Za posledních jedenáct let – od roku 2011 do 2022 – došlo v České republice k zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích. Počet osob usmrcených při dopravních nehodách klesl o 35,8 % a počet těžce zraněných o 43,9 %. Přesto se nedaří plnit jeden z hlavních strategických cílů, a to snížení počtu usmrcených osob o polovinu oproti výchozímu období. Např. v roce 2020 zemřelo na našich silnicích oproti tomuto ukazateli o 127 osob více. Zjistili to kontroloři NKÚ, kteří u Ministerstva dopravy (MD), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Centra služeb pro silniční dopravu (CSPSD) prověřovali, zda peněžní prostředky ve výši 425,2 mil. Kč určené na zvýšení bezpečnosti silničního provozu byly v letech 2017 až 2022 vynaloženy účelně a hospodárně.
V roce 2020 neměl počet úmrtí spojených s dopravní nehodou překročit 333 osob. Na silnicích však zemřelo 460 lidí. A to i navzdory skutečnosti, že intenzita silničního provozu, a tedy i nehodovost byly v roce 2020 – vzhledem k dopadům pandemie covidu-19 a s ní spojených restrikcí – nižší. Současným hlavním strategickým cílem je snížení počtu usmrcených osob v roce 2030 na polovinu oproti průměru let 2017 až 2019, tedy pod 269 osob ročně. Aktuální vývoj však k plnění tohoto cíle nepřispívá. Jak NKÚ zjistil, v prvním čtvrtletí 2023 nejenže mrtvých na silnicích neubylo, ale jejich počet byl nejvyšší od roku 2015. Vzhledem k dosavadnímu vývoji není podle NKÚ příliš pravděpodobné, že se podaří cíle pro rok 2030 dosáhnout.
Helmy zachraňují životy, ale povinné nebudou
Zlepšení bezpečnosti na komunikacích měly pomoci i dvě legislativní změny: zavedení povinného používání přileb pro všechny cyklisty a zavedení alkolocku jako účinného technického řešení pro zamezení jízdy pod vlivem alkoholu. MD však od těchto záměrů bez přesvědčivého zdůvodnění ustoupilo.
V letech 2017–2022 zahynulo při dopravních nehodách celkem 184 cyklistů bez přilby. Podle propočtů MD mohlo až 37 % z nich, tedy 68 osob, dopravní nehodu přežít, pokud by přilbu mělo. Používání cyklistických přileb může podle ministerstva přinést až 65% pokles smrtelných zranění a 69% pokles vážných zranění. Přesto od zavedení povinného nošení pro všechny MD upustilo s tím, že legislativní zavedení této povinnosti „není žádoucí“.
Češi se na silnicích necítí bezpečně, jsou ale ochotni to změnit, ukázal průzkum
Zavedení alkolocku, tedy zařízení, které je schopno zablokovat nastartování vozidla, pokud řidič nadýchá alkohol, může podle MD zamezit jízdám opilých řidičů a mít tak pozitivní vliv na snížení počtu dopravních nehod s následkem smrti či těžkého zranění. Mělo se týkat zvláště profesionálních a recidivujících řidičů. Ústup od záměru zdůvodnilo MD prohlášením, že se nejedná o obvyklou praxi v zemích EU.
Jen formální řízení koordinátorů
Nedostatky kontroloři odhalili i v řídicí a kontrolní činnosti Centra služeb pro silniční dopravu, které se prostřednictvím krajských koordinátorů podílí na zajištění bezpečnosti silničního provozu. CSPSD proplácelo koordinátorům i stovky hodin činností, které neměly na úroveň bezpečnosti na silnicích vliv – např. administrativní činnosti, práce ve skladu či účast na společenských akcích. Jednomu z koordinátorů zaplatilo například 109 hodin administrativních prací, což bylo plných 82 % z celkem v měsíci odpracovaných hodin. Pěti kontrolovaným koordinátorům zase CSPSD proplatilo – v rozporu s uzavřenými smlouvami – např. mediální školení či seminář s psychologem.
Řídicí a kontrolní činnost CSPSD proto NKÚ vyhodnotil jako nedostatečnou a formální – vedla k významnému snížení účelnosti a k nehospodárnosti. „Měsíc po ukončení naší kontroly jsme z webových stránek MD zjistili, že ministr převedl činnost krajských koordinátorů v 14 krajích z CSPSD do kompetence ministerstva. Ve světle výsledků naší kontroly to považuji za krok správným směrem a věřím, že ministerstvo bude vyplácet peníze na činnost krajských koordinátorů BESIP již účelně a hospodárně,“ okomentoval vývoj člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolní akci řídil.
ŘSD: pomalé řešení rizik
Celkem 4,8 mil. Kč použitých Ředitelstvím silnic a dálnic od září 2017 do března 2023 na odstranění 1 956 nepovolených reklamních zařízení bylo podle kontrolorů vydáno účelně. Jako účelnou hodnotil NKÚ také instalaci dopravního značení k zabránění vjetí do protisměru na dálnicích, neboť vedla k poklesu tohoto jevu. Zatímco v roce 2019 bylo evidováno 215 jízd v protisměru, o tři roky později už jen 95. Nedostatky v činnosti ŘSD shledal NKÚ v odstraňování rizik dopravních nehod na budovaných či již existujících silnicích. Přestože za více než 400 auditů a inspekcí, které na hrozící rizika upozornily, ŘSD v letech 2017 až 2022 zaplatilo celkem 75,6 mil. Kč, využilo jejich doporučení jen omezeně. Např. na silnicích transevropské dopravní sítě odstranilo za pět let pouze 29 % z rizik zjištěných v roce 2015. Navíc neupřednostňovalo vyřešení těch rizik, jejichž odstranění podle auditorů bezpečnosti nesneslo odkladu.
Statistika nehod
V letech 2011–2022 bylo v důsledku dopravních nehod na silnicích ČR usmrceno 6 803 osob a 28 821 osob bylo těžce zraněno. Z toho v roce 2022 se jednalo o 454 usmrcených a 1 734 těžce zraněných osob. Vedle dopadu na lidské životy a zdraví mají dopravní nehody negativní vliv také na ekonomiku ČR. Např. v roce 2022 činil odhad celkových ročních ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti téměř 135 mld. Kč, což je přibližně 2,2 % HDP ČR. NKÚ při kontrole posuzoval výlučně resort MD. Na stav bezpečnosti silničního provozu mají ale vliv i další subjekty, např. Ministerstvo vnitra, Policie České republiky či kraje a obce.