Škoda 120 GLS platila ve své době za vlajkovou loď mladoboleslavské automobilky. Zelený exemplář, který v dubnu 1978 vyjel z výrobního závodu ve Vrchlabí, se v červnu 2012 podařilo do Škoda Muzea získat od prvního majitele, následně prošel rozsáhlou renovací.
V označení Škoda 120 GLS je zašifrována luxusní výbava populární „stodvacítky“: Grand de Luxe Super. Připomeňme dobovou hierarchii: nad standardní verzí Škoda 120 figurovala varianta 120 L (de Luxe), dále 120 LE (de Luxe Économique) s úspornějším zpřevodováním pro dálniční provoz, 120 LS (de Luxe Super) se čtveřicí předních světlometů místo běžných dvou a konečně 120 GLS, tedy Grand de Luxe Super.
Historie modelu 120 GLS se začala psát koncem roku 1976, kdy ve Vrchlabí vznikla čtyřicetikusová ověřovací série sedanu „géelesa“, pro odlišení a zatraktivnění vzhledu osazeného maskou se čtyřmi světlomety, v tomto případě navíc bohatě obloženou prvky z nerezového plechu. Oproti standardním modelům sestávala z lesklého rámečku, odlišné mřížky chladiče a lisovaných panelů pod čtyřmi hlavními světlomety. Z nerezového plechu bylo také orámování zadního čela, kapot, rámů bočních oken a další drobnější ozdobné prvky karoserie. Od modelového roku 1981 v rámci modernizace nerezových prvků ubylo, a tak vozy GLS z prvních let výroby zůstávají atraktivními solitéry.
Ke komfortním a bezpečnostním prvkům patřily například hodnotnější výplně dveří, obložení příčky volantu či opěrky hlavy, dodejme, že stavitelné, což tehdy rozhodně nebyla samozřejmost. V zimním provozu přišlo vhod také vyhřívání zadního okna. Za zadní nápravou umístěný čtyřválec 1 174 cm³ dával posádce k dispozici svůj výkon 42,7 kW/58 koní, k němuž mu dopomohlo mimo jiné zvýšení kompresního poměru. Po zařazení nejvyššího rychlostního stupně, čtyřky, zaokrouhlil cestovní rychlost na 150 km/h. Kdo si mohl dovolit Grand de Luxe Super, ten zpravidla akceptoval nárok motoru na kvalitnější palivo, v podmínkách Československa sklonku 70. let šlo například o benzin Super s oktanovým číslem 96.
Populární zadokolky
Sériová produkce se rozeběhla v srpnu 1978, přes 70 procent všech vyrobených GLS mířilo na export. Produkci luxusnější „stodvacítek“ však tehdy ve Vrchlabí komplikoval opožděný přesun produkce užitkového modelu Škoda 1203 do slovenské Trnavy. Poslední „dvanáctsettrojka“ opustila brány vrchlabského závodu až 31. prosince 1981, do té doby sjížděly z linky souběžně obě modelové řady. Podařilo se toho dosáhnout mimo jiné díky originálnímu řešení dopravníku: osobní a lehké užitkové vozy mohly vznikat v libovolném pořadí, podle aktuální potřeby.
Luxusní Škoda 120 GLS patřila do tehdy populární série následovníků oblíbeného „embéčka“, tedy modelu Škoda 1000 MB, které přišlo s pohonem zadních kol a motorem vzadu. Řadu pokračující s touto koncepcí začala v roce 1969 Škoda 100 se silnější „stodesítkou“. Tyto vozy předaly v roce 1976 štafetu sedanům Škoda 105, 120, později i 130 a dalším derivátům. Z celkem více než milionu zástupců uvedené modelové řady, dominující škodovácké produkci až do roku 1989, připadal na luxusní provedení jen zlomek.
💸 Ceny pojištění rostou!
Zajistěte si nejlevnější autopojištění, než zase zdraží.
📊 Porovnat a ušetřitZabere to jen 2 minuty • Výsledek hned
Pěkný kousek.
Ale celkem dost drahá věcička.
Jo dneska, když to jede po silnici, každý se ohlédne.
Chromované a né nerezové
Zdravím, určitě byly nerezové. Přesně tuhle jsme jsme měli. Měl jsem je i jako náhradní. Co se týče motoru, nevím jestli měl otřejší vačku, ale jiste měl časování sacích i výfukových stejné. Motor nám vydržel ale jen 100000 km a pak potřeboval výbrus. Tahle GLS ale jela i 165km/h.
Benzin super mel 98 oktanu pane redaktore
Olovnatý benzin Super byl 96, Special 91 a ještě dávno před tím Normal 80.
Ani omylem, nepište o něčem, o čem máte jen domněnky a jinak víte kulové. Olovnaté benzíny byly Speciál 90 a Super 96 oktanů (nepočítám cca koncem 70.let a počátkem 80. ukončený olovnatý Normal 80). Nějak v devadesátkách Speciál 90 se změnil na bezolovo, povýšil na 91 oktanů a rovnou do něj přidávali aditivum na mazání ventilů kvůli starším vozům, protože olovnaté benzíny musely skončit, taktéž se olovnatý Super 96 změnil na bezolovo 95, ten už byl bez aditiv na mazání ventilů. Pak v cca 2010 byl Speciál 91 s aditivy zrušen a k bezolovnatému 95 se přidal nově bezolovnatý 98, tehdy nabízený jako Verva 100. Mimochodem ta 100 je jen obchodní značka, všechny 100 jsou v reálu 98.
Ještě jsem na 120 LS platil pojistku do roku 2018,než si ji odvezli nadšenci do škodovek k renovaci.Jen pro zajímavost-GLS a LS měli zvýšenou kompresi ne snížením hlavy,ale vypouklýmy písty.
Ano, přesně tak, to v článku zapomněl autor zmínit.
Standardní motor u 120L měla výkon 38 kW, zatímco 120 LS měla 40 kW.
A měly chladič oleje
Setkávám se i s tím, že se udávají 2 různé výkony u silnější 120 v modelech LS, GLS,Garde,Rapid, kdy je zpravidla udáván výkon 40 kW, jinde ovšem 43 kW, což ale mám za chybu, protože 43 kW měla 130 a 135, dále pak 136 46 kW. 135 a 6 byly mimochodem už motory, následně určené po drobných změnách, do Favorita. V r.1986 si moji rodiče šli právě pro tabákovou 120 GLS i se střešním oknem, ale nějak to neklaplo, nepřišla. Po týdnu jim volali z Mototechny, jestli by nechtěli náhradu, a jelikož jsme potřebovali jezdit, odvezli si bleděmodrou 120 LX, což byla shodná palubkou i výbavově jako 120 LS (ne jako GLS nebo Rapid), ale měla 5kvalt ze 130, jen stálý převod nebyl 3,99, ale 4,22 jako u 4kvaltů. A holt bez stř. okna. Proto si pamatuji udávaný výkon 40 kW. Jinak neplést s pozdější 125 L, což byla klasická 120 L, ale též už s 5kvaltem a stálým převodem 4,22, jen přístrojovku už měla tu novější „celoplošnou“, montovanou i do 135 a 136. Tehdy jsem netušil, že 120 LX bude trochu kuriozitka, moc se jich nevyrobilo, snad prý jen pár desítek kusů, bohužel naši ji později prodali, protože chtěli novou Feldu.
Myslím, že motory pro řadu 120LS/GLS, měly i o něco ostřejší váčku. K dalším vylepšením patřila hliníková vana a dalšímu zlepšení chlazení oleje u úzkých modelů napomáhal i chladič oleje. Měl jsem LS z roku 1979 a ten motor byl velmi dobrý, s vozem dané nízké hmotnosti, kdo s tím uměl a nepodtácel to, byla na tu dobu i dynamika velmi dobrá.
S modely M ovšem přišlo částečné přiškrcení změnou karburátorů, být jízdním vlastnostem rozšíření rozchodu nesmírně prospělo.
Mám dojem, že silnější 120 měly i výše posazený točivý moment, 105 a slabší 120 kolem 3250 ot., kdežto silnější 120 snad až 3750 ot., proto jim nevadilo hnát je po dálnici dlouhodobě 100-110 km/h.