Gorski kotar ukazuje úplně jiné Chorvatsko
Poslední trasa neleží u moře. D32 spojující Delnice a Prezid má podle současné chorvatské klasifikace délku 49,726 kilometru a končí u slovinských hranic.
Silnice prochází oblastí Gorského kotaru, která se od pobřežní části Chorvatska výrazně liší. Místo skal, vyprahlé krajiny a Jadranu ji obklopují lesy, louky a horské kopce. V létě zde bývají příjemnější teploty a chladnější noci než u moře.
D32 vede přes oblast kolem Crni Lugu, Gerova a Tršće. Hodí se jako odbočka při cestě přes Slovinsko nebo Rijeku směrem na Kvarner, Krk či Istrii. Nenabízí klasické výhledy na tyrkysové moře, ale klidnější prostředí a zelenou horskou krajinu.
Před cestou po kterémkoliv z uvedených úseků je vhodné ověřit aktuální dopravní situaci. Podmínky mohou ovlivnit opravy, nehody, hustý letní provoz i silný vítr, který se objevuje zejména na pobřeží pod Velebitem. Chorvatské vedlejší trasy dokážou cestu na dovolenou výrazně zpestřit, největší dojem však udělají tehdy, když řidič nesleduje čas a rychlost, ale samotnou krajinu.
Zdroj: topspeed.sk, balkancampers.com, https://bookiscout.com/guides/brela-road-trip, istra.hr, magazin.hrt.hr, cometocroatia.holiday