Světlomety hrají na vozidlech extrémně důležitou roli. Pokud pomineme to, že se starají o celkový designový dojem z auta, tak jsou také odpovědné za bezpečnost. Platí totiž známé vidět, ale hlavně být viděn. Zároveň jsou světlomety nedílnou součástí auta už více než 100 let, což připomnělo české zastoupení značky Hyundai.
To také připomnělo, že řidiči si před více než sto lety na cestu svítili plamínkem. To ale bylo spíše o tom být vidět, a to jen tak, aby se neřeklo. O něco málo lepší, i když jen trochu, to bylo na konci 80. let 19. století, kdy první o něco lépe fungující světlomety používaly acetylen nebo olej. „Acetylenové lampy byly u výrobců oblíbené, protože plamen byl odolný vůči větru a dešti. Za ním byla umístěna zrcadla, která světlo odrážela dopředu. Samotný paprsek však nebyl nijak zvlášť zaostřený a řidiči tak tyto světlomety pomáhaly spíš být viděn než vidět. Víc než na silnici se totiž světlo rozptýlilo do noční oblohy,“ popsalo Hyundai.
Zlom přišel na začátku 20.století, kdy automobilky začaly používat elektrické světlomety. Rozhodně ale nebyly standardem, jako je tomu dnes. Trvalo asi dalších 10 let, než se to změnilo. „Hlavní výzvou bylo vytvořit dostatečně malé dynamo, které by se vešlo do auta, a přitom produkovalo dostatek energie pro rozsvícení žárovky,“ popsala automobilka. Prvním výrobcem, který taková světla používal standardně byl v roce 1904 Peerless. „O čtyři roky později britský dodavatel Pockley Automobile Electric Lighting nabídl kompletní sadu elektrických světel zahrnující čelní světlomety, zadních světla i boční osvětlení. Poháněna byla osmivoltovou baterii. V roce 1912 byl na americký trh uveden první moderní systém, který propojil elektrické zapalování a osvětlení,“ dodalo Hyundai.
O několik let později, konkrétně v roce 1939, začaly automobilky používat důkladně utěsněné světlomety se silnějším paprskem. Ty už měly jednotlivé komponenty jako parabolický reflektor, čočku a wolframové vlákno zatavené dohromady. Nejen, že jejich svítivost byla díky tomu mnohem větší, ale zároveň byly odolnější vůči prachu a povětrnostním podmínkám. Problém ale byl v tom, že když se ve světlometu něco porouchalo, musel se vyměnit celý. Mimochodem, Hyundai připomnělo, že tento typ světlometů byl od 40. let povinnou výbavou všech aut.
Od halogenu k LEDkám
První halogenové žárovky pro auta, které jistě z dřívější doby pamatuje řada z vás, vyrobilo v roce 1962 francouzsko-německo-italské konsorcium výrobců světel. A byl to velký průlom, protože tento druh žárovky, která kombinuje halogen s wolframem, přinesl vyšší odolnost a nesrovnatelně lepší viditelnost, zejména při využití dálkových světel.
Skočme do 90. let, kdy se poprvé na silnicích objevily xenony. A kdo je měl, byl král, protože to zpravidla znamenalo, že měl také dražší auto. Ale Hyundai se tehdy rozhodl, že bixenonovými světlomety s inteligentním přepínáním dálkových světel tehdy vybaví i ve své době velmi oblíbený model i40. Xenony fungují tak, že světlo vytváří pomocí elektrického oblouku mezi dvěma wolframovými elektrodami uvnitř odolné baňky naplněné inertním plynem – xenonem.
V současnosti jsou velmi populární LED světlomety. Ty mají řadu výhod. Nejen, že mají dostatečný dosvit, tak si také vystačí s minimem energie a vydrží svítit velmi dlouho. Důvodem je fakt, že zatímco tenké vlákno v tradiční halogenové žárovce časem degraduje, LED světlomety místo něj používají polovodič, který pod elektrickým nábojem uvolňuje fotony. První použití LED ve světlometech aut přišlo v polovině roku 2000 a zpočátku byla tato technologie vyhrazena luxusním vozům. Poměrně rychle se však demokratizovala a výrobci jako Hyundai ji zpřístupnili většímu počtu lidí za přijatelnější ceny.
Štítky: halogenové žárovky, historie světlometů, hyundai, LED světlomety, světlomety, xenony