V americkém Massachusetts právě vzniká legislativní návrh, který by mohl změnit způsob, jakým Američané jezdí autem. A také to, jak za to platí. Název tohoto návrhu zní optimisticky: „Freedom to Move“, tedy Svoboda pohybu. Jenže zatímco název působí dojmem větší volnosti, obsah spíše signalizuje začátek diskuse o tom, jak omezit automobilovou dopravu. A to nejen v případě spalovacích aut, ale i elektromobilů.
Zákon by mohl v budoucnu otevřít cestu ke zpoplatnění každého jednoho ujetého kilometru. I když se to může zdát jako radikální krok, není to myšlenka vytržená z kontextu, protože v USA už dnes řidiči spalovacích aut za jízdu fakticky platí nepřímo skrze daně z paliv. Ovšem s rostoucím podílem elektromobilů stát tento příjem ztrácí. I proto se hledají nové cesty, jak financovat údržbu infrastruktury a současně také snižovat emise.
Zákon zatím nic nezavádí. Ale připravuje půdu
Je důležité říct, že navrhovaný zákon v této fázi ještě nezavádí žádnou novou daň ani nic podobného. Pokud by prošel, vytvořil by zatím pouze rámec (jakousi právní „startovní čáru“) pro budoucí rozhodování. Vzniknout by měl speciální výbor, který by hledal způsoby, jak snížit závislost obyvatel na autech. A jednou z možností by právě mohla být daň za ujeté kilometry.
Představitelé zákona tvrdí, že nejde o omezování svobody. Senátorka Cynthia Creem například prohlásila, že návrh „neobsahuje žádné pokuty, daně ani omezení toho, kolik mohou lidé jezdit“, a že cílem rozhodně není „sahat na osobní svobody“. Přesto jsou mnozí Američané skeptičtí.
Elektromobily jsou těžké a ničí silnici. Američané na ně chtějí zavést speciální daň
Stát Massachusetts se zavázal dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Podle odborníků k tomu ovšem nestačí jen to, že lidé přejdou na elektromobily. Musí také celkově méně jezdit.
Tato strategie má ale i praktický rozměr. S ubývajícími příjmy z daně z paliv stát hledá nové způsoby, jak financovat novou i stávající silniční síť. Právě to může být hlavní důvod, proč se téma „kilometrové daně“ znovu dostává do hry.
Podnikatelé se obávají. A co sledování dat?
Návrh se setkal s kritikou. A to nejen od odpůrců klimatických opatření. Řada lidí (včetně firem a živnostníků) má obavy z ekonomických dopadů. Pro podnikatele, kteří denně najíždějí desítky či stovky kilometrů, by nová daň mohla znamenat zásadní navýšení nákladů.
Zaznívají také otázky, jakým způsobem by stát počet najetých kilometrů u jednotlivých aut sledoval. Zatím není jasné, zda by šlo o přímé napojení na palubní systémy, nebo například o pravidelné odečty. Už samotná myšlenka sledování pohybu ovšem vyvolává rozpaky. I kvůli ochraně soukromí.
Nejen Massachusetts. Kalifornie uvažuje podobně
Massachusetts není jediným americkým státem, který podobný koncept zvažuje. O možnosti zdanit řidiče na základě počtu ujetých mil, už delší dobu diskutuje také Kalifornie. I v tomto státě je to hlavně kvůli výpadku příjmů z tankování benzínu kvůli vyššímu počtu elektromobilů na silnicích.
Dá se tedy říct, že to, co se nyní řeší v Massachusetts, může být předzvěstí širšího trendu. A možná nejen v USA…
Někde už to funguje
Systém zdanění každého ujetého kilometru není jen teorie. Od července 2025 se rozběhla v praxi na Islandu. Auta do 3,5 tuny tam platí 6,70 islandských korun za každý ujetý kilometr (zhruba 1,16 Kč). Těžší auta pak platí podle své hmotnosti. Na oplátku stát zruší spotřební daň z paliva, takže se systém zjednoduší. Turisté však nebudou platit podle reálného nájezdu. U půjčených aut se daň účtuje paušálně podle délky pronájmu, a kdo přijede s vlastním autem, zaplatí podle počtu dní pobytu, ne podle ujetých kilometrů.
A podle ujetých kilometrů se platí také třeba v Austrálii. Určena je pro elektromobily a plug-in hybridy.