Když se řekne „škodovka“, většina lidí si vybaví lidové vozidlo určené hlavně pro rodinu. Občas ale dokázala tato automobilka vykouzlit i něco nečekaného, třeba Škodu 110 Super Sport, nakonec známou hlavně jako „Upír z Feratu“.
Jedná se o produkt ze začátku sedmdesátých let. V době, kdy se u nás jezdilo Škodou 100, její luxusní sestřička dokázala uchvátit celý motoristický svět. Nikdy se však tento model nezačal masově vyrábět.
Doba moderního designu
Počátek sedmdesátých let byl v automobilovém světě doslova přelomový. V té době vznikala celá řada úžasných vozů. Často sice jejich existence zůstala pouze na papíře, nicméně mnoho takových projektů se dostalo z rýsovacích prken až do fáze prototypu. Ty nejúspěšnější se pak začaly vyrábět sériově.
Na světě snad neexistovala automobilka, která by v sedmdesátých letech nepředstavila nějaký speciální stroj s futuristickým designem. Nejednalo se však o trend pouze na západě. I ve východním bloku se některé firmy pokusily ukázat světu, co jejich návrháři, potažmo konstruktéři dokáží.
V rámci východních zemí v tomto ohledu jednoznačně dominovala NDR, konkrétně konstruktér Heinz Melkus. Melkus se mohl pyšnit nejen velkým množstvím tvůrčích nápadů, ale také neskutečnou produktivitou. Dokázal vytvořit během jediného desetiletí na stovku moderních strojů, které často dokonce disponovaly tehdy velmi moderními křídlovými dveřmi.
První české sporťáky
Československo zaostávalo jak v kvantitě, tak i v kvalitě. Dlouho se u nás nedařilo vyprodukovat auto, které by dokázalo zaujmout i svět skrývající se za železnou oponou.
Jiskřičkou naděje bylo až kupé ÚVMV 1100 GT. Už na první pohled se jednalo o vůz, co se alespoň po stránce designu v Evropě neztratí. Šlo o velice povedený vůz. Ovšem dočkal se jen několika málo prototypů, a to ještě svépomocí.
Naštěstí se brzy objevila další, ještě žhavější jiskřička – Škoda 110 Super Sport. Její kontury byly rovněž sličné, dokonce velice. Disponovala však výkonnějším motorem a celou řadou různých zajímavých řešení.
Design na úrovni italských sporťáků
Pokud byste tehdy před sebe postavili sportovní Škodovku společně s auty od Ferrari či Lamborghini, řekli byste si, že všechna jsou vyrobena zkušenými italskými konstruktéry. Super Sport měl opravdu nadčasový design. A také vyklápěcí světla.
V tomto směru se jednalo o opravdový unikát. Tehdy totiž bylo běžné mít u sportovních vozidel dvě, maximálně čtyři výklopná světla. Nová Škodovka jich však měla rovných šest.
V zadní části se rovněž nacházelo špičkové osvětlení tvořeno šestnácti kulatými světlomety. Při noční jízdě pak mohla zadní strana působit na pozorující účastníky jako startující raketa.
Škodovku brzdila světla
Vzhled sportovní Škodovky i její osvětlení tedy bylo na světové úrovni. Ale jak to bylo s motorem? Inu, tak slavné zase ne. Alespoň tedy z počátku. Na Československé poměry mělo auto vysoce výkonný motor, nicméně za světovou konkurencí přeci jen svou silou zaostával.
Samotná maximální rychlost 180 km/h katastrofou rozhodně nebyla. Důvodem však nebyla pouze síla motoru, ale rovněž i nízká hmotnost auta. To vážilo necelých 900 kg. Zrychlení 15,3 km/h nicméně nebyla žádná sláva ani na tehdejší dobu.
Maximální rychlost se nakonec zvýšila. Do Super Sportu se namontoval ještě výkonnější motor, díky kterému byla sportovní Škodovka schopna dosáhnout rychlosti až 211 km/h. Toto zrychlení však bylo možné jen za předpokladu zasunutých světel, takže ve tmě bylo auto pomalejší, jelikož bylo potřeba svítit na cestu.
Šest reflektorů na světlometech vypadalo sice skvěle, nicméně ubíralo autu celých 17 km/h. Aerodynamické vlastnosti vozu nebyly během svícení vůbec slavné. Chvíli to vypadalo, že se problém podaří vyřešit za pomocí nového, ještě silnějšího motoru. K jeho instalaci však nikdy nedošlo.
Odsouzeno do muzea
Stejně jako mnoho jiných nadějných prototypů, i Super Sport byl odsouzen do propadliště dějin. Soudruzi měli za to, že obyvatelům socialistického Československa by se až příliš odvážný design nemohl nikdy dostatečně zamlouvat.
Zazněly i argumenty o nedostatku zavazadlového i přepravního prostoru. Z těchto důvodů šlo moderní české kupé přímo do muzea v Mladé Boleslavi. Odtamtud se už nikdy vrátit nemělo. Osud tomu ale chtěl jinak.
Hvězda filmového plátna
Super Sport se i přes veškeré nepřízně osudu opět vrátil na scénu. Mohou za to filmaři, kteří si ho vybrali pro natáčení známé české komedie Zítra vstanu a opařím se čajem. Nebyla to ovšem úloha hodna tohoto stroje, spíše malý štěk. Auto je k vidění pouze v jediném záběru. Nicméně i to stačilo k tomu, aby si ho všimli i další barrandovští tvůrci, konkrétně oscarový Theodor Pištěk.
Ten potřeboval do filmu Upír z Feratu vůz, co by vypadal moderně a zároveň nebezpečně. Vzhledem k tomu, že stroje zpoza železné opony z ideologických důvodů nepřicházely do úvahy a v socialistických zemích nic použitelného nejezdilo, bylo rozhodnuto o obsazení Škody 110 Super Sport.
Theodor Pištěk vůz předělal tak, aby vypadal opravdu děsivě. Největší změnou byla výměna laku. Nový byl daleko temnější a společně s rudými linkami lemujícími hrany vozu vypadal daleko hrozivější než předchozí podoba. Pryč šly rovněž slavné přední výsuvné světlomety. Ty byly nahrazeny obdélníkovou statickou variantou. Proměnou si prošla i světla vzadu a v téže části vozu přibylo i křídlo.
Podle původních plánů měl mít Upír z Feratu navíc místo motoru pulzující srdce projevující se pravidelným zdviháním kapoty. K této úpravě však již nikdy nedošlo, jelikož zakročila tehdejší cenzura.
Mnoho unikátnějších aut, než je Škoda 110 Super Sport, se v našich zeměpisných šířkách neurodilo. Proto je docela smutné, že vůz dopadl tak, jak dopadl. Nicméně se díky Upírovi z Feratu stal mnohem slavnější než naprostá většina jiných českých prototypů. Možná vůbec nejslavnější.
Kecy, kecy o půl noci, Škoda 145 SUPER SPORT, jak se původně nazývala, byla zanesena do všech prodejních katalogů aut v roce 1971. Jediný kus, který dostala Eliška Junková jsem viděl, když z něj v Kutné Hoře v roce 1976 vystupovala. Jinak sem druhý model viděl později v Muzeu v Mladé Bol. To co dnes stojí v muzeu je filmový ,,Ferat“ Mám z roku 1971 plakát z veletrhu, kde 145 Super sport je.
Pokud bych dnes tuto karosérii narouboval na podvozek Audi TT, tak vám všem garantuji, že vzbudí vždy a všude větší pozornost, než současné nudné koncernové krabice, kdy na cestě už nepoznáte, co jede. To i ta socka Dacia je s Dusterem mnohem dál po všech stránkách.
ano sourruzi byli idioti a idioty zůstávají stále ……….. Auta, ale i motorky jsme uměli udělat. Když starý Honta chodil s batohem po Evropě a hledal jak vypadá motorka pérák hrál prim. A dnes je to naopak. Inu soudruh je soudruh. To co řekl pan Staša v seriálu Zašlapané projekty je absolutní pravda
Zajímavost: auto si ještě zahrálo „křoví“ ve filmu Velká filmová loupež z r. 1986. Je možno jej vidět přibližně v čase 25:00 – 25:10
No když si to auto prohlédnete opravdu pořádně a budete u toho přemýšlet , zjistíte , že to bylo úplně k ničemu a vskutku nebezpečné…. Nehledě na zpracování…. V letech, kdy tenhle paskvil vznikl , už všude kolem nás směrem na západ dělali borci úplně jiný stroje a hlavně provozuschopné…. Není dobré všechno svádět na soudruhy , některé projekty byly odsouzené k zániku , jelikož stály za prd….
Tohle auto nám zatrhli soudruzi, škodovku s motorem vepředu taky aby neměla LADA konkurenci a Škodu Tudor nám zatrhli zase němečtí soudruzi, protože konkurovala jejich Passatu. Naši lidé umí, ale nesmí.
Invence a nápady zde vždy byly, bohužel vše se udusilo v zárodku, protože důležitější byla výroba tanku T 54 a přeci soudruzi nedopustí, aby v nějakém sporťáku nejezdil nějaký kulak nebo nedejbože potomek buržoasie ..
Idiotství