Wankel pod kapotou Škody 1000 MB? Vzniklo několik prototypů, do výroby se to naštěstí nedostalo

Začátek šedesátých let byl pro automobilový svět časem velkých snů. Zdálo se, že budoucnost patří novému, neobvyklému pohonu, kterým byl Wankelův rotační motor. Byl totiž kompaktní, lehký, bez složitých pístů, s minimem vibrací a jednoduchou výrobou. Mnoha konstruktérům připadal jako technický zázrak. Na jeho kouzlo tehdy vsadila spousta automobilek: od Mercedes-Benzu, Mazdy, NSU, přes Toyotu a Porsche, až třeba po Rolls-Royce nebo General Motors. A zvažovala ho i škodovka. Rotační motor pod kapotou Ani za železnou oponou jsme nezůstali lhostejní. Peníze na nákup patentů však chyběly, takže si licenci obstaraly jen automobilky z tehdejší NDR. V Československu jsme se k Wankelu dostali jinak. Nebylo to přes obchodní smlouvy, ale přímo přes vlastní vývoj. V pražském Ústavu pro vývoj motorových vozidel (ÚVMV) se rozhodli nečekat na to, jestli se vůbec někdy k motoru dostanou, ale pustili se sami do práce. Potřebovali několik nových „tisícovek“ Škoda 1000 MB. I pro výzkumný ústav tehdy platil přídělový systém, takže vozy nakonec získali přes Motokov. [irp posts="275177" ] Už v roce 1964 (jen pro info, Škoda 1000 MB byla představena teprve 21. března 1964) byl na světě první jednorotorový prototyp motoru W404. Motor se zabydlel v zadní části karoserie tisícovky, měl objem pouhých 400 cm³ a výkon 35 koní při 6000 otáčkách za minutu. Úpravu motorového prostoru přitom řešila přímo automobilka AZNP (tedy přímo škodovka) v Mladé Boleslavi. Motor byl spojen se stejnou čtyřstupňovou převodovkou jako původní litrový čtyřválec, přesto byl tak kompaktní, že nad ním zbylo místo pro další malý zavazadlový prostor. Auto se dokonce začalo testovat v provozu. Mezitím do Prahy dorazily dva kabriolety NSU Spider a jeden další motor, když se NSU snažilo se Škodou uzavřít obchod. Chtělo jí na rotační motor prodat licenci. [gallery ids="472831,472832,472833"] Do roku 1967 vyrobil ÚVMV celkem 10 prototypů motoru, ale ve škodovce z toho nadšení úplně nebyli, protože se museli soustředit hlavně na "svojí" tisícovku. ÚVMV ale vývoj neskončilo a pokračovalo novou verzí rotačního Wankelova motoru. Ta dostala označená W414 a už měla lepší těsnění a výkon 42 koní, což se vyrovnalo sériové „tisícovce“. Díky nižší hmotnosti byla ale rychlejší a živější, maximálku měla o 5 km/h vyšší. Jenže kouzlo wankelu mělo i svou stinnou stránku. Motory trpěly rychlým opotřebením těsnicích lišt, měly velkou spotřebu paliva i oleje a jejich životnost byla žalostná. Mnohé automobilky, které do této technologie vložily naděje, nakonec musely couvnout. Poslední, která rotační motor v sériové výrobě měla, byla na přelomu tisíciletí Mazda. [adrotate banner="20"] Z dnešního pohledu tak zdrženlivost nebo spíš nemožnost AZNP (respektive automobilka Škoda) pustit se do Wankelova motoru naplno, nebyla pro českou automobilku neštěstím. Spíše ji uchránila od slepé uličky, do které tehdy řada jiných značek vjela. [irp posts="379441" ] Tisícovka jako předokolka Mimochodem, věděli jste, že Škoda 1000 MB mohla být i předokolka? I takové prototypy byly vyrobeny a testovaly se. Více se dočtete v tomto článku.