V sobotu 11. srpna zemřelo při dopravních nehodách šest lidí. Tento den byl tragický hlavně pro motocyklisty, čtyři z obětí nehod byli motorkáři. Dopoledne zemřeli při jedné nehodě dva řidiči motorek. Podle prvního vyjádření policie se čelně srazili, když jeden z nich předjížděl osobní auto. Další motorkáři zahynuli při srážce s osobními vozy. Jednou ze sobotních obětí nehod je také chodec, kterého srazilo auto a ujelo. V období od ledna do července bylo v důsledku dopravních nehod usmrceno 287 a těžce zraněno 1 304 osob. Meziročně tak u usmrcených došlo k nárůstu o 19 osob, naopak o 41 těžce zraněných lidí v meziročním srovnání ubylo. Vzhledem k většímu počtu úmrtí jsou ale následky nehod fatálnější než ve stejném období loňského roku.
Kromě specifik prázdninového provozu se na smutné bilanci letního období podepisuje právě horké počasí. Je to dáno především zvýšenou únavou, která vede ke ztrátě pozornosti. Nejčastější a zároveň nejtragičtější příčiny prázdninových dopravních nehod mají společný jmenovatel: řidič se plně nevěnoval řízení vozidla. Během loňských prázdnin bylo evidováno 2 937 takových nehod, při nichž bylo usmrceno 15 lidí. Nejkritičtější část dne z pohledu únavy je odpoledne mezi druhou a čtvrtou hodinou, kdy jsou zároveň i nejvyšší teploty. Řidiči navíc v horku bývají méně vyspalí a častěji mají zdravotní indispozice. Dosavadní bilance dopravních nehod potvrzuje, že nejvíce ohroženi jsou nejzranitelnější účastníci silničního provozu – chodci, děti, cyklisté a motocyklisté. Právě tyto rizikové skupiny patří mezi klíčové cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Zatímco celkově se daří počty úmrtí a těžkých zranění na českých silnicích úspěšně snižovat (loňský rok bylo historicky nejméně úmrtí) výše jmenované skupiny zůstávají problematické.
Chodci
Od ledna do července bylo na silnicích v ČR usmrceno 65 chodců, meziročně o 15 více (tj. + 30 %). Na všech usmrcených se tak chodci podíleli 23 %. V Hl. m. Praze bylo v uvedeném období usmrceno 23 osob, 19 z nich bylo chodci, tj. 83% podíl na všech usmrcených v Praze. V Praze však téměř každá 2. těžce zraněná osoba byla chodcem!
Motocyklisté
Meziroční pětinový nárůst je evidován i v oblasti usmrcených motocyklistů, kdy během prvních sedmi měsíců bylo usmrceno již 49 motocyklistů. Tento nepříznivý vývoj kopíruje roky 2014 a 2015, kdy bylo ve sledovaném období usmrceno 50 motocyklistů a do značné míry potvrzuje, že motocyklisté jsou jednou z kategorií, u které v dlouhodobém srovnání dochází k velmi pozvolnému snižování fatálních následků dopravních nehod. Motocyklisté se na všech usmrcených podíleli 17 %, ale např. v Libereckém kraji byla téměř každá 2. usmrcená osoba motocyklistou.
Děti
Nejtragičtějším vyústěním dopravní nehody je smrt dítěte. V letošním roce již bylo na silnicích v ČR, bohužel, usmrceno 14 dětí. Jen v červenci, tzn. v prvním prázdninovém měsíci, bylo usmrceno 5 dětí. Meziročně tak evidujeme o 9 více usmrcených dětí. Pouze v jednom ze 14 případů přitom bylo dle vyšetřování viníkem nehody samotné dítě. Zbytek nehod zavinili řidiči motorových vozidel a děti při nehodě byli spolujezdci nebo chodci. Děti se na všech usmrcených podíleli 5 %, ale např. v Olomouckém kraji byla kvůli dvěma těžkým nehodám s dětskými obětmi každá 5. usmrcená osoba dítětem.
Senioři
Významný je letos také nárůst v oblasti fatálních následků dopravních nehod seniorů (tzn. osoby nad 65 let věku). Za prvních 7 měsíců bylo usmrceno již 71 seniorů, tj. o 19 více než vloni ve stejném období (+ 37 %). Senioři se na všech usmrcených podíleli 25 %, ale např. v Královéhradeckém kraji byla každá 2. usmrcená osoba seniorem.