Vaše auto o vás ví víc, než si myslíte. Od září k tomu máte mít přístup zdarma i vy

Většina řidičů si pod slovem „data“ pořád představí hlavně telefon. Jenže moderní auto je v praxi podobně propojené a online zařízení, které během každé jízdy sbírá a vyhodnocuje obrovské množství informací. Ještě donedávna platilo, že tyto údaje sice vznikaly při běžném používání vozu, ale jejich detailní přehled a skutečnou kontrolu nad nimi měl často spíš výrobce než majitel.

Zlom nastal 12. září 2025, kdy se začalo naplno uplatňovat tzv. EU Data Act. Od té doby už nejde jen o to, co auto „ví“, ale také o to, kdo má právo se na tyto informace podívat, rozhodovat o jejich využití a případně je poskytnout někomu dalšímu. A důležité je, že se to netýká pouze nových aut. Pravidla dopadají i na auta, která už jsou roky v provozu.

Co EU Data Act od září změnil pro majitele aut

Od letošního září mají výrobci poskytovat srozumitelnou informaci o tom, jaká data vozidlo sbírá, jak se používají a komu se mohou odesílat. Typicky jde o diagnostická data, údaje související se stylem jízdy nebo různé provozní a uživatelské vzorce.

Nejde ale jen o popis. Podstatou celé změny je přístup. Majitel má mít možnost se ke svým datům dostat a rozhodnout, co s nimi bude dál. V praxi se počítá se dvěma možnostmi:

• přímý přístup, například přes aplikaci nebo rozhraní vozidla,
• nepřímý přístup, kdy vlastník požádá výrobce a data získá přes webové rozhraní či zákaznický portál.

Tento přístup má být pro uživatele bezplatný. Smyslem je, aby data nezůstala uzamčená v systémech automobilky a aby nevznikaly „datové trezory“, do kterých vidí jen výrobce.

Kyberbezpečnost aut je čím dál důležitější. Je to těžký úkol pro automobilky i pro řidiče

Proč se to dnes řeší hlavně kvůli servisu, zárukám a rizikům

V prosinci je nejvíc vidět dopad na opravy a diagnostiku. Pokud se objeví závada, rozhodují detailní technické záznamy. Tam, kde dříve nezávislý servis narážel na nedostatek informací, se nyní otevírá možnost, aby se k potřebným datům dostal se souhlasem majitele. Prakticky to znamená rychlejší určení problému a méně situací, kdy je řidič automaticky tlačen pouze do autorizované sítě servisů.

S tím souvisí i citlivé téma záruky. Myšlenka pravidel je jednoduchá: volba servisu nemá stát na tom, že data jsou dostupná jen u autorizovaného servisu značky. Kromě servisů se otevírá i prostor pro aplikace třetích stran, třeba pro plánování údržby, navigační služby nebo práci s provozními daty. A v některých případech může dávat smysl i dobrovolné sdílení vybraných údajů s pojišťovnou, pokud by třeba nabídla výhodnější pojistku.

Současně se ale ukazují i limity. Čím více dat je zpřístupněno, tím vyšší jsou nároky na bezpečnost a tím větší je riziko zneužití nebo hackerských útoků. Výrobci také nesou dodatečnou administrativní a technickou zátěž, protože musí zajistit, aby přístup fungoval bezpečně a srozumitelně. A i když si za zpřístupnění dat nemají účtovat poplatky, vyšší náklady se mohou časem promítnout do cen jinak.

Druhá brzda je připravenost servisů. Dostupnost dat sama o sobě nezaručuje, že každý nezávislý servis bude umět s informacemi správně pracovat a využít je pro bezpečnou opravu. Proto se dopad v praxi může lišit region od regionu a provozovna od provozovny.

Do budoucna navíc platí, že v roce 2026 se pravidla ještě zpřísní. Od 12. září 2026 mají být nová vozidla technicky navržena tak, aby byl přístup k datům možný už od začátku, ne až dodatečně.

Štítky: autorizovaný servis, autoservis, diagnostika, EU, EU Data Act, Evropská unie, Kyberbezpečnost, práva řidičů, sdílení dat, servis auta, záruka