Hyundai Kona je autem, které se v dnešním automobilovém světě vlastně tak trochu vyniká. Nabízí se totiž nejen jako elektromobil, ale také se spalovacím motorem, který se dá dokonce kombinovat s pohonem všech kol. A právě tuhle verzi jsme vyzkoušeli v testu.
Na první pohled Hyundai
Automobilka Hyundai najela před pár lety s příchodem současné generace Tucsonu s velmi odvážným designovým jazykem. Ten se u dalších modelů ještě dále vyvinul, vždyť se podívejme na modely Staria nebo právě testovanou Konu. A obyčejné není ani nové Santa Fe, které se na trhy teprve (ovšem už brzy) chystá.
Huyndai Kona navazuje právě na MPV Staria, přináší totiž stejný recept na přední části. Ten obsahuje proužek přes celou přední část, který však svítí pouze po stranách jako denní svícení a parkovací světlomety. V nárazníku jsou pak hlavní LED světlomety a blikače. Auto zepředu vypadá rozhodně netradičně a na první pohled je poznat, že je to nový Hyundai. Podobný vzhled teď dostane také ještě menší model Bayon, který prošel modernizací.
Boční pohled je poměrně střídmý, ale jak už jsme u zmiňovaného Tucsonu zvyklí, i tady najdeme ostré prolisy, které se po boku táhnou. Designéři v Hyundai autu také nadělili ostře řezané nástavce blatníků. Pokud se na ně podíváte důkladněji, všimnete si, že nejsou kulaté a tak úplně nekopírují kolo. Jistě zaujme také chromová linka, která se táhne jako spodní hrana bočních oken, ale přes C-sloupek vystoupá na zadní spojler nad oknem. Podobně to má třeba i koncernový sourozenec Kia Sportage.
Zezadu je to opět poměrně divočina. I tady najdeme proužek, který prochází přes celou šíří auta. Ten svítí a slouží jako klasické potkávací světlomety. Blikače, zpátečky i další světla jsou pak o něco níž v nárazníku. Že jde o Hyundai Kona rozhodně nepřehlédnete, protože přes kufrové dveře vás o tom informuje opravdu velké logo s nápisem.
A uvnitř? Tady naopak na to, že jedete v modelu Hyundai budete moci možná skoro až zapomenout. Kona totiž dostala volant bez loga, podobně jako to mají elektrické modely Hyundai Ioniq 5 nebo Ioniq 6. Kabina je oproti futuristickému exteriéru naopak docela retro. Není to ovšem myšleno ve špatném slova smyslu, naopak v tom nejlepším. Hyundai sem totiž dal na dnešní dobu hodně tlačítek, takže se drtivá většina funkcí ovládá pěkně postaru, poslepu a tlačítkem. A to je rozhodně dobře. Protože při jízdě jen sáhnete tam, kde jste zvyklí, a jednoduše přepnete teplotu topení.
To přesto neznamená, že by se snad na digitalizaci v Koreji vykašlali. Samozřejmě, že ne. Spoustu funkcí, které lze ovládat fyzickými tlačítky, lze ovládat i přes centrální dotekový displej multimédií. Ten je navíc rychlý, přehledný a graficky poměrně dobře udělaný. A potěší i rychlými reakcemi.
A mimochodem, všimli jste si, že na středovém panelu není žádná řadicí páka ani volič převodovky? To proto, že jde o automat, jehož řazení je elektronické. Nepoužívá ale žádnou maličkou páčku nebo joystick, ale volič převodovky je na sloupku řízení. Najdeme jej totiž na pravé straně pod páčkou na stěrače.
Elektromobil, hybrid nebo benzin
Nabídka pohonných jednotek pro druhou generaci Hyundai Kona je poměrně velká. Automobilka v České republice nabízí verzi čistě elektrickou, full-hybridní (umí jezdit na elektřinu jednotky kilometrů, nenabíjí se, s elektřinou pracuje samo), ale také jen čistě benzinovou. A to hned dokonce ve dvou motorizacích: tříválcovou 1,0 T-GDI a čtyřválcovou 1,6 T-GDI. Z nabídky ale bohužel vypadla sportovní verze Kona N, která v první generaci v prodeji byla.
Auto, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii, je tedy celým jménem Hyundai Kona 1,6 T-GDI DCT 4WD Style Premium. Jde o to nejlepší, co si v benzinové variantě můžete pořídit, přesto to není to nejdražší, protože jak hybridní, tak samozřejmě také elektrická verze jsou dražší.
Pro litrový motor i pro jedna šestku je k dispozici buď manuální šestistupňová převodovka nebo za příplatek (od 40 do 75 tisíc korun podle motorizace a výbavy) automatická dvouspojková převodovka. Testovaná 1,6 T-GDI se navíc dá kombinovat i s pohonem všech kol, standardně jsou poháněna pouze kola přední nápravy.
Technické údaje slibují výkon 145,6 kW/198 koní a točivý moment 265 Nm. Hyundai uvádí, že provozní hmotnost (pohotovostní hmotnost + 75kg řidič) je podle výbavy od 1525 do 1650 kilogramů, přesto auto dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h za 8,1 sekundy a jede maximálně 210 km/h. Zajímavé je, že předokolka zrychlí z místa na stovku o tři desetiny sekundy rychleji.
Dynamika tomuto autu rozhodně nechybí a s převodovkou benzinový motor spolupracuje také velmi dobře. Při běžné jízdě drží otáčky nízko, přesto nepůsobí, že by motor podtáčela. Při výraznějším přidání plynu poměrně ochotně podřazuje a pošle motor do vyšších otáček tak, aby byl dostatek výkonu například k předjetí pomalejšího auta nebo k projetí hezké zatáčky.
Ačkoliv to není sportovní auto a sportovní ambice nemá vskutku žádné, přesto se oblouky dokáže testovaná Kona docela slušně prosmýknout. Je hbitá, od volantu nepůsobí nijak těžkopádně a podvozek je naladěn jako slušný kompromis mezi komfortem a právě jistotou v oblouku. Není tedy úplně komfortní, ale zároveň není ani nijak tvrdý. Nejvíc nakonec potěší tím, jak funguje i na rozbitých cestách. Kola se totiž drží povrchu a auto není nervózní.
Slušná je nakonec i spotřeba paliva. Hyundai uvádí, že v případě testované motorizace se v kombinovaném režimu bude pohybovat mezi 6,7 – 7,1 l/100 kilometrů. Takové hodnoty se na palubním počítači daly odečíst při jízdě mimo město, kdy jsme jezdili stovkou na tempomat. Na konci testu jsme z displeje palubního počítače odečetli spotřebu osmilitrovou. Naše trasy ovšem zahrnovaly velkoměsto, jízdy mimo město, ale také poměrně dost cest po dálnici.
Ach ty asistenty!
Dnešní doba velí všechna nová auta vybavit spoustu jízdních asistentů. Těmi nejnovějšími jsou sledování řidičovy pozornosti a upozorňování na překročení aktuální nejvyšší dovolené rychlosti. Oba dva tyto asistenty nový Hyundai Kona má. A oba tyto asistenty jsme hned po nastartování vypínali. Korejci je totiž bohužel nedokázali naladit tak, aby při jízdě pomáhaly, ony naopak opravdu hrozně otravují.
Pojďme se podívat nejprve na asistent, který v Hyundai pojmenovali jako „DAW“. Jde o „Varování nepozornosti řidiče“, které funguje na základě kamer nad středem volantu, které neustále sledují, co dělá řidič. Ty se zaměřují na řidičovy oči a sledují, zda se řidič dívá tam, kam má, zda nezavírá oči a neusíná a podobně. Jenže nastavení a kalibrace systému je dost nešťastná a hodně akční. Stačí, aby se řidič díval jen do zatáčky, směrem, kam pojede, případně sledoval auto na kolmé vedlejší silnici, zda mu nevjede do cesty, a systém už pípá, že řidič není dostatečně pozorný. Podobně nešťastně fungoval systém i v mnohem dražším Lexusu RX 350h, což není omluva, protože ve spoustě aut funguje tak, že vás jeho chování neobtěžuje a výše zmíněné situace jeho reakci nevyvolají. Deaktivace tohoto systému tak byla jednou z prvních věcí, kterou jsme tradičně dělali po nastartování auta.
Tou druhou byla deaktivace asistent pro upozorňování na překročení aktuální nejvyšší dovolené rychlosti. Ten aktivuje otravné pípání kdykoliv, kdy se na rychloměru objeví číslo, které je vyšší, než povolená rychlost, kterou ukazují systémy auta. Jakmile tedy na 50 km/h jedete 51 km/h, auto bude pípat. Jenže Hyundai často ukazuje rychlosti jiné, než aktuálně v tom místě jsou. Může se tak stát, že tam, kde je povoleno 70 km/h, ukazuje auto padesátku a pořád pípá.
Dalším problémem je to, že auto neumí ukončit omezení rychlosti křižovatkou. V některých omezeních, například kvůli pracím na silnici, je rychlost omezena přenosnou značkou na třicítku, ale u nás značky ruší křižovatka. To se ovšem nestane, takže pokud za křižovatkou začnete zrychlovat, opět se bude ozývat ono nepříjemné pípání. Někdy má navíc špatné mapové podklady, jindy špatně přečte dopravní značku. Snad na tom Hyundai zapracuje a v rámci aktualizací naladění systémů upraví, protože je škoda, aby byl řidič nucen asistenty pokaždé vypínat.
Závěr a cena
Hyundai Kona druhé generace je auto, které rozhodně vyčnívá z davu. Jeho vnější design je odvážný ze všech stran, ale naopak kabina je poměrně střídmá. Potěší, že pod kapotou mohou být čistě benzinové motorizace, ale pokud chcete, můžete tam mít i hybridní anebo čistě elektrické pohonné ústrojí. Jde o auto, které jezdí „normálně“, což je v dnešní době pochvala, líbí se nám sladění motoru a převodovky, dynamika auta, ale i spotřeba paliva. Naopak nelíbí se nám to, jak jsou naladěný aktivní jízdní asistenty auta, ale i to, jak složitě se vypínají.
A co cena? Pohled do ceníku prozradí, že nejnižší cena je (akčních) 559 990 Kč, za což dostanete auto s litrovým benzinovým tříválcem v nejnižší výbavě Comfort. I ta má ale minimálně vše to, co by dnešní auto mít mělo. Testovaná jedna šestka je v nabídce až ve vyšším stupni výbavy Smart a její cena startuje na 649 990 korun, respektive 689 990 Kč s automatem a 729 990 Kč s automatem a čtyřkolkou.
Technické údaje:
| Auto: | Hyundai Kona 1,6 T-GDI DCT 4WD Style Premium |
Motor: | řadový čtyřválec |
Objem válců: | 1598 ccm |
Plnění motoru: | turbodmychadlo |
Palivo: | benzin |
Pohon: | všech čtyř kol |
Výkon: | 145,6 kW/198 koní při 6000 ot./min |
Točivý moment: | 265 Nm při 1600 – 4500 ot./min |
Zrychlení 0-100 km/h: | 8,1 s |
Maximální rychlost: | 210 km/h |
Převodovka: | 7stupňová dvouspojková (DCT) |
Spotřeba paliva (kombinovaná): | 6,7 – 7,1 l/100 km |
Emise CO2: | 151 – 162 g/km |
Objem nádrže: | 47 litrů |
Délka: | 4350 mm |
Šířka: | 1825 mm |
Výška: | 1585 mm (se střešními ližinami) |
Rozvor: | 2660 mm |
Pohotovostní hmotnost: | 1525 – 1650 kg |
Objem zavazadlového prostoru: | 466 litrů / 1300 litrů |
Vyměnil jsem starší verzi za novou. Mám tuto motorizaci v provedení N line a maximální spokojenost 😊
Velmi správně, milá redakce… Asistenti vs asistenty, piloti vs piloty :-)
No ta je vošklivá,hlavně vzadu🫣
Zdomácnělé slovo ASISTENT (česky pomocník) by bylo vhodné užívat i v ryze technickém textu ve shodě s českým pravopisem, tedy skloňovat (mužský vzor pán). Správněji: „Ach ti asistenti“, „pojďme se podívat nejprve na asistenta“, „jak jsou naladěny aktivní jízdní asistenti“, „deaktivace asistenta“! Zn.: Češtinář pláče nad Vašimi „takyčeštináři“
Díky za komentář, ale my tohoto jízdního asistenta v tomto případě bereme jako neživého, proto jej skloňujeme jinak, než bychom skloňovali toho živého, protože žádný živý asistent v autě není.