Nastavení dopravy ve městech se v posledních letech vyvinulo výrazně víc, než aby jen ladilo „zelenou vlnu“. Dnešní kamery, senzory, mobilní data i samotná auta se umějí propojit tak, aby se zkrátily kolony a záchranáři projeli rychleji. Česká strategie rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) na období 2021 až 2027 počítá s tím, že do roku 2050 bude adaptivní řízení ve větších městech běžným standardem. Cílem je systém, který se opírá o kvalitní data, dává lidem přesnější informace a umožňuje volit způsob dopravy podle času, ceny a dopadů na životní prostředí.
Co už se děje v ulicích
Nejviditelnější změny probíhají v Praze a dalších krajských metropolích. Hlavní město testuje adaptivní semafory, které v reálném čase upravují signály podle hustoty provozu. Využívají kamery, senzory a síť 5G. Pražský magistrát od projektu čeká plynulejší průjezd křižovatkami, méně kolon a nižší emise. V několika městských čtvrtích se také ověřuje, jak přesné a rychlé reakce nové řízení zvládne při proměnlivém provozu.
Přečtěte si také:
Brno se soustředí na křižovatky. Systém Seeroad má pomáhat automobilům nové generace, která už dokážou komunikovat s infrastrukturou. Umí předvídat vznik kolon, včas upozornit na průjezd vozidel záchranných složek a obecně udržet tok dopravy plynulejší. Na veletrhu URBIS to popsal vedoucí Oddělení spolupráce a rozvoje města Brna Jakub Rybář: „Systém Seeroad umožňuje automobilům nové generace, které už komunikují s infrastrukturou, predikovat, co se děje kolem nich, kdy a kde se tvoří kolona, upozorňuje na průjezd vozidel záchranné služby a mnoho dalšího.“
Důležitou roli hraje i výzkum. Centrum dopravního výzkumu dlouhodobě sleduje, co chytrá řešení přinášejí v praxi. Při testech na opravovaných úsecích se osvědčily proměnné dopravní značky, které řidiče včas navedou a rozptýlí provoz ještě před zúžením. Podle vyhodnocení se tím zkrátil celkový čas zdržení, zejména tam, kde klesá počet jízdních pruhů, až o čtvrtinu. Počet nehod klesl o více než polovinu.
Když auta mluví s silnicí: C-ITS a co z něj bude
Vedle semaforů a dopravních značek se rozvíjí i komunikace mezi vozidly a infrastrukturou. Projekt C-ITS (Cooperative Intelligent Transport Systems) zavádí výměnu informací mezi auty a silnicí. Ministerstvo dopravy plánuje v rámci pilotních instalací rozmístit přes čtyři stovky C-ITS jednotek na dálnicích i ve městech. Řidič se díky tomu dozví o blížícím se zásahovém vozidle, o nehodě či překážce, dostane varování před náledím nebo před vozidlem, které prudce brzdí. Na implementaci se podílejí české firmy včetně společnosti Intens.
Auta už dnes vidí za roh. Varují řidiče před nebezpečím ještě dřív, než ho zahlédnou
Česko je součástí evropského projektu C-Roads, který propojuje národní systémy do jedné sítě. Smysl je jednoduchý: aby řidič dostal včasné a srozumitelné varování, ať jede po dálnici v Německu, nebo v Česku. Jednotné standardy jsou podmínkou, aby takové služby fungovaly napříč státy i výrobci.
Potenciál versus realita úřadů
Logistické firmy i dopravci vidí v chytrém řízení velkou šanci, zejména ve špičkách a ve velkých městech. Jednatel společnosti CONTI-RSC Ondřej Stöhr upozorňuje, že klíčem jsou kvalitní data a jejich sdílení. Bez nich zůstane část přínosů na papíře. Podle něj záleží na digitalizaci veřejné správy a schopnosti propojovat systémy napříč kraji. Tam, kde jsou data přesná a dostupná i pro soukromý sektor, fungují technologie nejlépe. Do plánování se navíc stále častěji zapojuje umělá inteligence, která umí z dostupných dat odhadnout vznik zácp nebo riziko zpoždění.
Přečtěte si také:
Zpracování a otevřenost dat řeší i samotná Strategie ITS 2021–2027. Počítá s vytvořením robustní digitální databáze dopravní infrastruktury. Ta má zajistit, že data nebudou jen přesná, ale i sdílená a znovu použitelná. Teprve potom lze stavět služby, které mají přímý dopad na každodenní cestování: prediktivní řízení semaforů, chytré parkování nebo aplikace, jež kombinují různé druhy dopravy do jednoho spojení. Praxe ale ukazuje, že řada měst stále provozuje zastaralé systémy a sdílení dat mezi regiony není samozřejmostí.
Kam to může dojít
Výhled je poměrně jasný: během 25 let by adaptivní řízení křižovatek i dopravních omezení mělo být v Česku běžnou výbavou měst. Cesta k tomu vede přes poctivou práci s daty, jednotné standardy a postupné rozšiřování pilotních projektů, které už dnes dokazují, že i relativně jednoduché zásahy dokážou zkrátit zdržení a zvýšit bezpečnost. Pokud se podaří propojit technologie napříč regiony a institucemi, může mít řidič i cestující konečně pocit, že město s nimi komunikuje v reálném čase a ne jen podle tabulek z minulého roku.