V České republice každoročně umírají desítky lidí při dopravních nehodách, ve kterých asistoval alkohol. Dlouhodobě se jedná o zhruba desetiprocentní podíl na celkovém počtu obětí nehod. Například v loňském roce to bylo 50 osob z celkových 460 obětí dopravních nehod. „Letos do konce srpna zemřelo při nehodách s přítomností alkoholu 16 osob z celkových 304 usmrcených v důsledku nehody. Je to o 27 méně než za stejné období roku 2020, nicméně i nadále je třeba dané problematice věnovat náležitou pozornost. V zemi s nulovou tolerancí alkoholu u řidičů je jediným akceptovatelným výsledkem nula mrtvých při nehodách s alkoholem,“ plk. Jiří Zlý, ředitel služby dopravní policie..
Alkohol v silniční dopravě je významný celosvětový problém
„Podle Světové zdravotnické organizace každoročně na celém světě zemře při nehodách na silnicích cca 1 350 000 lidí. Řízení pod vlivem drog má na svědomí 3 % mrtvých, alkohol pak dalších 15 %. Nekompromisní vymáhání dodržování maximální hladiny alkoholu do 0,5 promile může celosvětově snížit počet obětí nehod o celou pětinu. Ovšem zdaleka ne všechny státy světa mají ve svých zákonech zakotvena pravidla, jež by měla napomoci vymýtit výskyt zcela zbytečných závažných nehod s asistencí alkoholu. Podle Světové zdravotnické organizace má jen 89 států nejvyšší hranici alkoholu v krvi řidičů zákonem nastavenu na 0,5 promile; jen 21 procent států uvádí, že v daném směru mají dobře nastaven sankční systém,“ vysvětluje Romam Budský, předseda expertní rady Plarformy VIZE 0.
Státy Evropské unie dlouhodobě věnují problematice alkoholu v dopravě zvýšenou pozornost. Přesto dle Evropské komise je v rámci EU odjeto cca 1 procento z celkového počtu ujetých kilometrů pod vlivem alkoholu ve výši 0,5 promile a více. To se pak negativně promítá do oficiálních statistik dopravních nehod, z nichž vyplývá, že alkohol v rámci EU asistuje u 14 procent všech smrtelných nehod. Nicméně Evropská komise odhaduje, že se jedná až o 25 procent. Přitom přinejmenším k 80 procentům těchto tragických případů by nemuselo dojít, pokud by řidiči byli střízliví. „Ročně by tak mohlo být zachráněno až 4 000 lidských životů. Je vhodné též zdůraznit, že mezi jednotlivými členskými státy jsou nemalé rozdíly. Vysoký podíl obětí nehod s alkoholem na celkovém počtu mrtvých v důsledku dopravních nehod dle údajů WHO zveřejněných v roce 2018 vykazují Irsko (39 %), Slovinsko (32 %), Francie (29 %) či Itálie (25 %),“ dodává Libor Budina z Autoklubu České republiky.
Nejnebezpečnější jsou pod vlivem alkoholu mladí řidiči
Nizozemský výzkumný ústav SWOV zveřejnil výsledky výzkumu, ze kterého vyplývá, že zdaleka největším nebezpečím jsou podnapilí řidiči ve věku do 21 let. Už při hladině alkoholu v krvi ve výši 0,2 promile je riziko jejich účasti na nehodě 1,5x vyšší než u osob ve věku 25-54 let.
Riziko účasti na dopravní nehodě u podnapilých řidičů ve věku do 21 let je ve srovnání s jejich dospělými kolegy možná až překvapivě vysoké. Při hladině alkoholu 1,5 promile je 16x vyšší. Jedná se o smrtící mix osobnostní nezralosti, vyhledávání adrenalinových zážitků, neschopnosti domýšlet následky vlastního konání a řidičské nezkušenosti. Tradičně bývá prevence zaměřena na informování nastupující generace o rizicích v dopravě spojených s požíváním alkoholu a jiných návykových látek a rovněž tak na aplikaci sankčního systému. Nicméně mladé lidi je třeba informovat o rizicích komplexně. Alkohol má totiž na svědomí nejen mrtvé a zmrzačené na silnicích, ale především nesmírné sociální a zdravotní následky pro jeho uživatele a jejich blízké okolí. Je nezbytné začít s prevencí včas, například i pomocí současných projektů orientovaných na začínající řidiče.
Jak se česká veřejnost staví k problematice alkoholu v silničním provozu?
Na to poskytují fundovanou odpověď výsledky průzkumu provedeného v celkově 32 státech, včetně České republiky, společností ESRA (E-Survey of Road Users‘ Attitudes je celosvětová společná iniciativa řady výzkumných ústavů, dopravních společností, úřadů a soukromých společností). Akceptace Čechů řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu či drog je ve srovnání s dalšími evropskými státy výrazně nižší. Nesporně k tomu přispívá tradičně nulová akceptace alkoholu u řidičů a také vyšší pravděpodobnost kontroly na přítomnost alkoholu či drog ze strany policie. „Na druhou stranu je třeba upozornit na výrazně horší výsledky stran alkoholu u cyklistů v ČR ve srovnání se zbytkem Evropy. Jednoznačně je tak třeba trvat u nich na nulové akceptaci alkoholu. Navíc ve srovnání s automobilisty jsou pod vlivem alkoholu více ohrožení,“ říká Roman Budský, předseda expertní rady Plarformy VIZE 0.
