Prezident Svazu evropských výrobců automobilů, který je zároveň šéfem automobilky Mercedes-Benz, Ola Källenius požaduje, aby Evropská unie zmírnila pravidla pro ochranu klimatu a zabránila dalšímu zdražování aut.
Automobilový průmysl je klíčovým motorem evropské ekonomiky, ale k tomu, aby to tak bylo i nadále, potřebuje podporu od nejvyšších evropských politiků, nikoliv házení dalších klacků pod nohy. Zároveň by EU měla začít výrazněji jednat s Trumpem a s Čínou. S těmito slovy se obrátil nový prezident Svazu evropských výrobců automobilů (ACEA) Ola Källenius na Evropskou komisi a Evropský parlament. Jeho otevřený dopis má k dispozici německý Auto Bild.
Šéf automobilky Mercedes-Benz má k takovým výzvám dobrý důvod. Evropský automobilový průmysl čelí posledních pár let opravdu těžkým výzvám. Nejprve přišla koronavirová krize, pak válka a do toho je tu neustálé zpřísňování emisních limitů a dalších požadavků na vyšší bezpečnost a podobně. Evropským automobilkám dělají další problémy i domácí vládou dotované automobily z Číny, ale i staronový americký prezident Donald Trump, který hrozí cly na evropská auta.
Källenius požaduje flexibilnější pravidla EU
Jeho výzva k evropským politikům je jasná. Källenius chce, aby Evropská komise a Evropský parlament vytvořily takové podmínky, aby automobilový průmysl v Evropě opět mohl růst. Tento průmysl totiž na starém kontinentu tvoří 7 % ekonomické síly, zaměstnává více než 13 milionů lidí a na daních přináší více než 390 miliard eur. „Evropská ekonomika a naše průmyslová odvětví jsou na rozcestí: Teď je čas vytvořit správný rámec pro napsání nových kapitol úspěšného příběhu,“ píše ve svém dopise.
Nový šéf požaduje změnu aktuálního plánu EU, který se dotýká přísnějšího limitu flotilových emisí CO2. Jejich porušení se na konci roku dotkne spousta v Evropě působících značek, které budou muset platit opravdu vysoké pokuty. „Potřebujeme realistickou cestu k dekarbonizaci evropského automobilového průmyslu. Takovou, která bude orientována na obchod, nikoliv založena na trestech.“ EU by podle něj měla ke Green Dealu přistupovat flexibilně. Pokuty za překročení limitů CO₂ totiž budou totiž pro automobilky úplně zbytečně vynaložené peníze, které by jinak mohly dát na vývoj nových technologií.
Källenius se v dopise přímo nevyjadřuje k plánovanému úplnému zákazu spalovacích motorů od roku 2035, ale objevuje se v něm požadavek na flexibilnější přístup. S tím ovšem už dříve nesouhlasil nový komisař EU pro klima Wopke Hoekstra, který chce původní plány zachovat. Nelíbí se mi ani pravidla pro vypouštěné CO2, která jsou stanovena pouze do roku 2026. Ta by měla být na delší dobu, aby se tomu mohl automobilový průmysl přizpůsobit. Vývoj nových aut, motorů ani dalších technologií netrvá rok, ani dva, ale mnohem déle.
Lepší obchodní vztahy s USA a Čínou
Kromě revize evropských pravidel je třeba také jednat s dalšími zeměmi, primárně zmiňuje USA a Čínu. Podle něj v současnosti existuje riziko, že EU, USA a Čína se budou politicky a obchodně rozcházet. Evropa musí zvolit správný tón a zůstat na správném místě mezi spoluprácí a konfrontací. Evropané profitovali v posledních desetiletích z otevírání trhů a svobodného obchodu. Evropa by hodně ztratila, kdyby se tento trend obrátil, trhy by se uzavřely a obchod by byl omezen. Šéfa ACEA i automobilky Mercedes-Benz znepokojuje také spor o evropská cla na čínské elektromobily.