ŠKODA FELICIA z Kvasin patřila mezi lety 1959 a 1964 k nejatraktivnějším vozům své třídy. Zaznamenala výrazné obchodní úspěchy na náročných evropských i zámořských trzích, v tuzemsku patřila k chronicky nedostatkovému zboží. Základní provedení FELICIA se čtyřválcem 1,1 l výkonu 36,8 kW/50 koní doplnila roku 1962 o 3,6 kW/5 koní silnější dvoukarburátorová dvanáctistovka FELICIA Super, dosahující rychlosti 135 km/h.
Legendy 125 let Škoda: Podívejte se na všechny legendy, které ŠKODA ze své 125leté historie vybrala! |
Mladoboleslavská značka nabízela automobily s otevřenou karoserií prakticky bez přerušení půl století: od L&K VOITURETTE A (1905) po ukončení produkce modelů ŠKODA 1101/1102 „Tudor“ (1952). Atraktivní sportovní provedení se do nabídky české značky vrátilo po přibližně šestileté pauze, modelem ŠKODA 450. Vznikl z iniciativy pracovníků výrobního závodu Kvasiny, kteří již v září 1956 na brněnském výstavišti představili prototyp Š 440 Export. Vycházel z dvoudveřového zavřeného automobilu Š 440 „Spartak“. Po několika dalších prototypech a desetikusové „ověřovací sérii“ zamířila v září 1958 k prvním zákazníkům definitivní verze vzdušného modelu ŠKODA 450.
Počátkem roku 1959 převzal štafetu vůz FELICIA. Jeho vhodně zvolené označení evokuje latinský výraz pro štěstí (felicitas). V duchu tradic značky ŠKODA nesl celokovovou karoserii robustní páteřový rám podvozku. Všechna kola byla nezávisle zavěšena, příčnému listovému peru zadní nápravy vpředu sekundovaly moderní vinuté pružiny. Kontakt pneumatik s vozovkou podpořily účinné teleskopické tlumiče. Vpředu podélně umístěný motor poháněl zadní kola přes čtyřstupňovou převodovku. První podvozek v Mladé Boleslavi vyrobili 14. ledna 1959, jeho osazení karoserií a kompletace automobilu probíhaly v závodu Kvasiny.
Kromě standardní textilní stahovatelné střechy byl od srpna 1959 nabízen snímatelný laminátový hardtop. Bílé karoserii slušel jahodově červený, FELICIA s některým z tmavších barevných odstínů naopak nesla sněhobílou střechu. Nasazení či sejmutí hardtopu mělo sehrané dvojici zabrat asi 20 minut, při současné manipulaci s textilní střechou půlhodinku. Kromě sedadel řidiče a spolujezdce zbylo v interiéru místo i pro dvě osoby menšího vzrůstu.
FELICIA vzbudila velkou pozornost také při své prezentaci na autosalonech v Ženevě, Lipsku či New Yorku a na dalších akcích, například v Jižní Americe či Africe. Ve druhém roce kariéry, kdy produkce modelu FELICIA gradovala 4210 kusy, putovaly do zahraničí asi dvě třetiny otevřených vozů ŠKODA. K VIP majitelům patřil populární kanadský hokejista Maurice Richard s více než tisícem branek na kontě. Českoslovenští majitelé se začali sdružovat v zájmových spolcích, z nichž zřejmě největší byl pražský Felicia klub, pořádající populární srazy.
V březnu 1961 se v Ženevě představil facelift vozů ŠKODA FELICIA a OCTAVIA, kromě výraznější přední masky padly do oka především zvýšené zadní blatníky, zakončené kapkovitými svítilnami. Hrdlo palivové nádrže se skrylo pod víčkem, zajištěným z vnitřku vozidla. Kromě estetičtějšího provedení se tím podařilo znesnadnit krádeže paliva. Řadicí páka se přestěhovala z dříve módní polohy pod volantem k podlaze. K pozitivům patřily menší vůle, zpřesňující a zrychlující řazení čtyř rychlostních stupňů vpřed a zpětného chodu.
V roce 1962 převzala od základní čtyřválcové jedenáctistovky o 36,8 kW/50 koní štafetu FELICIA Super. Její čtyřválec 1,2 litru se dvěma československými karburátory Jikov dával výkon 40,4 kW/55 koní. Rychlost vzrostla na 135 km/h při stále příznivé spotřebě 9,5 l benzinu na 100 km. V letech 1959 – 1964 vzniklo celkem 14 863 vozů FELICIA a FELICIA Super. Žlutá ŠKODA FELICIA vyrobená v roce 1961 pochází ze soukromé sbírky.