Na začátku léta letošního roku schválila Evropská komise (EK) dodatečná cla na elektromobily dovážené z Číny. V tuto chvíli je ve hře clo ve výši 7,8 % pro Tesly a 35,3 % pro auta společnosti SAIC a dalších výrobců. Nejvyšší částky budou muset platit ti výrobci, kteří odmítají spolupracovat na vyšetřování EU týkající se čínského vlivu a podpory tamních výrobců.
Jakkoliv to celé vypadá jako krok na podporu evropských výrobců, kteří jsou záplavou čínských levných elektromobilů v ohrožení, ne všechny evropské automobilky a státy s tím souhlasí. Proti je například německá vláda a spolu s ní také automobilka BMW. V obou případech je za nesouhlasem obava z čínské reakce. Cla už velmi ostře kritizoval i německý ministr financí Christian Lindner, podle něho by se Německo mělo při pátečním evropském hlasování o clech postavit proti. Souhlasí s ním i německý kancléř Olaf Scholz, dle kterého by se o výši cel mělo ještě jednat. O okamžité zrušení cel ale žádá i německá značka BMW, podle které by za ně mohla přijít odveta.
„Německo nemůže souhlasit s potenciální obchodní válkou s Čínskou lidovou republikou v klíčovém odvětví,“ řekl Lindner a dodal, že Německo se má zasadit o jednoznačné odmítnutí opatření. „V případě pochybností se bude muset jasně vyjádřit i sám spolkový kancléř,“ zdůraznil také. Kancléř Olaf Scholz pak řekl: „Více obchodu s více partnery a z více zemí – tak vypadá rozumné řízení rizika v nejistém světě. To je důvod, proč musí jednání o elektrických vozidlech s Čínou pokračovat a proč se musíme konečně vypořádat s oblastmi, kde levný dovoz z Číny poškozuje naši ekonomiku, například u oceli.“
EK uvádí, že cla mají zmírnit efekt levných půjček, půdy a surovin, stejně jako dalších dotací, které Čína svým výrobcům elektromobilů dopřává. Cílem jsou podle komise rovné podmínky, nikoli snaha uzavřít unijní trh čínským výrobcům automobilů. Proti clům se stavějí němečtí výrobci elektromobilů, kteří loni zhruba třetinu aut prodali právě na čínském trhu.
Jenomže proti clům rozhodně není úplně každý. Podle agentury Reuters budou pro cla, navíc ve výši až 45 % v pátek hlasovat zástupci Řecka, Francie, Polska a Itálie. A už jen to by stačilo, aby návrh prošel. Proti by se totiž muselo postavit nejméně 15 členských zemí, které představují 65 procent populace Evropské unie. Zmíněné čtyři země společně představují 39 procent populace EU. Už teď je ale jasné, že zavedení jakýchkoliv dodatečných cel ještě více zhorší už tak napjaté diplomatické vztahy mezi Bruselem a Pekingem. Pokud bude EK chtít, může ale ještě předložit pozměněný návrh. Scholz také řekl, že chce, aby Evropská unie uzavřela více obchodních dohod. Měla by ale změnit systém tak, aby dohody mohly okamžitě platit pro jednotlivé státy, které je ratifikovaly.