Před 50 lety se ve Spa-Francorchamps zapsala "rudá svině" Mercedes-Benz 300 SEL 6.8 AMG do dějin

Je to 50 let, kdy se z původně nabourané luxusní limuzíny stal působivý závoďák. A byla to zároveň první akce, kdy si AMG udělalo jméno. Stalo se tak roku 1971 na známém belgickém okruhu Spa-Francorchamps. V Evropě v minulém století závodila i velká cestovní auta s velkými motory. Dnes je už prakticky nemyslitelné, aby se na závodních okruzích proháněly velké a luxusní modely, důraz je kladen na hmotnost. Dříve to však bylo poměrně běžné. Pojďme se vrátit o 60 let v čase a podívat se na jeden takový příběh, v němž hrála klíčovou roli tehdy ještě poměrně neznámá firma AMG. [irp] Počátky AMG AMG nebo celým názvem Mercedes-AMG GmbH je dnes dceřinou společností Mercedes-Benz AG, koncernu Daimler. Nabízí ty nejvýkonnější modely z nabídky a zároveň vyvíjí i samostatné modely - například SLS AMG, AMG GT nebo AMG GT čtyřdveřové kupé. Hans-Werner Auftrecht a Erhard Melcher byli bývalí zaměstnanci Daimler-Benzu, když v roce 1967 v budově historického mlýna v Burgstallu založili firmu AMG. Zkratka AMG neznačí nic jiného než Auftrecht-Melcher-Grossaspach. Společně se věnovali úpravám vozů a vývoji závodních motorů. Oba dva říkali: „Mercedes nemůžeme udělat lépe, ale můžeme ho udělat jinak.“ Jejich prvním počinem byl Mercedes-Benz 300 SEL 6.8 ze série W109. Překvapením je, že nevznikl úpravou nového auta. Zakladatelé koupili lehce ojeté bourané auto od lékaře, které vyšlo na třetinu ceny nového, a upravili ho. Svou verzi 300 SEL 6.3 pak prodávali za 39 160 německých marek. [irp] Převrtali motor Původně mělo auto dvouventilový motor M100 s objemem 6333 cm2, zakladatelé ho převrtali na 6835 cm2. Po úpravách dával osmiválec 315 kW/428 koní v 5800 otáčkáchza minutu. Dostal ostřejší vačky, upravená vahadla i písty, lehčí ojnice, větší sací ventily, leštěné sací a výfukové kanály, sací trakty se dvěma škrticími klapkami a závodní výfuk. Dveře byly hliníkové Podvozek měl vzduchové pérování, vepředu byly prodloužené dvojité lichoběžníkové závěsy. Zadní náprava byla robustní, kotoučové brzdy na kolech vrtané. Auto mělo 5 metrů na délku, 2 metry na šířku a 1,32 metru na výšku. Vážilo 1635 kg, což je na závodní vůz docela hodně, avšak oproti sériovému modelu shodilo 195 kilo. Mělo totiž třeba hliníkové dveře. [adrotate banner="22"] Z nuly na sto zvládal vůz za 4,8 sekundy a jel až 265 km/h. Disponoval patnáctipalcovými hořčíkovými koly, uvnitř měl ochrannou klec. Zmizely nárazníky a blatníky byly širší. Vevnitř zůstal veškerý luxus jako dřevem obložená palubovka, kůže na dveřích, koberečky i zadní sedačky. Přední byly nahrazeny závodními. Auto mělo i posilovač řízení. Úspěch ve 24hodinovém závodě 25. července roku 1971 upravená limuzína dojela na druhém místě ve 24hodinovém závodě Spa-Francorchamps. Sice nejde o tak slavný závod jako ten v Le Mans, ale svou popularitu měl. Jezdil se od roku 1924, po druhé světové válce byl však přerušen a až do 90. let minulého století se ho mohly účastnit pouze cestovní vozy, ne GT jako dnes. [irp] Na počátku 70. let, kdy vůz vyhrál, jedno kolo měřilo 14,1 km. Dnes už má jen 7 km a jedná se o uzavřenou trať, na niž se jen tak nedostanete. Srovnávat se dá se Severní smyčkou Nürburgring, někdy se mu přezdívá i Ardenská horská dráha, to kvůli zatáčkám. Známá je vlásenka Eau Rouge, kde jezdci rychle zatáčí doleva a hned vpravo vyjíždí prudký kopec. Na vrcholu tohoto kopce je levá zatáčka Radillon, do níž není vidět. [gallery type="rectangular" td_gallery_title_input="rudá svině" ids="313942,313943,313945,313949"] Druhý mezi šedesátkou vozů Na startu onoho závodu se tehdy objevilo 60 vozů. Sledovalo ho 80 tisíc diváků. Rudý sedan 300 SEL 6.8 zpočátku řídil Hans Heyer, jež se hned v prvním kole probojoval na třetí příčku. O půlnoci přišla průtrž mračen, klání se několikrát přerušilo, za rozbřesku pokračovalo už jen 23 závodních strojů. Cílovou čáru maratonu dokončilo jen 19 aut, a ačkoliv 300 SEL bylo absolutně druhé, ve své třídě zvítězilo. [irp] Této senzace si samozřejmě všimla média. Auto motor und sport nazval auto „tahem švábského génia“. Mluvilo se o tom dokonce v televizi ARD nebo v americkém Road & Track. Trefná přezdívka Rudá svině Jakkoliv zní název Rudá svině nepříjemně, autu se tak přezdívalo kvůli jeho velikosti a červenému laku. Byl to prostě obr. [adrotate banner="20"] Rudá svině společnosti AMG napravila jméno po neúspěchu továrních 300 SEL 6.3 z roku 1969 a pouštěla se do dalších závodů. Na okruhu Paula Ricarda v Le Castellet si 11. a 12. září 1971 střihla dvanáctihodinovku. Test na čtyřkilometrové rovince v Le Mans dokonce prokázal, že je schopná dosáhnout i 285 km/h. V Le Mans však nikdy nestartovala, místo toho si dala 24h závod v Nürburgringu. Posledním závodem pro Rudou svini byl 200 mil závod v Norimberku, a to 6. srpna 1972. Ve třídě standardních a speciálních automobilů nad 2 litry zvítězila a žádného dalšího závodu se již nikdy nezúčastnila. Důvodem byly upravené regule. Mistrovství Evropy cestovních automobilů se totiž nově mohla účastnit jen auta s maximálně pětilitrovými motory. [adrotate banner="42"] Poslední stopa vede k francouzské Matře Co bylo s Rudou sviní dál? Používala se pro zkoušky leteckých pneumatik, poslední stopa vede do francouzské Matry. Pak bylo auto zničeno. [irp] V roce 2006 AMG podle výkresové dokumentace vytvořila věrnou kopii. Vzkříšená kráska byla k vidění i u nás. V říjnu 2012 se vystavovala na prodejně Mercedes-Benzu v Chodově, v letech 2017 a 2019 na slavnosti LEGENDY. https://youtu.be/qPboWnYImyc Vyzkoušejte si jízdu Rudou sviní A mimochodem, za volant Rudé svině se můžete posadit i vy, i když tedy jen virtuálně. Ve hře Project Cars 2 najdete daný vůz a také původní čtrnáctikilometrový okruh. Na projížďku ho prostřednictvím hry lze vzít třeba i do Brna.

Před 50 lety se ve Spa-Francorchamps zapsala „rudá svině“ Mercedes-Benz 300 SEL 6.8 AMG do dějin

1 názor na “Před 50 lety se ve Spa-Francorchamps zapsala „rudá svině“ Mercedes-Benz 300 SEL 6.8 AMG do dějin”

Diskuze Zruš odpověď

Najděte si auto podle sebe

Vaše nové auto.
Ihned.

Nové auto bez starostí?