Nejmladší účastníci silničního provozu jsou z hlediska závažných dopravních nehod obzvlášť rizikovou, ale zároveň ohroženou skupinou. Jsou nepoměrně často zastoupeni mezi viníky dopravních nehod. Z celkového počtu dopravních nehod, které se během roku stanou v České republice, jich 11 % zaviní právě řidiči s praxí do 2 let. Z celkového počtu řidičů však tato skupina začínajících řidičů tvoří pouhá 3 %. Jenom v loňském roce na našich silnicích zemřelo vinou mladých řidičů 52 lidí a dalších 250 bylo těžce zraněno.
U mladých řidičů je patrná nejvyšší četnost faktorů souvisejících s tendencí riskovat – nejčastěji se jedná o nehody v důsledku nepřiměřené rychlosti. S narůstajícím věkem se četnost těchto faktorů výrazně snižuje. Faktory související s tendencí riskovat jsou jak na dlouhodobém (nadhodnocování schopností, nerespektování dopravních předpisů a související nezvládnutí řízení nebo jízda nepřiměřenou rychlostí apod.), tak na krátkodobém základě (riskantní předjíždění, akutní intoxikace/vliv návykové látky apod.). Z hlediska mechanismu vzniku nehody se mezi nejčetnější typy nehod mladých řidičů řadí vyjetí mimo vozovku. K těmto nehodám nejčastěji přispívá zejména nepřiměřená rychlost, respektive nepřizpůsobení rychlosti jízdy (téměř polovina případů).
S ohledem na fakt, že mladé řidiče je potřeba vzdělávat zejména ve zvládání rizikových situací na silnici, se stalo Ministerstvo dopravy partnerem projektu START DRIVING, který je financován z Fondu zábrany škod. Ten je zaměřen právě na zdokonalovací přípravu nových řidičů ve věku 18–24 let s řidičským oprávněním skupiny B. Efektivitu programu zvyšuje i to, že kurzů se mohou zúčastnit i rodiče mladých začínajících řidičů, učitelé autoškol i zkušební komisaři řidičů, projekt je navíc pro všechny účastníky zcela zdarma. Od roku 2020, kdy program odstartoval, do konce roku 2022 se uskutečnilo celkově 196 kurzů na osmi polygonech v rámci celé České republiky. Pro letošní rok je naplánováno dalších 70 vzdělávacích kurzů, kterých se mohou zúčastnit jak mladí řidiči a jejich rodiče, tak i učitelé autoškol a zkušební komisaři řidičů.
„V roce 2024 se i Česká republika zařadí ke státům, které mají zaveden řidičák na zkoušku. Nejen zavedením zkušebního období pro novopečené řidiče, ale také zavedením zdokonalovacího kurzu pro potenciálně rizikové nové řidiče. Dané opatření společně s modelem přípravy nových řidičů nazývaným L17, tj. možností řídit automobil již od 17 let pod dohledem zkušeného mentora, nepochybně výrazně zvýší připravenost nových řidičů na náročné podmínky v silničním provozu,“ uvádí ministr dopravy Martin Kupka.
V současné době Česká republika nemá specifickou legislativní úpravu ve vztahu k začínajícím či mladým řidičům. Ministerstvo dopravy proto navrhlo v připravované novele zákona o silničním provozu zmiňované dva nové instituty, které dle praxe i výsledků výzkumů v řadě států Evropské unie, přinesly pozitivní efekt. Prvním je takzvaný řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče do dvou let praxe, kdy by měl řidič, po spáchání závažného přestupku, povinnost absolvovat psychologické sezení a speciální program v autoškole zaměřený na zásady bezpečné jízdy. Zároveň by byl do tohoto programu zařazen i takový řidič, který spáchal ty nejzávažnější přestupky, které jsou ohodnocené 6 trestnými body nebo mu byl udělen zákaz řízení.
Druhým je zmiňovaný institut L-17, tedy možnost řídit od 17 let, ale pouze v doprovodu zkušeného mentora. Mladý řidič by tak své první zkušenosti získával v kontrolovaném prostředí, obvykle se svým rodičem, který má sám motivaci přispět k tomu, aby jeho dítě řídilo bezpečně. Tento mentor bude muset splňovat několik podmínek – musí být minimálně 10 let držitelem řidičského oprávnění, musí mít nulový stav bodového konta řidiče a je zde nulová tolerance vůči alkoholu.
„Zvláštní režim pro mladé řidiče v podobě řidičského průkazu na zkoušku, stejně jako řízení od 17 let s doprovodnou osobou, kterou bývá nejčastěji rodič, doporučují bezpečnostní experti a i chystaný návrh Evropské komise ohledně řidičských průkazů. V něm jde Komise obdobnou cestou jako český návrh zákona,“ říká k návrhu Tomáš Neřold, vedoucí Besip.