V segmentu kompaktních automobilů se nehraje primárně na co nejlepší výbavu a nejmodernější prvky, ale spíše na cenu a praktičnost. Ale Hyundai i20 má toto všechno dohromady. Otestovali jsme jeho nejnovější generaci s mild-hybridním pohonným ústrojím.
Je moderní
Hyundai i20 nahradil v roce 2008 poměrně úspěšný Getz. Letos se představil už ve své třetí generaci a chce opět zaujmout co nejvíce zákazníků. A nejde na to vůbec špatně, vždyť samotný pohled na auto prozradí, že z designového hlediska rozhodně má čím zaujmout. Tím spíše v testované nejvyšší výbavě s dvoubarevným lakováním a pěknými koly.
Na dospělosti přidávají testované i20 přední fullLED světlomety i poměrně dospělý výraz. Z boku zaujme chromová linka, táhnoucí se pod okny až do C-sloupku, i dva ostré prolisy. Na střeše navíc netrčí prut, ale místo toho je tu tzv. žraločí ploutvička.
Zadní světlomety jsou spojeny červenou linkou, procházející po celé šíří vozu. Bohužel tento červený proužek je jen designový doplněk a nesvítí. Zadní světlomety mají LED pro běžné i brzdové světlomety, ale blikače i couvací světlomety jsou žárovkové. Zajímavým detailem je nápis „i20“ v bocích zadních světlometů, jakož i umístění víčka nádrže do výřezu u levého zadního světlometu.
Interiér je spíše minimalistický, s velkým 10,25palcovým dotekovým displejem na vrchu palubní desky a několika mechanickými ovladači ve středovém panelu (ovládá se jimi klimatizace a topení) a před řadicí pákou (vyhřívání sedadel, změna jízdního režimu, parkovací senzory, kamerový systém). To je vlastně ideální řešení, protože není třeba neustále hledat dotekové displeje anebo plošky jako třeba v novém Tucsonu.
Ještě stále poměrně málo vídaný je v kompaktním vozech digitální přístrojový štít, tady navíc s úhlopříčkou 10,25″. V i20 nabídne hned čtyři možné podoby zobrazení (to je 4x více než u BMW). Ty se mohou měnit současně s jízdními režimy anebo si je můžete nastavit dle svého v menu multimediálního systému. Na to, jak to vypadá, se můžete podívat ve videu:
Kabina dostala i povedené ozvučení, které je součástí paketu Premium pro nejvyšší výbavu Style. Za 50 tisíc korun dostanete hodně muziky a to nejen právě audiosystém Bose včetně přídavného zesilovače a centrálního předního reproduktoru (celkem je v autě 8 reproduktorů), ale také právě 17″ kola, zadní LED světlomety, sportovní přední sedadla (jejich vyhřívání je součástí výbavy Style), zadní vyhřívaná sedadla, aktivní parkovací asistent včetně nouzového brzdění, inteligentní adaptivní tempomat (jen s převodovkou DCT) a aktivní asistent pro jízdu v jízdních pruzích (ten je ale hodně horlivý, takže jsme ho často vypínali).
Mild-hybrid pod kapotou
O tom, že je pod kapotou mild-hybridní pohonná jednotka, budete u modelů Hyundai vědět prakticky ihned. Všechny mild-hybridy totiž mají na předních blatnících plaketku 48V. Není to 48 ventilů, jak by se dalo z dřívějších dob od tohoto označení očekávat, ale 48 Voltů. To značí přítomnost startér/generátoru, který s tímto napětím pracuje. Ten samozřejmě doplňuje běžnou 12voltovou palubní síť, která funguje jako v jakémkoliv jiném autě.
Mild-hybrid je v i20 kombinovaný výhradně s přeplňovaným tříválcem 1.0 T-GDI s výkonem 88 kW/120 koní a točivým momentem 172 Nm. Vybrat si nicméně můžete inteligentní manuální 6stupňovou převodovku iMT nebo dvouspojkovou převodovku DCT.
Docela překvapilo, že tříválec má vcelku hrubý zvuk, chvílemi připomínal naftový motor- zejména při výraznější akceleraci. Pokud jste ale plynový pedál jen lechtali a motor se převaloval někde u volnoběhu, byl krásně tichý.
Stejně jako v případě prvního svezení s mild-hybridním Tucsonem, i v testu i20 Jsme byli zvědaví, jak se mild-hybridní jednotka bude chovat při jízdě. Zajímalo nás hlavně využívání tzv. plachtění, kdy se při jízdě motor deaktivuje a auto jede setrvačností. U i20 se to stávalo hlavně v režimu Eko, ale ne vždycky. Nepřišli jsme na pravidlo, kdy řídící jednotka motor vypne a aktivuje režim plachtění, a kdy naopak auto brzdí motorem. Nesouviselo to s provozem před autem (jako například u Škody Octavia RS iV), ale ani s nabitím malé baterie.
Motor je příjemně pružný, s čtyřmetrovým autem vážícím téměř 1,3 tuny nemá problémy. Papírové zrychlení z 0 na 100 km/h udává automobilka na hodnotě 10,3 sekundy a maximální rychlost je 185 km/h. V praxi ale spíše potěší schopnost pružného zrychlení, které je díky rychlé dvouspojkové převodovce, měnící dle potřeby převody opravdu rychle, ale i startér/generátoru, velmi slušné.
Rozpaky trochu budí spotřeba paliva. Hyundai v technických dokumentech slibuje 5.1-5.5 l/100 km ve městě, 3.9-4.2 l/100 km mimo město a 4.3-4.7 l/100 km v kombinovaném provozu podle NEDC. Palubní počítač ale ukazoval hodnoty, které se v našem případě téměř nikdy nedostaly pod 6,5 l/100 km.
Už jsme zmínili jízdní režimy, tak se na ně pojďme podívat detailněji. Jsou tu celkem tři: Eko, Comfort a Sport, přičemž auto vždy startuje na ten ekologický. Platí to ale pro všechny nové modely Hyundai i Kia (dělalo to tak i nedávno testované hybridní Sorento). Rozdíly jsou znatelné, nejvíce na tom, jak motor reaguje na polohu plynu pedálu. Pokud budete držet plyn v jedné poloze a budete přepínat jízdní režimy od eko, až po sport, ucítíte, jak auto najednou ožívá.
Komfort a jistota
Oproti minulé generaci Hyundai i20 je ta nová celkově delší (+ 5 mm), má delší i rozvor (+ 10 mm), je širší (+ 41 mm) a zároveň i nižší (- 24 mm), což znamená nižší těžiště. I díky tomu může být podvozek o něco komfortnější. Posádka si může užít poměrně pohodlné jízdy, ale přesto se i20 nezalekne ani ostřejších zatáček, do nichž se vrhá ochotně a ráda. Jednoznačně jde o dospělejší auto, než jak tomu bylo u předchozí generace.
Velmi dobrou směrovou stabilitu má í-dvacítka i na dálnici, kde posádku neruší ani přílišný aerodynamický hluk. V té chvíli může řidič využívat adaptivní tempomat s možností nastavení vzdálenosti od auta jedoucího vpředu, která v kombinaci s aktivním hlídáním jízdního pruhu vykoná velkou část práce za něj.
Závěr a cena
Hyundai s posledními generacemi svých modelů překvapuje. Jde o komplexně povedená auta, která nejen dobře vypadají, ale i jezdí. Nejsou bezchybná, ale ty zásadní věci dělají správně. U testované nové i20 je obrovským překvapením, že se s ní jezdí dokonce lépe než s modernizovaným Hyundai i30, do něhož jsme přesedli v dalším týdnu.
A cena? Tu české zastoupení automobilky stanovilo docela rozumně. Úplný začátek ceníku je 279 990 Kč za poměrně střídmou výbavu Start, která je spojena s atmosférickým motorem 1.2i. Testovaný mild-hybrid je však dostupný až ve dvou nejvyšších výbavách, přičemž cena startuje na 429 990 Kč (Smart), respektive 489 990 Kč (testovaná Smart). Za sedmistupňovou převodovku DCT se připlácí 40 tisíc korun.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Hyundai
Typ:,i20
Motor:,1.0 T-GDI Mild Hybrid
Uspořádání:,řadový tříválec
Objem válců:,998 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,benzin (mild-hybrid)
Pohon:,předních kol
Výkon:,88 kW/120 koní při 6000 ot./min
Točivý moment:,172 Nm při 1500–4000 ot./min‚ MHEV: 200 Nm při 2000–3500 ot./min
Zrychlení 0–100 km/h:,10.3 s
Maximální rychlost:,185 km/h
Převodovka:,sedmistupňová dvouspojková (DCT)
Spotřeba paliva (l/100 km):,5.1-5.5 / 3.9-4.2 / 4.3-4.7
Emise CO2:,99-107 g/km
Objem nádrže:,40 litrů
Délka:,4040 mm
Šířka:,1775 mm
Výška:,1450 mm
Rozvor:,2580 mm
Pohotovostní hmotnost:,1190-1300 kg
Objem zavazadlového prostoru:,262 / 1075 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]