Automobilka Hyundai představila na začátku roku modernizované modely, byla mezi nimi i i40. A my jsme se na ni podívali důkladněji v redakčním testu. Do toho dorazilo kombi s naftovým motorem 1,7 CRDi a novou automatickou dvouspojkovou převodovkou DCT ve vyšší výbavě Premium a paketem Luxury.
Facelift vozu prospěl, přední část dostala novou masku chladiče připomínající trochu vozy Audi, novou grafiku předních světlometů i přepracované LED denní svícení. Modernizovaná i40 tak zepředu vypadá více svěže. Boční design je prakticky beze změny, zaujmou snad jen nová kola. A ani ze zadního pohledu se žádná významná revoluce nekonala, změny se dotkly prakticky jen nové grafiky zadních světlometů.
Také interiér je oproti verzi před faceliftem prost výraznějších změn, prakticky jedinou viditelnou je tak nový multimediální systém, respektive jeho grafika, která nyní vypadá moderněji. Materiály působí kvalitně, interiér útulně, čemuž pomáhá také zvolená barva kůží čalouněných sedaček a dveřních výplní.
Usednutí na místo řidiče i spolujezdce ve mě vyvolá pocit, že potřebuji sedačku více k zemi, ale ejhle, i když sou obě výškově stavitelné (v testovaném autě navíc elektricky), jsou úplně dole. Posez je na můj vkus hodně vysoký a i když mám jen 180 cm na výšku, od stropu, v němž je navíc střešní okno, mi chybí jen pár milimetrů. Sedadla jsou jinak pohodlná a nabízejí dostatek prostoru v přední i zadní řadě sedadel. Přední jsou v testovaném autě vyhřívané i odvětrávané (foukání je docela agresivní, ale v horkých dnech je to příjemné osvěžení) a vyhřívání nabízejí také zadní sedačky.
Potěší kufr, nejen svým pravidelným tvarováním, ale také několika „jednoduše chytrými“ prvky. V podlaze jsou kolejnice, do nichž je možné nejen ukotvit oka k upevnění nákladu či síť, ale také třeba teleskopickou přepážku, která náklad udrží na místě zcela spolehlivě. Objem zavazadlového prostoru je 553 litrů v základním uspořádání, respektive až 1 719 při sklopení opěradel zadních sedadel (nesklopí se do roviny).
Pod kapotou modernizované verze nic nepřibylo, což je škoda, protože na některé své konkurenty i40 motoricky výrazně ztrácí, ale dokonce ubylo. Zájemci o benzínový motor mají smůlu, atmosférický dvoulitr z verze před faceliftem již v nabídce není (v technických údajích je, v ceníku nikoliv). Vybírat je tak možné ze dvou výkonových verzí naftového čtyřválce 1,7 CRDi 85 kW/115koní, respektive 104 kW/141 koní. U silnějšího provedení můžete zvolit manuální šestistupňovou nebo sedmistupňovou dvouspojkovou převodovku DCT, jíž bylo vybaveno testované auto.
Nutno uznat, že nová sedmistupňová převodovka DCT krokem vpřed zcela jistě je, ale na převodovky DSG koncernu Volkswagen stále trochu ztrácí. Převodovka také trpí nedostatkem výkonu motoru, protože při stálé předpisové dálniční jízdě do kopce podřazuje, a zase řadí nahoru. Chybí mi také funkce, která podrží auto při rozjezdu do kopce, protože po uvolnění nohy z brzdy auto popojelo dozadu. Řešit se to dá zapnutím funkce ‚Auto hold‘, která podrží auto zabrzděné (i se zařazeným ‚D‘) do té doby, než řidič sešlápne plynový pedál. Změna rychlostních stupňů ale probíhá hladce a rychle a při běžné jízdě je chování převodovky velmi dobré. Pokud byste s řazením nebyli spokojení, máte možnost přesunout volič do pozice „manuálního řazení“ a nebo jí radit pádly pod volantem.
Ve verzi po modernizaci motor posílil, má výkon 104 kW/141 koní a točivý moment 340 Nm (před faceliftem 100 kW/136 koní a s 325 Nm), je svižnější a výrazně úspornější. Dostat se pod 6 l/100 km nevyžaduje výraznější um či schopnosti. Běžnou svižnější jízdou se budete pohybovat mezi 6 a 7 l/100 km. Dojezd se tak může se 70 litrovou nádrží dostat klidně k tisícovce ujetých kilometrů. Motor je na volnoběh i při mírné zátěži příjemně tichý, výrazněji hlučný ale není ani při zátěži. Vyšší výkon by mu ale rozhodně prospěl – i vzhledem k hmotnosti cca 1,7 tuny – podle automobilky se z konstrukčních důvodů pod kapotu větší motor nevejde, ale co třeba přeplňování dvěma turbodmychadly?
Automobilka nabízí do svých modelů možnost bohaté výbavy. Nejinak tomu bylo také v testovanémautě, které bylo vybaveno snad vším možným, co v ceníku je. Užívat jsme si tak mohli již zmíněných kožených, vyhřívaných a odvětrávaných sedadel, střešního okna, předních i zadních parkovacích senzorů doplněných o automatického parkovacího asistenta, audiosystému Infinity, bixenonů v předních světlech a tak dále. Většinu z toho má i40 ve vyšší výbavě v základu, připlatit si lze jen za tmavá okna a solární čelní sklo, metalický lak a nebo v prvním odstavci zmíněný paket Luxury.
I když byl facelift Hyundai i40 decentní, vozu pomohl. Ačkoliv nevyřešil ne úplně silné motory pod kapotou, dodal autu šmrnc. S i40 se jezdí příjemně, podvozek je pohodlný, přesto jistý. Nakonec vám tak největší vrásky na čele může udělat nová převodovka, která sice sama o sobě špatná vůbec není (a je lepší než „stará“ s hydraulickým měničem točivého momentu ve verzi před faceliftem), ale na své konkurenty ztrácí. Doporučit vám ji ale přesto mohu, protože špatná není. Celkově má od nás Hyundai i40 kombi palec nahoru.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Hyundai
Typ:,i40 kombi
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 685 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,nafta
Pohon:,předních kol
Výkon:,104 kW/141 koní v 4 000 ot./min
Točivý moment:,340 Nm v 1 750 -2 500 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,11.0 s
Maximální rychlost:,200 km/h
Převodovka:,sedmistupňová dvouspojková (DCT)
Spotřeba paliva (l/100 km):,5.7 / 4.5 / 4.9
Objem palivové nádrže:,70 litrů
Délka:,4 775 mm
Šířka:,1 815 mm
Výška:,1 470 mm
Rozvor:,2 770 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 614 – 1 767 kg
Objem zavazadlového prostoru:,553 / 1 719 litrů
Ceník:,k nahlédnutí tady
[/table]