Test Hyundai ix35 2,0 GDI 4×4: „Model“

Autor: Pavel Srp - 5. 3. 2014


Když před pěti lety, v roce 2009, nahradil Hyundai ix35 model Tucson, byla to změna vpravdě revoluční. Zcela jiný byl design exteriéru i interiéru, který se přiblížil evropským trendům, a nová byla také technika pod kabátem. Po dalších čtyřech letech přišel facelift, který auto lehce pozměnil, tak, aby více odpovídalo aktuálnímu stylu automobilky Hyundai.

test-hyundai-ix35-20-gdi-4x4-p1

Facelift představila automobilka již před rokem na ženevském autosalonu, o měsíc později auto ukázala v Brně, ale do showroomů českých prodejců se auto dostalo až v druhé polovině roku. Design se vlastně soustředil zejména na grafiku světel, do předních přibyly LEDky pro denní svícení, zadní byla poupravena po vzoru třídveřové i30. Ostatní změny jsou zanedbatelné.

Jako první jsme se rozhodli vyzkoušet benzínové provedení s atmosférickým čtyřválcovým motorem 2,0 GDI s přímým vstřikováním paliva s manuální převodovkou a s pohonem všech kol. Výkon tohoto motoru je 122 kW/166 koní v 6200 ot./min a točivý moment 205 Nm ve 4000 ot./min. V nabídce je ještě slabší 1,6 GDI (99 kW/135 koní, 165 Nm), ale ten nelze kombinovat s pohonem všech kol a upřímně si myslím, že s autem bude mít dost práce.

Spotřeba paliva je poměrně vysoká. V propagačních materiálech se píše, že ve městě ix35 (v testovaném provedení) spotřebuje 10,6 l/100 km, mimo město 6,5 l/100 km a v kombinovaném režimu 8,0 l/100 km. Praxe však ukázala, že dostat se pod 10 litrů není úplně jednoduché. Narozdíl od turbomotorů si ale můžete být jistí, že ani při sportovnější jízdě a vyšších otáčkách spotřeba benzínu nevzroste nijak dramaticky.

test-hyundai-ix35-20-gdi-4x4-p2

Motor se chová zcela jinak než „dnešní“ obvyklé turbomotory. Nejvyšší hodnoty točivého momentu i výkonu přicházejí až v druhé polovině otáčkoměru, pro svižnější jízdu je tedy motor potřeba vytáčet. Suché technické údaje hovoří o zrychlení z 0 na 100 km/h za 10,4 sekundy a o maximální rychlosti 183 km/h.

Když už motor vytočíte, zrychlit dokáže. Dokáže udržet i běžnou dálniční rychlost, ale předjíždění si stejně raději dvakrát promyslete. Auto se na silnici nechová špatně, ale nastavení podvozku by ještě nějaké ladění zcela jistě neuškodilo. Výmoly sice tlumí tiše, ale občas si na nich, zejména zadní část, poskočí, a to i přesto, že je ve všech motorizacích vybavena víceprvkovým zavěšením zadních kol. Elektromechanický posilovač řízení nabízí po faceliftu možnost nastavení různé intenzity (dokonce ve třech režimech), ale ani v tom sportovním režimu nepůsobí řízení nijak komunikativně.

Přečtěte si také:  V Mostě proběhl první sraz oficiálního českého N-Clubu. Majitelé ostrých Hyundaiů mohli jezdit i po okruhu

Hyundai ix35 je typickým SUV, není to offroad, jak se snaží tvářit, do těžšího terénu se s ním nepouštějte. Líbí se mu ve městě, čemuž sekunduje i světlá výška jen 170 mm. Ano, je to o sice 5 mm více než má třeba Honda CR-V, ale i Škoda Yeti má více (Outdoor 180 mm)…

Posez v autě je jak by se dalo očekávat, vyšší. Do všech směrů a stran je dobrý výhled a posádka bude mít dostatek prostoru do všech stran a na všech sedadlech – vpředu i vzadu. Pasažéři si budou moci užívat dostatek pohodlí, protože kromě předních sedadel mohou být ve vyšších výbavách vyhřívaná i zadní sedadla. Palubní deska je navržena inteligentně a většina ovladačů je umístěna tam, kde byste je čekali. Snad jen ovladač nastavení intenzity posilovače řízení je schovaný vlevo za volanten, ale to je ovladač, který asi stejně nebudete používat úplně často…

test-hyundai-ix35-20-gdi-4x4-p3

Je škoda, že palubní deska a některé další plasty v interiéru nejsou vyrobeny z kvalitnějšího materiálu. Autem se poměrně často ozývá vrzání. Nejhorší to je po ránu než se studené auto prohřeje. Naopak velkým plusem budiž česky mluvící palubní počítač.

Hyundai ix35 se na první pohled snaží navodit dojem prémiovosti. Po faceliftu se mu to v rámci exteriéru poměrně daří. Špatný dojem nelze mít na pohled ani z interiéru. Jen na ty plasty nesmíte sahat… K prémiovosti chybí také několik prvků výbavy. Ačkoliv ceník nabídne velmi zajímavé položky, na některé moderní (a dnes již poměrně běžné) asistenty se zapomíná. Pokud byste do auta chtěli třeba adaptivní tempomat, hlídání jízdního pruhu či slepých úhlů, máte smůlu.

Ani cena není nijak podbízivá, základní benzínová jednašestka s pohonem předních kol stojí 480 tisíc Kč, testované 2,0 GDI D-CVVT s šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem všech kol ve výbavě Trikolor začíná na 555 tisících a naftová čtyřkolka startuje na částce 630 tisíc Kč. Rozhodně to nemění nic na tom, že Hyundai ix35 není špatným autem, má však ale určitá „ale“, se kterými se budete muset smířit. Mimochodem, už jsem vám prozradil, že objem zavadlového prostoru je jen docela skromných 465 litrů?

Přečtěte si také:  Kia a Hyundai vstupují do společnosti na výrobu polovodičů

Ceník je k nahlédnutí tady.

-PS-

Štítky: , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít na začátek