Čisté auto umí udělat radost skoro okamžitě. Stačí pár minut po umytí, jeden pohled na karoserii a člověk má pocit, že i obyčejná cesta do práce je najednou mnohem příjemnější. Právě tady ale může přijít i problém. Mnozí mají za to, že čím častěji auto myjí, tím lépe pro jeho lak dělají. Jenže realita je složitější a není to tak úplně pravda.
Samotné časté mytí ještě nemusí být problém. Riziko začíná ve chvíli, kdy se opakuje špatný postup. Odborníci se shodují na tom, že lak nejčastěji netrpí tím, že auto umýváte, ale tím, jak ho umýváte. Drsné houby, špinavé hadry, nevhodná chemie, špatné sušení nebo nešetrné zacházení s povrchem zanechávají jemné škrábance a postupně na karoserii oslabují ochranné vrstvy laku. Stejně špatnou službu může udělat i obyčejný prostředek na nádobí, který není určený pro automobilový lak a zbytečně stahuje vosk i další ochranu.
A i proto neexistuje jednoduchá univerzální odpověď na otázku, zda je možné auto mýt příliš často. Dá se to přehnat, ale většinou nejde o samotný počet mytí jako spíš o kombinaci frekvence mytí, techniky a podmínek. Pokud někdo myje auto opakovaně nešetrně, lak to dřív nebo později ukáže. Pokud naopak používá správný autošampon, čisté mikrovláknové houby a utěrky a šetrný postup, častější péče sama o sobě problém být nemusí.
Dva týdny bývají rozumný základ, zima má ale vlastní pravidla
V běžném provozu se jako rozumný interval často uvádí mytí zhruba jednou za dva týdny. Není to dogma, spíš orientační rytmus, který dává smysl u auta, s nímž se normálně jezdí. U garážovaného auta nebo u auta, které nevyjíždí denně, může být interval klidně i delší. Naopak v prašném prostředí, při častých deštích nebo po jízdě po silně znečištěných cestách je logické mýt auto častěji.
Zvláštní kapitolou je zima. Auto může na pohled vypadat celkem čistě, ale rozhodující je i to, co není vidět. Posypová sůl ulpívá na podvozku a dalších částech vozu, kde urychluje vznik koroze. Místa poškozená solí bývá snadné přehlédnout právě proto, že nejsou na první pohled vidět. Během zimní sezony se tedy doporučuje alespoň jedno mytí měsíčně, případně i častěji, pokud jsou silnice solené hodně a často. Důležité je přitom myslet právě i na oplach podvozku.
Mytí auta v zimě: největší problém není špína. Je to to, co se na autě drží
V létě zase vstupují do hry jiné hrozby. Ptačí trus, pryskyřice a zbytky listí nejsou jen estetický problém. Když zůstanou na rozehřáté karoserii, mohou se do povrchu doslova „vyškvařit“ a poškodit ho. Mokré listí navíc obsahuje mízu a další látky, které lak také dokážou narušovat. V takové chvíli dává rychlé umytí nebo alespoň okamžité odstranění nečistot mnohem větší smysl než čekání na „pravidelný“ interval.
Stejně důležité je i načasování mytí. Mytí sluncem rozpálené karoserie nebo na přímém slunci není úplně dobrý nápad. Voda i chemie příliš rychle zasychají a na laku pak zůstávají mapy a stopy, které se budou složitě odstraňovat.
Velkým nepřítelem vzhledu laku je také tvrdá voda. Po odpaření zůstávají na povrchu minerální usazeniny, které také vytvářejí skvrny a mapy. Pokud se to neřeší včas, může to pak vyžadovat speciální chemii a v krajním případě i korekci a rozleštění laku. Hlavním problémem přitom nejsou samotné kapky, ale právě minerální zbytky, které po nich na laku zůstávají.
Další omyl se týká automatických myček. Jsou rychlé a v zimě mají jednu praktickou výhodu, protože dokážou jednoduše opláchnout i spodek auta. Současně ale odborníci připomínají, že mají i své nevýhody, zejména pokud jde o šetrnost k laku. Nejde o to, že by každá automatická myčka auto nutně ničila, ale rozhodně neplatí, že je to bezrizikové řešení pro každou karoserii a v každém stavu.
U některých povrchů je navíc potřeba ještě větší opatrnost. Například Mercedes-Benz u svých matných laků přímo uvádí, že se mají používat jen schválené přípravky a že takový povrch není určený pro leštění. To je dobrá připomínka i pro ostatní řidiče. Ne každý lak snese stejnou péči a univerzální domácí improvizace se může prodražit.
A jaký je tedy závěr? Auto není dobré nechávat dlouho špinavé, ale stejně tak mu neprospěje přehnaná péče prováděná špatným způsobem. Rozumná frekvence, vhodný autošampon, čisté mikrovláknové houby a utěrky, opatrné sušení a ohled na počasí udělají pro lak víc než každodenní mytí. U auta nejde o to, kolikrát za měsíc ho umyjete, ale rozhodující je, zda při tom karoserii opravdu pomáháte, nebo jí nenápadně škodíte.
Zdroj: jalopnik.com, chemicalguys.com, consumerreports.org
Martine, napsal jsi to naprosto přesně — lépe bych to neřekl. Přesně tímhle způsobem se o auto starám i já, jen nejezdím do klasických myček ani nepoužívám pěnové kartáče. Volím buď bezkontaktní myčku, nebo klasický WAP box, kterých je dnes všude dost.
Auto je po šesti letech bez jediného škrábance a po umytí vypadá, jako by právě vyjelo ze salonu. Ale jak píšeš, každý má svůj způsob a je to hlavně o tom, co komu vyhovuje.
V první řadě je dnes zakázáno mýt auto i na vlastním pozemku, natož někde před panelákem. A ruční mytí profesionální firmou každých 14 dní nepadá do úvahy.
Celý článek je tak absolutní nesmysl.
Pokud jde o mytí auto, tak postup je následující.
1. Umýt auto před zimou, tedy v listopadu klidně v automatické myčce (všechny už mají pěnové kartáče) a dát nejvyšší program, tedy i mytí spodku a nanesení vosku. Můžete si umýt auto i ručně wapkou, ale musíte to umět…
2. Zajet do servisu a nechat na spodek nanést roční ochranu, je to cca 1500 – 2000,-
3. Umýt auto po zimě stejně jako v bodu prvním, pokud jezdíte více, tak v klidně v polovině zimě.
4. Umýt auto po jarních pylech cca červen – červenec stejně jako v bodě prvním.
Co se týče trusu ptáku, tak okamžitě odmáčet (toaletním papírem a vodou, může být lehce vylepšená jarem) a jemně setřít. Při troše štěstí to lak přežije bez úhony, pokud na trus přijdete později po horkém dni, tak počítejte s narušením laku, který uvidíte proti světlu. Při troše štěstí to rozleštíte, nicméně počítejte i s tím, že se to nemusí povést.
Hmyzí výkaly nejsou tak agresivní, ale i ty je potřeba odmáčet, někde vám zůstane mastný flek, ten lze odstranit technickým lihem, jinde už vám můžou zůstat fleky, ale ty jdou téměř vždy rozleštit.
Pokud máte auto jako spotřebák, tak tohle vůbec neřešte….
Pokud máte auto i jako mazlíka, tak zvažte garáž…
Pokud si garáž nemůžete dovolit, tak nestůjte pod lampami, stromy apod…
Díky tomuto přístupu budete mít lak v naprosto dokonalé kondici :)