V letošním roce, tedy za uplynulých 10 měsíců, evidují policisté velký nárůst zbytečných úmrtí řidičů z důsledku nedání přednosti v jízdě. Základní pravidlo provozu někteří ignorují, jiní z mnoha důvodů nezvládnou správně aplikovat. Mezi takové patří nesledování dopravního značení, ale také věk, kdy senioři už nezvládají sledovat a dodržovat pravidla provozu a ještě řídit.
To potvrzuje i Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu, který řekl: „S přibývajícím věkem řidičů se zvyšuje pravděpodobnost vzniku dopravních nehod v důsledku nedání přednosti v jízdě. Tuto pravděpodobnost také mírně zvyšuje situace, kdy je dopravní prostor pro řidiče neznámý, tedy vyskytuje-li se na tomto místě poprvé nebo zde jezdí pouze ojediněle.“
Jen od ledna do konce října letošního roku na našich silnicích zemřelo 460 lidí a těžce zraněno bylo 1783 lidí. „Nejhorší meziroční bilance ze všech dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 byla evidována u nehod způsobených nedáním přednosti v jízdě,“ říká Mgr. Tomáš Neřold, vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy a dodává: „V uplynulých 10 měsících bylo v důsledku nedání přednosti v jízdě usmrceno 82 osob, tj. meziročně o 19 více (+30 %). Na druhou stranu je potřeba zmínit, že v důsledku uvedené příčiny bylo těžce zraněno o 106 osob méně. Uvedenou bilanci tak lze interpretovat tak, že následky těchto nehod jsou letos pro účastníky silničního daleko závažnější – více osob bylo naposledy usmrceno v roce 2011.“
Absolutně nejvíce osob bylo usmrceno vlivem nedání přednosti v jízdě v Jihomoravském kraji (15 usmrcených, 27% podíl na všech usmrcených v daném kraji), každá třetí osoba pak byla v důsledku uvedené příčiny usmrcena v Královéhradeckém (14 usmrcených) a Ústeckém kraji (32 %). Všechny tři uvedené kraje tak byly v tomto ohledu významně nad celorepublikovým průměrem (18 %).
„Nedání přednosti v jízdě souvisí s celou řadou spolupůsobících faktorů: provedením dopravního prostoru – nedostatečný nebo omezený rozhled nebo nevhodné uspořádání křižovatek (např. křižovatky navozující psychologickou přednost), nesprávným vyhodnocením situace v provozu nebo nepozorností např. v důsledku zanedbání potřeby vyhledat informaci nebo přetížení pozornosti řidiče,“ dodal Jindřich Frič.