Stálici českých silnic asi netřeba blíže představovat. Do testu k nám tentokrát Škoda Octavia zamířila se zážehovou patnáctistovkou, která na papíře představuje ideální kompromis mezi příznivou spotřebou a důstojnou dynamikou.
Design? Zvykli jsme si
Vzhled tentokrát vezmeme v rychlosti, „čtyřočko“ už za těch pár let stihlo zdomácnět a přepracovaná příď už zdaleka nevzbuzuje takové vášně. Pořád ale platí, že Octavii v záplavě jiných aut s naprostou samozřejmostí poznáte, a to právě díky dennímu svícení.
Také interiér můžeme určitě označit za důvěrně známý. Světlé provedení sice není příliš praktické třeba pokud máte děti, ale na pohled vypadá skvěle. S modernizací dorazilo i několik příjemných maličkostí, mezi které se řadí třeba vyhřívaný volant, jinak je to Octavia tak, jak ji známe. A to je jedině dobře, interiér po stránce dílenského zpracování a ergonomie zanechává i po letech pořád velmi dobrý dojem.
Ten trochu sráží snad jedině vrcholný infotainment Columbus s 9,2palcovým displejem. Na pohled vypadá velmi hodnotně, i díky tomu, že displej i tlačítka překrývá jeden velký kus skla zakomponovaný do palubní desky. S ním však zmizely i mechanická kolečka, takže hlasitost regulujete prostřednictvím dotykových plošek. Nikdy jsem si na to nezvykl, proto to také najdete snad pod každým testem škodovky, kterou jsem se svezl.
Nezbývá než doufat, že čtvrtá generace Octavie, která dorazí ještě letos, se tomuhle ergonomickému přešlapu vyvaruje (i když to tak nevypadá, ba právě naopak). Jinak se na infotainmentu jen obtížně hledají chyby, má pěknou grafiku, rychlé reakce a široké možnosti konektivity – od vestavěného připojení k internetu až po podporu pro Apple Carplay či Android Auto. Po té funkční stránce mu tedy vážně není prakticky co vytknout.
Prostor v druhé řadě sedadel je královský, byť pohodlí trochu snižuje nízko umístěná lavice, takže stehna nemají ideální podporu a kolena se tak ocitají poměrně vysoko. V podélném směru jsou rezervy ohromné, a to i když si za sebe sednou nadprůměrně vysocí pasažéři.
Také zavazadelník v dané třídě jen těžko hledá konkurenta. Má pravidelný tvar, široký nakládací otvor a hlavně objem 610 litrů. Pokud sklopíte druhou řadu sedadel, bez problémů do kufru vměstnáte třeba horské kolo, aniž by ho bylo potřeba nějak demontovat. O něčem takovém se mnohým SUV může jen zdát.
Střed nabídky
Patnáctistovka představuje mezi zážehovými motorizacemi ideální střed nabídky, z jedné strany spektra se nachází litrový tříválec, z té druhé pak dvoulitr. Patnáctistovka patří do řady motorů EA 211 s přídomkem evo. Oproti předchozí čtrnáctistovce došlo k nárůstu objemu prodloužením zdvihu a vedle toho je tady celá řada technických vylepšení, mimo jiné i filtr pevných částic (GPF).
Specialitou je systém vypínání válců ACT, který při nízkém zatížení přejde na dvouválcový režim. Pokud se snažíte jen splynout s provozem a zapomenete na dynamickou jízdu, děje se tak hodně často. A to klidně i ve vysokých rychlostech na dálnici, motoru stačí i drobné klesání, aby přešel do úspornějšího režimu.
Podle sluchu nebo vibrací to prakticky nemáte šanci postřehnout. Ve výjimečných situacích je cítit drobné škubnutí ve chvíli, kdy motor přechází zpět na čtyřválcový chod, ale bez notifikace na palubním počítači bych na to asi nikdy nepřišel. Čeho si ale všimnete docela rychle, je velmi příznivá spotřeba. Při klidné jízdě si motor řekne o nějakých 5,5 litru na sto kilometrů, dlouhodobý průměr se po týdnu zastavil na hodnotě 6,6 l/100 km.
Přestože motor postrádá elán minulé čtrnáctistovky, funguje v autě s manuální převodovkou velmi dobře. Ani na volnoběh se nevyznačuje vibracemi, rád se vytáčí a nevadí mu ani podtáčení, byť nedává moc smysl, protože motor pak zbytečně běží ve čtyřválcovém režimu, takže spotřeba je ve finále horší. Když na moment zapomenete na honbu za spotřebou, dočkáte se velmi příjemné dynamiky.
Už zrychlení z 0 na 100 km/h za 8,8 napovídá, že motor má nějakou výkonovou rezervu. S autem tak bezpečně zvládnete předjížděcí manévr i rychlou jízdu po dálnici. Pochválit si rozhodně zaslouží také manuální převodovka, která má jasně vymezené dráhy a ideální zpřevodování. Na dálnici motor točí ve 130 km/h zhruba 2900 otáček.
Podvozek se vpředu spoléhá na zavěšení MacPherson, vzadu pak u slabších motorizací najdete zavěšení s vlečenými rameny, což se týkalo i testované patnáctistovky. Naladěná je ale slušně, v zatáčkách odskakuje jen minimálně, takže si podvozek zachovává dobrou ovladatelnost. Zrovna odhlučnění podvozku by ale mohlo být o něco lepší, nerovnosti jsou v autě spíše slyšet než cítit, což ubírá komfortu jízdy.
Závěr a cena
Za Škodu Octavia Combi necháte u prodejce minimálně 482 900 Kč za verzi s litrovým motorem ve výbavě Active, která bohatou výbavou zrovna dvakrát neoplývá. Standardem jsou ocelová kola, malý kožený paket, manuální klimatizace a infotainment Swing se čtyřmi reproduktory a bluetooth.
My jsme měli výbavu Style, která vás přijde na částku 603 900 Kč. Testovaný kus byl ale dále bohatě vybavený, takže výsledná cena jistě povyskočila o pár desítek tisíc nahoru. Octavia opravdu není levná, automobilka ale moc dobře ví, jakou cenu si za ni může žádat. Je to totiž velmi dobré auto, s neskutečně praktickým a dobře smontovaným interiérem a solidními jízdními vlastnostmi, které v žádném důležitém parametru ani na sklonku svého života neztrácí.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Škoda
Typ:,Octavia Combi 1.5 TSI
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1494 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,benzin
Pohon:,Přední
Výkon:,110 kW/150 koní při 5000 – 6000 ot./min
Točivý moment:,250 Nm při 1500 – 3500 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,8.8 s
Maximální rychlost:,215 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,6.2 / 4.2 / 5.0
Emise CO2:,113 – 152
Objem nádrže:,50 litrů
Délka:,4667 mm
Šířka:,1814 mm
Výška:,1465 mm
Rozvor:,2686 mm
Pohotovostní hmotnost:,1302
Objem zavazadlového prostoru:,610 / 1740 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]