Nová Toyota Land Cruiser prošla poměrně razantní proměnou vzhledu a z vcelku kulatého auta přijela jako hranaté auto. Vypadá moderněji, dospěleji a celkově lépe. Ale jak jezdí? Technika se totiž tak radikálně neproměnila. To jsme zjišťovali v nejnovějším testu.
Zvenku i zevnitř je nová
Když se na novou Toyotu Land Cruiser 250 podíváte, na první pohled poznáte, že tohle je úplně nová generace. Je to opravdový off-road, jehož základem je rámový podvozek. Ten vychází z většího Land Cruiseru 300, ale byl upraven. Oproti předchozí generaci je rám podvozku výrazně tužší – a to nejen sám o sobě, ale také z pohledu spojení s karoserií.
Karoserie je v nejnovější generaci o poznání hranatější, což se podepisuje nejen na samotných tvarech, ale také třeba na světlometech. Ty jsou totiž vpředu i vzadu takřka obdélníkové. Z pohledu designu na tomhle autě vlastně nejsou žádné kudrlinky a je jednoduché. Z celého auta navíc prakticky zmizely znaky Toyota, zůstaly už jen na kolech, ale v masce chladiče i na víku kufru je jen nápis TOYOTA.
Jak se dá čekat, Toyota Land Cruiser je i v nejnovější generaci stále velké auto, mezigeneračně docela narostla. Na délku teď měří 4925 mm, široká je 1980 mm bez vnějších zpětných zrcátek a vysoká je 1935 mm. Světlá výška ale není z úplně nejvyšších, podle velikosti kol je to od 205 do 215 mm, přičemž tu není vzduchový podvozek, který by ji dokázal upravit jako například u Land Roveru Defender. I tak se ale do auta nastupuje hodně vysoko, takže pak oceníte nášlapy, na které se samozřejmě dá stoupnout, ale i madla na A-sloupcích zevnitř, za která se můžete chytit.
Interiér působí stejně jako exteriér moderním dojmem, přestože tu naštěstí stále jsou fyzická tlačítka. S nimi si tak například můžete nastavit klimatizaci, upravovat hlasitost multimédií, měnit nastavení jízdního režimu nebo nastavovat pohon všech kol a i některé jeho funkce. Fyzická tlačítka jsou i na volantu.
A ta budete potřebovat, protože se jimi přes palubní počítač deaktivují aktivní jízdní asistenty, mezi které patří upozorňování na překročení rychlosti nebo hlídání jízdních pruhů. To jde naštěstí i za jízdy. Pak je tu ale ještě jeden asistent, který hlídá řidičovu pozornost. Nastaven je ale tak, že se řidič musí neustále dívat jen před sebe a jakmile se zadívá někam do strany (nebo samozřejmě do telefonu a podobně), systém to prakticky ihned zaznamená a začne pípat. A pípá dlouho, dokud se podle něj řidič opět řízení plně nevěnuje = nedívá se dopředu. To jde také vypnout, ale dělá se to v úplně jiném menu než výše zmiňované asistenty, a navíc to nejde za jízdy. Musíte stát.
Z toho už možná tušíte, že tady je už ve standardu digitální přístrojový štít. Ten má poměrně velkou úhlopříčku 12,3 palce a z pohledu grafiky vcelku jednoduché zobrazení. Ukazuje samozřejmě jízdní data (otáčky motoru, rychlost, stav paliva, teplotu motoru, …), ale také další data jako například palubní počítač, off-roadové zobrazení (náklon karoserie, trakce jednotlivých kol, atd.) a další. Potěší, že je velmi dobře čitelný za každých okolností, ale i to, že má velmi rychlé reakce.
Středový displej multimédií je menší, má úhlopříčku „jen“ 10,5 palce. Jeho reakce jsou ale také velmi rychlé, grafika prakticky stejná jako ve všech ostatních nejnovějších modelech Toyota a je i podobně (ne)přehledný a ovládání je neintuitivní.
V interiéru je nicméně spousta místa, což platí jak pro přední, tak i pro zadní sedadla. Kabina nabízí také několik odkládacích prostorů (včetně bezdrátového nabíjení mobilních telefonů před voličem automatické převodovky) a středový box mezi předními sedadly může sloužit i jako lednička.
Velký je také kufr, do kterého se nově vstupuje nahoru (elektricky) vyklápěcími dveřmi namísto dveří otevíraných do boku. Pokud ovšem do kufru chcete třeba jen něco malého hodit, můžete si otevřít klidně jen samotné zadní sklo. Vzhledem k výšce auta ale z kufru tímto způsobem pravděpodobně nic nevyndáte. A to ani kdybyste byli třeba známý basketbalista Shaquille O’Neal, který měří 216 cm. Základní objem kufru je u naší testované pětidveřové verze 742 litrů, po sklopení dělených (v poměru 60:40) opěradel zadních sedadel se dá zvětšit na 1292 litrů. Nakládací hrana je totiž poměrně vysoko, takže těžké předměty bude třeba docela vysoko zvedat.
Výkonnější motor, se kterým se dá (konečně) jezdit i po dálnici
Pohled do ceníku prozradí, že k dispozici je pouze jedna jediná motorizace, převodovka a vždy půjde o čtyřkolku. Toyota Land Cruiser 250 nabízí 2,8litrový naftový čtyřválec, který už dobře známe z předchozí generace. V nejnovější evoluci má stále výkon 150 kW/205 koní a točivý moment 500 Nm (ten je k dispozici už od 1600 ot./min). Motor je ovšem nově spojen s osmistupňovou automatickou převodovkou.
Dynamika tohoto 2,3 tuny vážícího auta není špatná. Přestože „papírově“ proti předchozí generaci ztrácí, na silnici to tak nevypadá. I tak se ale hodí spíše pro rozvážnější jízdní styl. Hodnoty, které se dočteme v technických údajích, říkají, že absolutní zrychlení z místa na stovku je otázkou 12 sekund a rychlost je elektronicky omezená na 170 km/h. A tu Land Cruiser docela bez problémů zvládne na německých dálnicích udržet, aniž by se u toho nějak výrazněji zadýchal. Jen mu chviličku trvá, než se omezovači dostane. Cestovat rychlostí kolem (tachometrových) 140 km/h v tomhle autě není problém a je to vlastně úplně pohodové cestovní tempo. Může za to i osmistupňová převodovka namísto původní šestistupňové. To v předchozí generaci tak úplně neplatilo.
Při dálničním cestování si svou daň ovšem trochu vybírají hranaté tvary auta, protože je slyšet poměrně dost aerodynamického hluku. Není to ale nic, co by nevyřešilo decentní zvýšení hlasu, aby vás posádka na zadních sedadlech slyšela. V městských rychlostech nebo při jízdě na okreskách je ale kabina vlastně docela tichá a slušně odhlučněný je i motor, přestože o jeho naftovém „klepotu“ pořád víte.
Potěšila nás spotřeba paliva. Ta se totiž dá docela v pohodě držet kolem 10 l/100 km. Když k tomu přidáme na dnešní poměry poměrně velkou 80litrovou nádrž, musí vám být jasné, že tankovat rozhodně nebude potřeba zase tak často.
A jak jezdí? Toyota Land Cruiser není SUV, je to opravdový off-road a podle toho se také na silnici chová. Auta s rámem se tak specificky pohupují a v tomto případě tomu není jinak. Tlumiče i pružiny jsou navíc naladěny tak, aby auto bylo hlavně komfortní. Po silnici se tak pohybuje spíše jako zaoceánská loď na vodě a za volantem se řidič cítí „vyklidněný“. Zpozornět je potřeba jen při vyšších rychlostech mimo město, kdy by se v zatáčce třeba objevily nějaké větší nerovnosti. V takové situaci by mohl Land Cruiser od podvozku znervóznět. Je to další indicie k tomu, že pokud byste chtěli jezdit rychle v zatáčkách, měli jste si koupit jiné auto, právě třeba nějaké SUV.
A má to svůj dobrý důvod, protože mimo silnici tohle auto ze svých schopností rozhodně nic neslevilo. Napovídá tomu možnost volby stálé čtyřkolky, případně i čtyřkolky s redukcí. Nechybí ani uzávěrky diferenciálů (mezinápravový a zadní). Kromě toho je možné jedním tlačítkem odpojit přední stabilizátor, díky čemuž pak kola dostanou ještě vyšší zdvih a mohou se držet podkladu a neztrácet tak trakci i v mnohem těžších podmínkách.
A nechybí ani elektronika, která dokáže měnit nastavení auta – od reakcí motoru, naladění stabilizace, kontroly trakce, ABS a podobně – pro ideální nastavení pro rozličné povrchy. Úplně jinak totiž auto funguje například na kluzkém povrchu, kde jsou žádoucí prokluzy kol, nebo třeba v kamenitém terénu, kde je prokluz naopak nežádoucí, protože by se tím o nějaký ostrý kámen mohla prodřít pneumatika.
Závěr a cena
Celkově tedy platí, že Toyota Land Cruiser 250 udělala mezigeneračně velký krok v designu i v uživatelském dojmu, například tím, že si v kabině ponechala ovládání tlačítky. Škoda, že některé jízdní asistenty umí lézt na nervy. Je to pořád poctivý rámový off-road: obří, praktický, s chytrými detaily a velkým kufrem. Na silnici je to komfortní parník a na dálnici konečně zvládá i vyšší cestovní tempo. Potěší nakonec i spotřeba nafty kolem 10 l/100 km. Velkou výhodou je, že Land Cruiser mimo asfalt stále ukáže, proč nemá moc rovnocenných soupeřů. Pohon 4×4 s redukcí, uzávěrkami i odpojitelným stabilizátorem přední nápravy je toho důkazem. A navíc utáhne i 3,5tunový přívěs. A co cena? Základní verze ve výbavě Invincible startuje na 1 990 000 Kč s DPH, testovaná vyšší verze Executive je o dvě stě tisíc dražší.
Technické údaje:
| Auto: |
Toyota Land Cruiser 2.8 D-4D 204 K 8 A/T 4×4 |
|
Motor: |
řadový čtyřválec |
|
Objem válců: |
2755 ccm |
|
Plnění motoru: |
turbodmychadlo |
|
Palivo: |
nafta |
|
Pohon: |
všech čtyř kol |
|
Výkon: |
150 kW/204 koní při 3000 – 3400 ot./min |
|
Točivý moment: |
500 Nm při 1600 – 2800 ot./min |
|
Zrychlení 0-100 km/h: |
12,0 s |
|
Maximální rychlost: |
170 km/h |
|
Převodovka: |
osmistupňová automatická |
|
Spotřeba paliva (kombinovaná): |
9,6 – 10,2 l/100 km |
|
Emise CO2: |
276 g/km |
|
Objem nádrže: |
80 litrů |
|
Délka: |
4925 mm |
|
Šířka: |
1980 mm |
|
Výška: |
1935 mm |
|
Rozvor: |
2850 mm |
|
Provozní hmotnost: |
2330 kg |
|
Objem zavazadlového prostoru: |
742 / 1292 litrů |
Platíte za autopojištění zbytečně moc?
Najděte nejlevnější nabídku během 2 minut a ušetřete až 4 500 Kč.
🔍 Porovnat ceny zdarmaNezávazné srovnání • Okamžitý výsledek