Ojeté mercedesy platily v dobách dávno minulých za mechanicky velmi odolné, mnohdy skoro nezničitelné stroje. Karoserie sice trpěla na korozi, ale s motorem, převodovkou a pohonem problémy nebývaly. Jak je to u novějších ojetin? Podívali jsme se na zoubek ojetině Mercedes-Benz E 280 CDI 4Matic z roku 2006.
Učesaná „masařka“
Mercedes-Benz třídy E generace W211, na který jsme se v rámci tohoto testu podívali, začal z výrobních linek sjíždět v březnu 2002. Designově navazoval na předchozí generaci W210, který dostal kvůli svým čtyřem předním světlometům přezdívku „masařka“. Nabízen byl s benzinovými a naftovými motory se čtyřmi, šesti, ale i s osmi válci (naftové, benzinové, ale i plnotučná AMG), ale také s naftovým pětiválcem.
Zajímavostí je, že motory byly jak řadové (čtyřválce, pětiválec i šestiválce), ale i vidlicové (šestiválce a osmiválce). Z počátku výroby totiž byly naftové šestiválce řadové, teprve od modernizace v roce 2005 byly vidlicové. V roce 2008 pak přišel ještě nový naftový šestiválec E 300 Bluetec se 155 kW a 540 Nm.
Standardem byl pohon zadních kol, za příplatek (například jako u testovaného auta) bylo možné mít čtyřkolku s označením 4Matic. Standardem také byla manuální převodovka, ta automatická byla za příplatek.
Pozor na první roky výroby
Devadesátková neprůstřelnost mercedesů tady ale vzala za své, zejména v prvních dvou letech výroby nešlo o tak úplně spolehlivá auta, což automobilka řešila v servisech záručními opravami. Po modernizaci v roce 2005 už problémy nebývají.
I tak by mohla problémy vykazovat například jednotka „Sensotronic brake control“ (SBC), kterou testované auto z roku 2006 mělo. Ta elektronicky ovládá brzdy a díky ní je možné využít i „auto hold“. Ta může po několika stech tisících sešlápnutí brzdového pedálu chybovat. Pak by se mohlo auto stát nepojízdným. V České republice naštěstí existují firmy, které tento systém dokáží opravit. Později se kvalita znatelně zlepšila, ale i tak byste měli dát ruce pryč od obou naftových osmiválců. Jejich servisní náročnost, ale i (ne)spolehlivost by vás mohla trápit. Ostatní motorizace jsou ale bez výraznějších typických problémů. Pokud už problémy nastanou, zpravidla to bude zanedbanou údržbou předchozích majitelů.
Stejně jako v minulosti tak není problém, aby dvě stě jedenáctky měly najeto přes půl milionu kilometrů a stále to na něm nebylo poznat. Kvalita interiéru je parádní, technika bytelná a pokud má auto pravidelný servis, bude sloužit. Vždyť éčka vždy byla, jsou a pravděpodobně i budou oblíbenými auty (nejen) německých taxikářů.
Podívejme se na motorizace, které jsou vhodné anebo naopak méně vhodné, trochu detailněji. A začneme u naftových motorů.
O naftovém osmiválci už řeč byla, tomu se vyhněte obloukem. Jejich typickými problémy byly zejména rozvody, ale také odcházející EGR ventily. Pozor byste si měli dát i na kvalitu nafty, na níž trpěly vstřikovače, a problémová mohla být i trvanlivost turbodmychadlem. Kvůli vysokému točivému momentu se osmiválce podepisují i na životnosti automatických převodovek. A to i když pravidelně měníte olej, předepsaný interval je (u všech automatů u W211) 60 tisíc kilometrů. Máte-li možnost, nekupujte si ani řadový 3,2litrový šestiválec s označením E 280 CDI se 130 kW z let 2004 až 2007. Nejde o špatný motor, ale je vybaven filtrem pevných částic, což jsou případné další servisní problémy a náklady navíc. Raději sáhněte po E 320 CDI, který filtr nedostal. Nejlepší volbou by mohl být čtyřválec E 220 CDI. Ten byl zpravidla využíván pro taxikaření anebo velké nájezdy, a chybu neuděláte ani s pětiválcem E 270 CDI.
V případě automatických převodovek vybírejte raději modely s pětistupňovou převodovkou, která je odolnější než novější sedmikvalt. Ten totiž ze začátku trpěl na problémy s mechatronikou. Pokud se tak stalo, zpravidla se to projevilo tím, že převodovka nechtěla podřazovat, zahlásila chybu a spadla do nouzového režimu. Auto pak bylo nutné odtáhnout do servisu.
A co v případě benzinových motorizací? Nabízely se čtyřválce s atmosférickým plněním anebo s přeplňováním kompresorem. I tady platí, že pokud motory dostávaly, co měly, jsou prakticky bezproblémové. Výjimkou mohou být odcházející váhy vzduchu. Důležité je samozřejmě měnit olej nejdéle podle předepsaných intervalů a zejména u verzí E 200 Kompressor a E 280 měnit rozvodový řemen. Nejpozději po 120 tisících kilometrech, ale nic nezkazíte, pokud to budete dělat každých 90 tisíc kilometrů. Ideální je dívat se po šestiválci E 320 nebo po osmiválci E 500. Budou mít samozřejmě vyšší spotřebu benzinu, ale odmění se vám bezproblémovým provozem.
A pak jsou tu verze AMG. Byly tři: E 50 AMG (atmosférický 5,5litrový osmiválec) E 55 AMG (kompresorem přeplňovaný 5,5litrový osmiválec) a E 63 AMG (atmosférický 6,3litrový osmiválec). Samozřejmě i u nich je nesmírně důležité, aby předchozí majitelé nezanedbávali servis. Pokud je k nim dodatečná servisní historie, bát se jich nemusíte. Pokud není, raději je nechte před koupí opravdu důkladně zkontrolovat.
Častější problémy nevykazuje ani pohon všech čtyř kol, který se u modelů Mercedes-Benz označuje jako 4Matic. Na ten automobilka dělala svolávací akci, takže případné problémy už by měly být vyřešené. Důležité ovšem je, aby z diferenciálů nikde neunikal olej. Ostatně, olej by neměl unikat odnikud, ani z motoru, ale ani z převodovky.
Testovaný kus: servisovaný, ale údržbu potřebuje
My jsme otestovali Mercedes-Benz E 280 CDI 4Matic z roku 2006, který měl na počítadle kilometrů necelých 225 tisíc kilometrů a pocházel z autobazaru AAA Auto. Na první pohled jde o hezké auto v původním stavu. Karoserie má samozřejmě po těch 18 letech některá provozní poškození (drobné škrábance, odřený nárazník od nakládání věcí do kufru a podobně), ale bohužel jej trápí i koroze. Velmi drobné na pravém zadním blatníku, výrazněji ale bohužel na levém zadním blatníku.
Interiér je parádní, sedadla nejsou prosezená, kůže není nijak výrazně odřená a švy drží pohromadě. Také kůže na volantu vypadá hezky. A osahaná nejsou ani tlačítka. Přesto není zcela bez chyb, na vnitřní klice na dveřích řidiče se odlupuje chromová vrstva.
V tropických vedrech, které po dobu testování panovaly, startovalo auto hezky, z výfuků po startu nevycházel žádný kouř a na volnoběh běžel motor hladce. Po rozjetí ale prvních pár sekund drobně pocukával, ale pak už opět běžel hladce a měl i dobrý zátah. Je to naftový vidlicový třílitr se 140 kW/190 koňmi a točivým momentem 400 Nm. Podle technických údajů zrychlí z místa na stovku za 8,2 sekundy a jede až 238 km/h. A auto s tímto šestiválcem skutečně nejede špatně, ale potřebuje chviličku na to, aby se turbodmychadlo nadechne.
TIP: Prověření ojetého auta před koupí
Ověřte si historii vozidla a vyhněte se nákladným problémům. Zadejte číslo VIN a okamžitě získejte přehled o historii auta. Více zde.
Perfektně pracuje i automatická převodovka. Ta je u čtyřkolky starší pětistupňová (5G-Tronic), ale zadokolka už měla sedmistupňovou (7G-Tronic). V tomto autě fungovala parádně, řadila hladce, rychle a bez jakéhokoliv zaškobrtnutí. Bez problémů fungovalo i „manuální“ řazení, k němuž se dá využít buď samotný volič převodovky nebo tlačítka ze zadní části volantu (po obou stranách jsou dvě, přičemž jedno slouží k řazení nahoru, druhé dolů).
Není to ovšem auto bez investic. Na výměnu má přední brzdy, přestože brzdění bylo hladké bez jakéhokoliv kopání nebo vibrování, kotouče už byly sjeté. A také při jízdě hučí ložisko nebo zadní diferenciál. I tak je ale na tomto éčku znát, že předchozí majitel na servise nešetřil a o auto bylo dobře postaráno.
Při jízdě jde o typický Mercedes-Benz. Měli jsme auto bez vzduchového podvozku, ale i tak se přes nerovnosti a nekvalitu silnici přenášel komfortně. Největším překvapením byl ale klid a odhlučnění, které se na palubě tohoto 18 let starého auta může posádka užívat.
A spotřeba paliva? Hodnot, které mají moderní naftové šestiválcové modely Mercedes-Benz nedosahuje, přeci jen má pouze pětistupňový automat a pohon všech čtyř kol. Jezdili jsme s tímhle autem kolem 10 l/100 km. Kombinovali jsme ovšem nejčastěji Prahu a dálnice. Pokud jsme vyrazili mimo město, spadla spotřeba k 9 l/100 km. Naftová nádrž je 65litrová.
Cena
Kousek z roku 2006 z nabídky AAA Auto se prodává za 170 tisíc korun v případě platby v hotovosti, ale na internetu lze dnes najít kousky už asi od 40 tisíc korun. V každém případě počítejte s tím, že pokud auto koupíte a budete chtít, aby vám nějakou dobu vydrželo, na servise do něj budete muset na začátku dát docela dost peněz. Pořád je to Mercedes-Benz. Pokud ale seženete kus po pečlivém majiteli, budete s ním moci najet klidně i další stovky tisíc kilometrů. Pozor dejte na korozi, u W211 už to není takový problém jako u starší „masařky“ nebo ještě starších mercedesů, ale ani tak to není bez problémů.
Technické údaje: Mercedes-Benz E 280 CDI 4Matic | 2006
- Motor: naftový, V6, 2987 cm³, přeplňovaný turbodmychadlem
- Výkon: 140 kW/190 koní při 4000 ot./min
- Točivý moment: 400 Nm při 1400 – 2800 ot./min
- Převodovka: automatická 5stupňová (5G-Tronic)
- Pohon: všech čtyř kol (4Matic)
- 0-100 km/h: 8,2 s
- Maximální rychlost: 238 km/h
To bych radši bral bavoráka 530d. Větší výkon a mnohem menší spotřeba.
Ja mel 530d 2005 a rozhodne tenhle mercedes nema v meste spotřebu 12l/100km ..
Ve městě jsme s tímhle konkrétním kouskem jezdili zlehka nad 10 l/100 km.