Největší model v nabídce italské automobilky dostal před nějakou dobou facelift, který se decentně podepsal zejména na vnějším designu, technika zůstala bez výraznějších změn. A my jsme se na auto podívali v klasickém týdenním redakčním testu. Do toho dorazila benzinová Alfa Romeo Stelvio ve verzi Competizione.
Co je nového?
Modernizace přišla společně pro sedan Giulia, ale i pro SUV Stelvio a změnilo velmi podobné věci. Změněny byly hlavně detaily. V přední části je to zejména upravená výplň masky chladiče a zcela nové přední světlomety, které jsou nyní kompletně LEDkové (původně to byly LEDky pro denní svícení, ale bixenony pro potkávací a dálkové světlomety), navíc mají funkci LED Matrix s odcloňováním okolního provozu. To hlavní, podle čeho ovšem modernizované Stelvio poznáme, je samotná grafika světlometů. Dostala totiž denní svícení s trojicí obloučků, s nimiž poprvé přišla Alfa Romeo Tonale. Odkazovat to má na legendární model Alfa Romeo SZ Zagato. Součástí předních světlometů je nově i dynamický blinkr.
Ostatní designové změny karoserie už jsou jen minimální. Nové jsou ještě zadní světlomety, které jsou také LEDkové a mají novou grafiku. Po modernizaci jsou v kouřovém provedení s leskle černou úpravou. Pro výbavu Competizione přibyla do nabídky ještě nová matně šedá barva karoserie s názvem Moon Light, kterou právě mělo i testované auto.
Mnoho změn nenajdeme ani v kabině. Je tu ale nový digitální přístrojový štít s možností změny šablony zobrazení. Facelift ponechal i původní fyzické ovladače, nepřesunul vše do displejů nebo na dotekové plošky, jak je dnes běžné. Klimatizaci, topení, ale i prakticky vše ostatní lze tak stále ovládat kolečky a tlačítky. Při jízdě oceníte také to, že takřka všechny aktivní jízdní asistenty lze poměrně jednoduše deaktivovat a u spousty z nich to stačí udělat jednou: například v případě aktivního vedení v jízdních pruzích. Při dalším startu auta se znovu samy nezapnou.
Pohonné ústrojí
Alfa Romeo Stelvio je auto, které je určeno hlavně pro nadšené řidiče. Odpovídá tomu i samotné pohonné ústrojí, které primárně pohání zadní nápravu, k níž se u Steliva přidávají přední kola. Při jízdě je ovšem cítit preference zadní nápravy. U běžných verzí ovšem bohužel stále nejde deaktivovat stabilizaci a dokonce ji ani omezit, to lze pouze u vrcholného 520koňového modelu Stelvio Quadrifoglio, což jsme si před pár dny dostatečně vyzkoušeli na zmoklém okruhu v Mostě.
Pod kapotou Alfy Romeo Stelvio mohou být motorizace s výkonem od 160 do zmiňovaných 520 koní, přičemž vždy jezdí pouze na naftu nebo benzin, nemají žádnou formu elektrifikace. Poháněna jsou u nejslabší naftové 160koňové motorizace jen zadní kola, u všech zbylých pak všechna čtyři kola systémem, který Alfa Romeo označuje jako Q4. Jedinou volbou převodovky je ale automatická osmistupňová převodovka ZF, manuál pro Stelvio k dispozici není.
První jízda: Alfa Romeo Stelvio Quadrifoglio na mokrém mosteckém okruhu příjemně překvapila
My jsme měli pod kapotou benzinový dvoulitrový čtyřválec s přeplňováním jedním turbodmychadlem. Technické údaje prozrazují, že jeho výkon je 206 kW/280 koní a točivý moment vrcholí 400 Nm. Auto tak dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h za 5,7 sekundy a rozjede se na maximálních 230 km/h. Projev motoru není vůbec špatný, nejvíce síly má ve středních otáčkách, ale je škoda, že jeho výkon se stoupajícími otáčkami negraduje. Na druhou stranu se skvěle hodí pro běžné ježdění, ale i pro občasné svižnější svezení v zatáčkách.
Za volantem
A věřte tomu, že tohle auto v zatáčkách dokáže překvapit. A nemusíte ho nutně přepínat ani do sportovního režimu. Pokud to však uděláte, dočkáte se ostřejších reakcí na plynový pedál, sportovního režimu převodovky, která zařadí nižší rychlost a bude držet vyšší otáčky a také tužšího podvozku. Ten si ale můžete ovládat sami, slouží k tomu tlačítko uprostřed voliče jízdních režimů.
Alfa Romeo Stelvio působí s benzinovým motorem lehce od předku a její ochota k zatočení vzhledem k její velikosti potěší. Stejně tak potěší (zejména ve sportovním režimu) reakce motoru na pohyby plynového pedálu. A oceníte tady i koncepci pohonu, protože opravdu cítíte, že vás tlačí zadní kola (kterým navíc pomáhá samosvorný diferenciál) a netahají vás jen ta přední. Naladění auta je neutrální, do přetáčivosti se mu (i vzhledem k nevypínatelné stabilizaci) příliš nechce. Není to sportovní auto, ale je to auto, které dokáže na okreskách chytit pěkný rytmus a vy si s ním dokážete užít i příjemně svižnou jízdu.
Zvyknout si možná budete muset ale na to, že na pohyby volantu reaguje tohle auto velmi rychle – může za to nejen rychlý převod řízení, ale i geometrie přední nápravy. A svůj podíl na tom bude jistě mít také rozložení hmotnosti, i díky motoru umístěnému až za přední nápravou nebo 12V baterii v kufru. Mimochodem, hmotnost auta je vcelku rozumných necelých 1,7 tuny bez řidiče, ale při jízdě byste to neřekli.
A to ani při brzdění. Když se totiž skrz velká kola na brzdy podíváte, všimnete si už na první pohled červených třmenů, což je specifikum výbavy Competizione. A pak si také všimnete, že jsou tu docela velké kotouče. Vpředu má Stelvio chlazené kotouče s rozměrem 330×28 mm a vzadu pak jen o něco málo menší a také chlazené s rozměry 320×22 milimetrů.
Ale co když nechcete jet rychle? Ani v tomto případě nemusíte být zklamaní. V normálním jízdním režimu a v komfortním nastavení podvozku dokáže být Stelvio docela pohodlné. Platí to ale pro kvalitní silnice, na těch nekvalitních poznáte, že tady jsou 21″ kola a poměrně nízké pneumatiky. O nerovnosti ale nezakopává, filtruje je velmi slušně, jen o nich posádka bude vědět. Převodovka se snaží držet motor v nižších otáčkách. Pokud potřebujete přidat, docela ochotně ovšem podřazuje. Pokud byste si chtěli přeci jen podřadit sami, máte k tomu velké páčky přímo na sloupku řízení, které se s otáčením volantu neotáčejí. Vždy tedy víte, že pravá páčka zařadí nahoru, levá dolů a nemusíte přemýšlet nad tím, kam a jak máte zrovna natočený volant. Má to ale i svoje nevýhody, zejména pokud máte krátké prsty jako já. Kvůli těmto pevným páčkám jsou totiž ovladače blinkrů a stěračů dál a já na ně nedosáhnu úplně bezproblémově.
A co spotřeba paliva? Ta je trochu vyšší, dostat se pod 10 l/100 km je takřka nemožné, přestože v technických údajích se udává spotřeba v kombinovaném režimu pod 9 l/100 km. V praxi ovšem počítejte spíše s 11 litry na každých 100 ujetých kilometrů. Objem nádrže je 64 litrů.
Závěr a cena
Alfa Romeo Stelvio je po modernizací více svěží a konečně dostala LED Matrix světlomety. Italové se navíc drželi toho, že co funguje, není třeba měnit, takže na techniku takřka nesahali. A je to dobře, protože tohle auto jezdí parádně, přestože jeho naladění je spíše sportovnější. Dokáže se proplétat uličkami velkoměsta, protože není přerostlé, ale zároveň pobavit i na okreskách, přestože mu k tomu chybí trochu charakternější projev motoru. Zatáčky nicméně zvládá na jedničku. A potěší i praktičností, pětici cestujících odveze úplně v pohodě a k tomu jim zvládne i 525 litrů nákladu.
A co vás to bude stát? Pohled do ceníku prozradí, že můžete vybírat ze tří běžných motorizací a vrcholného QV. Nejlevněji pořídíte naftovou 160koňovou zadokolku, za kterou zaplatíte minimálně 1 299 000 Kč s DPH, 210koňová naftová čtyřkolka je o 100 tisíc dražší. A pokud byste chtěli testované benzinové provedení, budete muset připlatit ještě dalších dvě stě tisíc korun, protože v nejnižší verzi výbavy Sprint se nenabízí, je k dispozici až od Veloce.
Technické údaje:
| Auto: | Alfa Romeo Stelvio 2,0 Turbo Q4 |
Motor: | řadový čtyřválec |
Objem válců: | 1995 ccm |
Plnění motoru: | turbodmychadlo |
Palivo: | benzin |
Pohon: | všech čtyř kol (Q4) |
Výkon: | 206 kW/280 koní při 5250 ot./min |
Točivý moment: | 400 Nm při 2250 ot./min |
Zrychlení 0-100 km/h: | 5,7 s |
Maximální rychlost: | 230 km/h |
Převodovka: | 8° automatická |
Spotřeba paliva (kombinovaná): | 8,4 -8,8 l/100 km |
Emise CO2: | 192 – 200 g/km |
Objem nádrže: | 64 litrů |
Délka: | 4686 mm |
Šířka: | 1903 mm (bez zrcátek) |
Výška: | 1693 mm |
Rozvor: | 2818 mm |
Provozní hmotnost: | 1680 kg |
Objem zavazadlového prostoru: | 525 / 1600 litrů |