V uplynulých letech se často řešilo, že rychlost je špatná. Do měst se tak instalovaly značky omezující rychlost na 30 km/h, stejně tak se omezovala rychlost i na dálnicích. Udělalo to tak třeba i Nizozemí, kde snížili rychlost na dálnicích na 100 km/h. Teď ale budou rychlost opět zvyšovat.
Stovku na dálnicích zavedlo Nizozemí plošně v roce 2020. Důvodem bylo samozřejmě snížení emisí skleníkových plynů a škodlivých látek v ovzduší. Toto omezení platilo („jen“) mezi 6°° ráno a 19°° večer. Mimo tyto hodiny bylo možné jezdit původní rychlostí, která se podle konkrétního úseku pohybovala od 100 až do 130 km/h. Už koncem roku 2020 ovšem bylo jasné, že na snížení emisí se toto opatření nijak závratně neprojevuje.
Trvalo ještě další roky, než se Holanďané rozhodli, že maximální rychlost opět zvednou. Rychlostní omezení ze stovky na sto třicet zatím zavedou na třech poctivě a pečlivě vybraných úsecích, přičemž půjde celkem o celkem 86 kilometrů. Před pár dny to oznámil nizozemský ministr dopravy Barry Madlener. Stane se tak v polovině letošního roku.
Značka s povolenou maximální rychlostí na 130 km/h se bude týkat 44 kilometrů na dálnici A7 mezi Stevinem a Lorentzem, také 24 km dálnice A7 mezi Winschotenem a německými hranicemi a nakonec i 18 km dálnice A6 mezi sjezdem Lelystad-Nord a mostem Ketel. V plánu byly i některé další úseky, například ten na dálnici A7 směrem na Groningen, ale tam se bohužel nepovedlo vyřešit protihlukovou ochranu. Na sto třicítku si tady budou muset řidiči počkat ještě dalších pár let (mluví se o letech 2028 až 2032). Dalším zvažovaným úsekem byla část dálnice A37 mezi Holsslootem a Zwartemeerem. O tom ale ještě podle magazínu Auto Motor und Sport zatím nebylo 100% rozhodnuto.
Nizozemský ministr dopravy Barry Madlener navíc prozradil, že jde pouze o první krok: „Začínáme s těmito úseky a příští rok provedeme další hodnocení, abychom mohli zvýšit maximální rychlost na dalších dálnicích.“
Že se snížení emisí neprokázalo je zajímavé tvrzení, ale chtělo by to podepřít nějakými tvrdými fakty. Ono totiž odporuje fyzice.
Příklad: Toyota RAV 2019 hybrid 2,5l inline-4 atmosféra BA95 při ustálených 100km/h spotřeba 7,2/100, při ustálených 130km/h 10,4/100.
Otázka: spotřeba je vyšší o 44%, rychlost o 30%. A to má RAVka aerodynamiku ve svém segmentu fakt dobrou.
Nezvýšení emisí pak může fungovat JEDINĚ tak, že:
1) vozidlo v měřeném úseku stráví o 30% méně času
2) kvůli delším rozestupům je propustnost komunikace ve skutečnosti NIŽŠÍ (za jednotku času projede méně vozidel, byť s vyšší spotřebou); je to kontraintuitivní, ale od cca 80/h se efektivní propustnost silnic skutečně snižuje
3) to minimálně 14% ZVÝŠENÍ emisí (které má původ samozřejmě ve kvadratickém nárůstu jízdních odporů jednotlivých vozidel v závislosti na rychlosti) je kompenzováno právě poklesem počtu průjezdů za jednotku času v důsledku nutnosti delších rozestupů a I díky rozptylu větrem je tak LOKÁLNĚ pod hranicí chyby měření.
Co je ale podstatné, je významně horší energetická efektivita, protože přesun na stejnou vzdálenost nevyhnutelně vyžaduje při stejné hmotnosti a vzdálenosti uvolnění významně většího množství energie a tedy spálení většího množství paliva a uvolnění většího množství emisí. A kdyby nic jiného, významně větší náklady při naprosto směšné úspoře času.
Takže příště před psaním takového článku doporučuji oprášit znalosti učiva pro základní školu a pořádně se zamyslet, co všechno má na prezentované výsledky vliv a co by jejich předkladatel asi tak mohl zamlčovat.
Něco podobného jako s tím hlukem. Auta jedoucí 100 jsou tišší než jedoucí 130?
Záleží KTERÁ složka hluku.
Aerodynamický hluk je prokazatelně významně vyšší.
Hluk odvalujících se pneu je prokazatelně významně nižší.
Hluk motoru může být jak vyšší, tak nižší, protože záleží na otáčkách,zátěži, a tedy režimu, ve kterém se v porovnávaných rychlostech nachází. Fun fact: když ještě Karel Loprais jezdil Dakkar, dělaly se při technické přejímce hlukové zkoušky. Ve svých pamětech Karel uvádí, že s tatrovkami byli připuštěni do závodů JENOM proto, že v otáčkách stanovených pro zkoušku měly Tatrovky shodou okolností hlučnost z celého rozsahu otáček nejnižší, a o 500/min víc nebo míň a neprošli by ani kdyby komisařům dali auto z masivního zlata. Takže jeho 6 vítězství bylo umožněno v podstatě jen naprostou náhodou a kdyby byly otáčky při zkoušce stanoveny jinak, odolnost aut a jeho schopnosti by mu byly pendrek platné, protože by jeli zase rovnou domů a ještě s ostudou.
21. století vstoupí do dějin jako století hlupáků.
:) hezky napsane
Asi se jim rozsvitilo
Ale houby. Vyšlo jim to přesně tak, jak znělo zadání a jak si to zaplatili.
Když se chceš dobrat pravdy musíš klást správné otázky
Když chceš vydělat (a je úplně jedno, jestli poctivým obchodem nebo v politice), taky musíš klást ty správné otázky.
Jenomže ty správné otázky v případě prvním nemají nic společného s těmi správnými otázkami v případě druhém.
Učivo předmětu „psychologie a manipulace pro druhou třídu ZŠ“.