Systémy pohonu všech kol jsou výhodou nejen v zimě, jízdní vlastnosti zlepšují i na suché vozovce. Existuje jich více druhů, všechny je třeba při koupi důkladně zkontrolovat.
Pohon všech kol nabízí mnoho automobilových výrobců, přičemž se liší jejich funkčnost, ale i technické řešení. Některé pohony všech kol jsou stálé, jiné se připojují automaticky, jiné manuálně. Liší se také její označení – a to jak to obecné – 4×4, 4WD (four wheel drive) nebo AWD (all wheel drive) – tak i to obchodní – 4MOTION, quattro, 4MATIC, xDrive, 4Drive, ALL4, AllGrip, E-Four a další.
V českých podmínkách se s pohonem všech kol nejčastěji setkáme u vozů koncernu Volkswagen, většinou to bude automaticky ovládaný pohon všech kol s lamelovou spojkou na zadní nápravě. Poháněna jsou primárně přední kola, k nimž se připojují ta zadní. Na začátku vývoje se zadní kola automaticky připojovala až při prokluzu předních kol, později, s rozvojem elektronického ovládání se už kola připojují dříve podle různých podmínek (například zatočení volantu, intenzita sešlápnutí plynového pedálu, jízdní režim a podobně) i bez prokluzu přední nápravy a proaktivně tak prokluzu předcházejí.
Automatická čtyřkolka u VW Group
„Systém pohonu všech kol s touto lamelovou spojkou využívají kodiaqy, tiguany, passaty, superby, octavie, yeti, karoqy a další modely, které celkem představují třetinu nabídky všech vozů 4×4 na trhu. Tradičně se mu říká haldex, ale už od roku 2011 je výrobcem mezinápravové spojky firma BorgWarner. Princip fungování zůstal nezměněn,“ říká Petr Vaněček, provozní ředitel ve společnosti AURES Holdings s tím, že tento systém je technicky nenáročný, nevadí mu například ani použití různých pneumatik na přední a zadní nápravě, což u jiných typů může činit potíže. A má ještě další výhodu – auta s haldexem mívají zpravidla víceprvkovou zadní nápravu, předokolky zdaleka ne vždycky. Výhodou jsou tak výrazně lepší jízdní vlastnosti vozů 4×4 i v letních měsících.
35 let pohonu všech kol u Volkswagenu: od „syncro“ k „4MOTION“
Na co si dát při koupi auta s pohonem všech kol pozor? „Při testovací jízdě musí být připojení pohonu všech kol neznatelné a bez jakéhokoliv cukání,“ vysvětluje Vaněček a dodává: „K ověření funkčnosti lze využít například mokrou louku.“ Jízda s vozem 4×4 musí být tichá a bez vibrací. Tyto vozy mají na rozdíl od svých běžných protějšků kromě spojky připojující pohon všech kol, také kardanový hřídel, zadní diferenciál a zadní poloosy. „Ve všech těchto částech pohonu mohou vznikat vůle, vibrace a další problémy, které se špatně hledají a ještě hůře odstraňují. Prověřte je proto hned při koupi,“ radí Vaněček.
A jak se k tomuto systému správně chovat? „Bez ohledu na to, co říká výrobce, měňte v ‚haldexu‘ olej nejpozději každých 60 tisíc km. V zadním diferenciálu je náplň obvykle doživotní, ale vyměňte ji každých 120 tisíc km nebo po osmi letech. A při koupi ojetého vozu raději počítejte s tím, že ji nikdo nikdy neměnil. Udělejte to vy,“ radí Vaněček. Není to drahý ani náročný servisní úkon.
Další systémy pohonu všech kol
Obdobný systém s elektronicky řízenou lamelovou spojkou používá i řada dalších SUV, případně, zejména u starších vozů, může být použita spojka viskózní. Z praktického hlediska se ale příliš neliší a servisní nároky mají také podobné. V Česku se nejvíce vyskytují vozy 4×4 od značek Hyundai a Kia (modely Tucson, Sportage, Santa Fe, ix35, Kona apod). Problémy mohou být velmi podobné jako u vozů Volkswagen Group, náplň spojky i zadního diferenciálu má obvykle předepsanou výměnu po 90 tisících kilometrech. Když interval zkrátíte na 60 tisíc kilometrů, uděláte jedině dobře.
U značky BMW se setkáte se systémem xDrive, který nejčastěji využívá opět lamelovou spojku. U větších modelů s motorem umístěným podélně je však nastaven jako stálý pohon všech kol, nejčastěji s rozdělením výkonu 40:60 ve prospěch zadní nápravy, přičemž v případě potřeby dokáže vůz přenést 100% výkonu na jednu nápravu. „Tento systém je citlivý na rozdíl velikostí jednotlivých kol, roli hraje i nahuštění pneumatik a míra jejich ojetí. Nové pneumatiky nekupujte po dvou, ale vždy všechny čtyři. Když přezouváte letní a zimní, tak mezi sebou prohazujte přední a zadní kola, a pokud nemáte stranový nebo směrový dezén pneu, tak i pravá a levá kola. Pozor u vozů s M Sport paketem, které mají rozdílnou šířku pneu vpředu a vzadu, tam jsou možnosti rotování kol omezené,“ radí Petr Vaněček.
BMW a MINI s motorem napříč využívají podobný systém s připojováním zadní nápravy jako Volkswagen Group – auta se snaží předvídat prokluz přední nápravy a připojují okamžitě tu zadní. „Limitem ale je rozdělení výkonu 50:50, nelze dostat veškerý výkon pouze na zadní kola,“ dodává Vaněček.
Stálou čtyřkolku mají například i vozy Subaru, a také u nich platí, že jsou citlivé na různou míru ojetí jednotlivých pneumatik. „K této značce ještě jedna rada – než si Subaru koupíte, hlavně si ověřte, zda jej váš mechanik bude umět servisovat. Konstrukce Subaru s plochým motorem typu Boxer je od běžných vozů velmi odlišná,“ upozorňuje Vaněček.
Začínáte s jízdou v terénu? Poradíme, jaké jsou druhy pohonu všech kol a elektroničtí pomocníci
Ani koncern Volkswagen nezůstal striktně u využití systému Haldex/BorgWarner. Velká Audi (modely A4, A6, Q5, Q7), ale třeba i Volkswagen Touareg, používají nejčastěji stálý pohon všech kol se samosvorným mezinápravovým diferenciálem Torsen. „Výhodou je, že je to čistě mechanické řešení, tudíž je tento systém prakticky nezničitelný. Pravidelné výměny náplní jsou ale samozřejmě potřebné i zde,“ říká Petr Vaněček s tím, že Volkswagen Toureg však může mít místo stálého pohonu s mezinápravovým diferenciálem Torsen také lamelovou uzávěrku středového diferenciálu a redukční převodovku.
„Výskyt různých druhů pohonu 4×4 u jednoho modelu podle motorizace nebo příplatkové výbavy je u větších off-roadů poměrně častý, setkat se s tím lze i u Volkswagenu Amarok, Mitsubishi Pajero a L200 a dalších. Vždy je tedy nutné vše zjistit, co přesně v autě je. A pak podrobně prozkoumat správnou funkčnost všech systémů – režim pohonu jedné nápravy, obou náprav, redukční převodovky. Vše musí jít hladce. Pokud má vůz manuálně přiřaditelnou čtyřkolku, tak na pevném suchém povrchu jezděte pouze na pohon jedné nápravy a pohon všech kol připojujte jen v terénu nebo na kluzkém povrchu. Tyto vozy s manuálně připojitelnou čtyřkolkou často nemívají mezinápravový diferenciál a s připojením čtyřkolky na suchém asfaltu může dojít k nadměrnému opotřebení nebo dokonce poškození pohonu všech kol,“ doplňuje Petr Vaněček.
Pokud s off-roadem jezdíte často v terénu a blátě, nebo dokonce brodíte, zkraťte výměnu všech náplní v diferenciálech a systému pohonu všech kol na dva roky bez ohledu na ujeté kilometry. Výrobci dokonce předepisují ve svých manuálech proplach a výměnu náplní po každém náročném offroadu, zvlášť s broděním vysokou vodou – a kdo někdy viděl, jak vypadá vypuštěný „olej“ po jízdě v bahně, dá jim za pravdu. „Čím více péče systému 4×4 dáte, tím delší životností se vám odmění,“ konstatuje Petr Vaněček.
Elektrická moderna
Ale pozor, čtyřkolka také vůbec nemusí být mechanická. Například hybridní Toyota RAV4 pohání spalovacím motorem pouze přední kola, ta zadní jsou poháněná samostatným elektromotorem. „Nevýhodou je, že čtyřkolku mají k dispozici pouze do určité rychlosti, výhodou je naopak blesková reakce v případě potřeby. Podobně je řešená čtyřkolka i u elektromobilů – nejčastěji u Tesly Model 3 a Model Y Long Range, Škody Enyaq iV 80x a celé řady dalších elektrovozů s pohonem všech kol, u nichž má každá náprava má svůj nezávisle řízený elektromotor. Servisní požadavky na takovéto systémy jsou pak zcela minimální,“ uzavírá Petr Vaněček.