Na úvod máme pro vás dvě špatné zprávy. Za prvé, porucha rozvodů obvykle vážně poškodí motor. Za druhé, novější konstrukce jsou v tomto ohledu mnohem horší než ty starší. V tomto článku, který se opírá o zkušenosti autoservisů ze sítě ProfiAuto Service, upozorňujeme na základní problémy s řemenovými a řetězovými rozvody.
V osmdesátých a devadesátých letech bylo jasné, že řetězem poháněný rozvod je lepším řešením než systém s ozubeným řemenem. Výroba řetězových rozvodů byla dražší, takže byly charakteristické spíše u vozů vyšší třídy. Řetězový pohon byl pro mnohé zárukou bezúdržbového provozu po dobu až půl milionu kilometrů. Přestože konstruktéři motorů doporučovali pravidelně kontrolovat napnutí řetězu a jeho případnou výměnu, aby se fáze rozvodu „nerozcházely“, řidiči na tyto rady nedbali a navzdory tomu jezdili bez větších obtíží. S řemeny však byla situace jiná. U lepších vozů měly vydržet nejméně 90 000 km, u horších se musely měnit dvakrát častěji a stejně se dokázaly přetrhnout v těch nejnevhodnějších okamžicích. Nejtrvanlivější řetězové rozvody se montovaly do starých, málo výkonných dieselů Mercedes-Benz. Ty, které byly nainstalovány u generací W123 nebo W124, jsou dodnes považovány za nejodolnější na světě. Za to nejproblematičtější byly řemenem poháněné rozvody benzinových motorů Alfa Romeo. Modely 156, 147 se někdy porouchaly již po 20-30 000 km (a docházelo k tomu i v záruční době).
„Na tomto místě je třeba poznamenat, že některé konstrukce s rozvody poháněnými řemenem byly přesto bezpečné. Obvykle šlo o osmiventilové motory s atmosférickým sáním, u nichž nedocházelo k potkání pístů s ventily ani v případě, že se rozvodový řemen přetrhl. Stačilo nasadit nový řemen a mohli jste bez problémů pokračovat v jízdě. Příkladem je starý osmiventilový benzinový motor 1.6 z prvních dvou generací modelu Opel Astra,“ říká Jindřich Krejčí, ředitel projektu ProfiAuto v České republice a na Slovensku
Kontrola motoru je vhodná alespoň jedenkrát ročně. U dieselu je údržba dražší, motor ale déle vydrží
Mělo to být lepší
Když se výrobci rozhodli montovat rozvodové řetězy do menších a levnějších vozů, zdálo se, že budou moci konečně klidně spát i majitelé méně exkluzivních a levnějších modelů aut. Bohužel se velmi rychle ukázalo, že moderní rozvodové řetězy nejsou tím, čím bývaly dříve. Případy poškození napínáku, roztažení a přeskakování zubů už po 100 000 km se staly pohromou moderních jednotek. Frekvence tohoto jevu pravděpodobně překvapila i samotné konstruktéry. Najednou se ukázalo, že řemen byl lepším řešením, protože se alespoň snadněji a levněji vyměňoval, i když jen z preventivních důvodů. Řetězovým rozvodem byl opatřen třeba malý diesel Fiatu 1.3 M-Jet a dost často se stávalo, že „přeskakoval“. V tomto případě naštěstí stačilo pořídit kvalitní olej, hlídat jeho správnou hladinu, a stav napínáku.
Horší byla situace například v případě tříválcového motoru Opel Corsa, u něhož byly rozvodovka a její kola vyrobeny z tak nekvalitních materiálů, že se odíraly všechny spolupracující díly. Největším zklamáním však byly benzinové jednotky koncernu Volkswagen ze série EA111. Četné poruchy rozvodů způsobené především selháním napínáků nakonec vedly výrobce k tomu, že tyto konstrukce zcela přepracoval a začal od řady EA211 opět montovat řemeny.
Další komplikace
Přes všechny tyto provozní problémy se vyskytla ještě jedna další komplikace. Řetězové rozvody se začaly montovat na straně převodovky. Výsledkem bylo, že výměna obvykle vyžaduje buď demontáž samotné převodovky nebo celého hnacího ústrojí. Tyto nepříjemnosti výrazně zvyšují náklady na pozáruční servis vozů. V současné době mají již téměř všechna auta vyšší třídy řetězové rozvody na straně převodovky, protože to údajně zajišťuje lepší vyvážení motoru a zlepšuje rozložení sil v celém hnacím ústrojí. Když hledáme nejoblíbenější příklady těchto řešení, na mysl vytanou hned dva. Dvoulitrový diesel BMW z řady N47 a všechny vidlicové vznětové motory Audi, například z modelu A6 C6. V obou případech se výměna dále komplikuje, pokud je vůz vybaven pohonem všech kol.
Smíšená řešení
Překvapivě dobře si vedou smíšená řešení, tedy ta, využívající řemen i řetěz současně. V zásadě existují dvě možnosti. Buď je klikový hřídel spojen řemenem s jedním vačkovým hřídelem a druhý vačkový hřídel odebírá pohon z prvního prostřednictvím krátkého řetězu (např. u francouzského motoru 1.6 HDi 16V), nebo je rozvod rozdělen na dvě části a tu první pohání krátký řetěz a druhou zase krátký řemen (např. starší verze motoru Ford 1.8 TDCi). V obou případech řešení obstála ve zkoušce času a přinášejí dlouhé servisní intervaly bez nervů.
Continental představil turbodmychadlo s vestavěným katalyzátorem
Rozvodovka s překvapením
U výše zmíněného motoru Ford 1.8 TDCi se konstruktéři v určité fázi výroby rozhodli pro změnu. Krátký řetěz vyměnili za ozubený řemen, který pracuje v oleji. Mnoho uživatelů si to ani neuvědomilo, protože zvenčí všechno zůstalo jako dříve. Starý řetěz nebylo nutné vyměňovat. U řemenu se tomu však bohužel nevyhnete. Začalo se o tom mluvit u modelů Ford Mondeo Mk4 1.8 TDCi a Focus Mk2 FL. Tato jednotka však byla naštěstí po roce 2010 stažena z nabídky.Dále se ale používá řešení s ozubeným řemenem pracujícím v oleji. Narazíme na ně například u současných motorů Peugeot 1.2 PureTech. Kromě toho, že se řemen musí pravidelně měnit a přístup k němu je ztížený, je tu ještě jeden problém: částečky vznikající odlupováním řemene znečišťují motorový olej a urychlují zadírání celé jednotky. Jediným preventivním opatřením je častá výměna oleje a přísné dodržování intervalů výměny řemenu.
Diagnostika
Zatímco u rozvodových řemenů výrobci stanovují doporučené intervaly mezi výměnami, u řetězů takové pevné lhůty stanoveny nejsou. Vhodným krokem, který je součástí servisního plánu vozidla je ale pravidelná kontrola stavu rozvodového řetězu, která spočívá v posouzení zvuků vydávaných řetězem a kontrole vzájemné polohy kontrolních bodů na ozubených kolech nebo náchylnosti řetězu k ohybu. V závislosti na značce a modelu vozidla jsou možné i jiné způsoby kontroly, například elektronické prověření synchronizace fází a zapalování.
„Kdysi býval lepší volbou řetěz. V dnešní době to ale nemusí být pravda. Řekněme jenom, že u oblíbených modelů automobilů způsobuje obyčejný klasický rozvodový řemen mnohem méně problémů a jeho výměna je levnější,“ uzavírá Jindřich Krejčí.
Honda motor 2.2 diesel, 280 tis najetých a o řetezu nevíte
Kdo neměl Mini cooper, ani neví, kde je rozvodový řetěz, řemen. U tohoto vozu jsou všichni odborníci, rozvodová sada včetně napínáků, složitá výměna, hodně peněz.
Rexton 300 000 km a ticho, Rapid 60 000 rachot,řetěz se musel měnit a to byl již nový typ
U řemenu nevíte ,jak dlouho to prodejci leželo na skladu a v jakých podmínkách. Dále , kolik lidí to mění preventivně. Atd…
Motory Škoda s rozvodem OHV🙂. Trvanlivost rozvodu „doživotní“. (nemá ani napínací kladku a mechanické nastavování vent.vůlí. (Bohužel u Fabie 1.0 a 1.4 Mpi již má napínak a hydroštely🤕
Fabia s motory ohv napínák na řetězu nemá.
Myslím, že nejspolehlivější rozvod je pomocí tzv. královského hřídele, který je ovšem dražší než řetěz nebo řemen.
A co teprve kolový rozvod motor VM motori 2,5TD například Chrysler Voyager III ,Jeep Cherokee atd. ,vlastním pátým rokem a naprosto bez problémů a ano je hlučnější ,ale za tu spolehlivos to stojí (někdo bude namítat,že odcházejí na jednotlivých hlavách těsnění ,ale je to jen o chování k danému autu)