Růst cen benzínu a nafty znovu vrací do hry otázku, která ještě nedávno zněla skoro neuvěřitelně. Může se stát, že by stát v krajní situaci začal omezovat běžný provoz aut, aby šetřil palivo pro důležitější služby? Historie ukazuje, že to není žádná fantazie. V západní Evropě už se něco takového opravdu stalo a tehdy nešlo o drobnou epizodu, ale o viditelný důsledek velké ropné krize.
Když dálnice ztichly
Po vypuknutí ropné krize v roce 1973 sáhla část západní Evropy k mimořádným opatřením. Spolková republika Německo zakázala provoz motorových vozidel během čtyř po sobě jdoucích nedělí a zároveň zavedla omezení rychlosti na 100 km/h na dálnicích a 80 km/h na ostatních silnicích. Cíl byl prostý: co nejrychleji snížit spotřebu paliv v době, kdy se ropa stala strategickým a nejistým zbožím.
Ještě výrazněji se tato atmosféra propsala do Nizozemska. Tamní bezautové neděle se staly jedním ze symbolů celé krize. Silnice, které jindy patřily autům, zaplnili cyklisté a pěší. Vláda tak reagovala na výpadek dodávek a na tlak, který zasáhl dopravu i běžný život. V Německu navíc později vyšlo najevo, že vedle skutečné úspory šlo také o silné politické gesto. Výjimek bylo tolik, že zákaz měl do značné míry i symbolický význam, ale právě tím ukázal, jak vážně tehdejší vlády situaci braly.
Československo zákaz jízd nezažilo, dopady ale pocítilo
Pro českého čtenáře je podstatné hlavně to, že tehdejší Československo neprošlo stejným scénářem jako západní Německo nebo Nizozemsko. Díky dodávkám ropy ze Sovětského svazu nepřišel plošný nedělní zákaz jízd pro běžná auta. Tím ale příběh nekončí. Krize se promítla i sem a v roce 1974 citelně zdražil benzín. Special tehdy vyskočil z 2,10 Kčs na 4,30 Kčs za litr a Super z tří korun na 4,30 Kčs.
Do stejné doby zapadá i změna, kterou čeští řidiči v různých obměnách znají dodnes. Vyhláška č. 100/1975 Sb. stanovila pro osobní a osobní dodávkové automobily nejvyšší rychlost 110 km/h na dálnici a 90 km/h na ostatních silnicích. Nešlo sice o kopii západoevropského zákazu jízd, ale o domácí reakci na dobu, kdy se spotřeba paliv začala řešit mnohem citlivěji než dřív. Československo tedy nezažilo prázdné dálnice bez aut, přesto i tady ropná krize změnila způsob, jakým stát o dopravě a palivech uvažoval.
Wankel pod kapotou Škody 1000 MB? Vzniklo několik prototypů, do výroby se to naštěstí nedostalo
Proč se tenhle příběh vrací právě teď
Důvod je jednoduchý. Napětí na Blízkém východě znovu tlačí na ropný trh a s ním i na ceny paliv. Reuters v březnu popsala, že evropské a americké zásilky benzínu míří ve větší míře do Asie, protože tamní trh čelí napjatějším dodávkám. To samo o sobě ještě neznamená, že by Evropa stála před okamžitým zákazem jízd, ale připomíná to, jak rychle se mohou energetické problémy přelít do běžného života řidičů.
Právě proto dnes mezinárodní instituce znovu mluví o úsporných opatřeních v dopravě. Mezinárodní energetická agentura připomíná, že rychlý efekt mohou mít nižší rychlostní limity, důslednější vymáhání úspornější jízdy nebo omezení používání aut v některých městských režimech. Ve své dřívější desetibodové sadě doporučení dokonce výslovně uváděla bezautové neděle ve velkých městech jako jeden z nástrojů, jak v době krize rychle snížit spotřebu ropy.
Historie tak připomíná nepříjemnou, ale důležitou věc. Když se dodávky ropy zadrhnou a ceny začnou růst příliš rychle, ještě včera nepředstavitelná opatření najednou přestanou vypadat nemožně. V českém prostředí by dřív než úplný zákaz jízd nejspíš přišlo dražší tankování, tlak na úspory, podpora veřejné dopravy a debata o nižších rychlostních limitech. To všechno už Evropa jednou zažila. A právě proto se rok 1973 znovu vytahuje z archivů.
Zdroj: autoviny.sk, seznamzpravy.cz, seznamzpravy.cz
💸 Ceny pojištění rostou!
Zajistěte si nejlevnější autopojištění, než zase zdraží.
📊 Porovnat a ušetřitZabere to jen 2 minuty • Výsledek hned