Dopravní nehody bohužel neodmyslitelně patří k řidičskému životu. Ideální je, pokud nehoda skončí jen pomuchlanými plechy, ale policisté, záchranáři i hasiči každoročně řeší také tisíce zbytečně zemřelých. Policejní statistiky ukazují, že počty dopravních nehod po pár velmi ošklivých letech konečně klesají. Zcela jistě se to dá připsat protikoronavirovým opatřením. Vždyť v posledních dvou letech jsme zažili masivní přesun z kanceláří na home office, a dokonce i zákaz cestování mezi okresy.
Za letošní rok – data jsou zatím do konce října – se v česku stalo 81 915 dopravních nehod. Zemřelo při nich 384 lidí, 1372 bylo těžce zraněno a 17 484 lehce zraněno. Podle předběžného odhadu tyto nehody způsobily škodu ve výši 63,18 miliard korun. Mimochodem, jen v Praze, tedy hlavním městě, došlo v této době k 14 418 nehodám za 7,96 miliardy korun.
Velmi zajímavý je náhled do statistik časů jednotlivých nehod. Ty totiž ukazují, že řidiči nejvíc bourají v pátek mezi druhou a třetí hodinou odpolední. Na druhém místě se umístilo úterý mezi třetí a čtvrtou hodinou a na třetím středa mezi druhou a třetí hodinou.
Pokud bychom čekali, že nejhorší situace, co se nehod týče bude během ranní a odpolední špičky, byla by to mýlka. Ráno se počet nehod statisticky pohybuje kolem asi 130, s výjimkou víkendu samozřejmě. Odpolední špička už se do statistik propisuje, ale ne více než lehce po obědové časy. Pocit, že ranních a odpoledních nehod je víc, vytváří jejich následky, kdy jsou kolony ve špičce delší a otravnější.
Zajímavé také je, že 44,4 % nehod se stalo na rovném úseku. V zatáčce to bylo 16,8 %, na jednoduché křižovatce 14,9 % a na složitější křižovatce 14 % nehod.
V Praze křižovatka u I.P. Pavlova, v Brně u obchoďáku. Toto jsou nejnebezpečnější křižovatky v Česku
Rychlost a nevěnování se řízení
Nejčastější příčinou nehod byla i letos nepřiměřená rychlost. Z tohoto důvodu bylo 4346 osob lehce zraněno, 408 těžce zraněno a 145 lidí zemřelo. Na druhém místě je nedání přednosti v jízdě, které si vyžádalo 4574 lehkých zranění, 390 těžkých zranění a 69 zemřelých. Třetí příčku si vysloužil nesprávný způsob jízdy, který má na svědomí 4087 lehkých zraněných, 221 těžkých a 56 zemřelých.
A co je to ten „nesprávný způsob jízdy?“ Ministerstvo dopravy tento pojem popisuje následovně: „Pod pojmem „nesprávný způsob jízdy“ se v policejních statistikách ukrývá prakticky vše, co za volantem dělat nemáme, a přesto děláme. Telefonovat sice smíme jenom s hands-free, ale i to řada lidí porušuje, další ladí autorádio nebo nastavují klimatizaci. To vše odvádí pozornost řidiče od toho, co se děje na silnici před ním. Ono i samotné telefonování ovlivňuje schopnost řidiče vnímat situaci na silnici i jeho duševní kapacitu potřebnou pro rychlé a bezchybné řešení problémů.“