Toyota výrazně pokročila v oblasti vývoje technologií autonomního řízení a dalších projektech výzkumného centra Toyota Research Institute (TRI). Díky strojovému učení technologie lépe přečte okolí, nástrahy cesty, předpoví trasu, ale i pochopí náladu řidiče a vyzve ho k přestávce na kávu.
Institut Toyoty vytvořil simulátor zobrazující palubního agenta, který dokáže rozpoznat polohu celého řidiče, jeho hlavy a směr pohledu i emoce, to vše s cílem předvídat potřeby nebo možné překážky v jízdě.
Pokud například tento systém rozpozná, že řidič právě pije, nebo výraz v jeho tváři značí nepohodlí, agent usoudí, že řidiči je horko, a upraví tak klimatizaci nebo stáhne okénka. Pokud agent rozpozná únavu, může řidiče hlasem vyzvat, aby si udělal přestávku na kávu, případně vůz pomůže navést do nejbližší kavárny.
„V několika posledních měsících jsme výrazně urychlili tempo vývoje funkcí autonomního řízení vozů Toyota v souladu s naší vizí chránit lidské životy, zlepšovat dostupnost služeb mobility a zvyšovat úroveň zábavy i pohodlí spojeného s cestováním automobilem. Naše výzkumné týmy se rovněž věnují metodám strojového učení, které mohou napomoci k dalšímu zvyšování schopností robotů na pomoc lidem v domácnostech,“ uvedl Dr. Gill Pratt, generální ředitel centra TRI.
Toyota rovněž uveřejnila svoji filozofii v otázkách přístupu k technologiím a programy výzkumu. Shrnuje dvojí koncepci řízení v režimu „ochránce“ nebo „řidiče“ (Guardian / Chauffeur), na jejímž základě je postaven výzkum autonomního řízení.
Řidič a auto jsou jako dva přátelé
Dále uvádí koncepci „Mobility Teammate“, postavenou na myšlence, že interakce mezi řidičem a jeho vozem by měla odrážet vztah mezi blízkými přáteli, kterým jde o tutéž věc, někdy na sebe vzájemně dohlížejí a někdy si pro změnu vypomohou.
„Vozidla podporující autonomní řízení přinesou společnosti celou řadu výhod, ale jednou z hlavních priorit Toyoty je napomoci zvýšit bezpečnost,“ říká Kijotaka Ise, ředitel pro bezpečnostní technologie a výkonný manažer společnosti Toyota Motor Corporation.
„Tím, že naše technologie naučíme hladce předvídat a spolupracovat s lidmi a dopravním prostředím, se přiblížíme k vytvoření společnosti bez dopravních nehod a smrtelných zranění,“ dodává Kijotaka Ise.
Toyota dosáhla výrazného pokroku na základě metod hlubokého strojového učení, díky nimž systém autonomního řízení dokáže přesněji chápat okolí vozidla, rozpoznávat překážky i jízdní dráhu nebo lépe předpovídat bezpečnou jízdní trasu.
Kromě rozpoznávání objektů pozná dopravní značky nebo vodorovné značení na vozovce, což napomáhá vytvářet mapy, které jsou klíčovou komponentou funkcí autonomního řízení.
Druhý kokpit u spolujezdce
Toyota Research Institute vytvořila u předního spolujezdce druhý kokpit pro ovládání vozidla, zahrnující plně funkční volant bez mechanické vazby (drive-by-wire) a pedály pro akceleraci a brzdění. Institute rovněž navrhl jednotný přístup pro zobrazování nejrůznějších stavů autonomního řízení vozidla prostřednictvím konzistentního uživatelského rozhraní ve formě obrazovek a barevných indikátorů.
Centrum dále experimentuje se způsoby, jak zvýšit přehled řidiče o situaci ve formě zobrazování shluků bodů, reprezentujících „vše, co vůz vidí“ na multimediální obrazovce ve středové konzole.
V režimu „ochránce“ má kontrolu nad vozidlem stále řidič, přičemž systém autonomního řízení pracuje souběžně a rozpoznává nebezpečí nehody, případně podle potřeby zasahuje, aby ochránil cestující ve vozidle.
Platforma zároveň využívá schopnost režimu „ochránce“ rozpoznat za určitých okolností nepozornost nebo únavu za volantem, včetně automatických zásahů v případě, že řidič v zatáčkách nereaguje. V takových situacích systém nejprve řidiče varuje a poté reaguje brzděním a zásahem do řízení, aby vůz bezpečně zatáčkou projel.
V testovacích scénářích režimu „řidiče“ se prokazuje schopnost samostatné jízdy vozidla na uzavřené trati nebo objíždění překážek na vozovce, zatímco ve vedlejším pruhu jede stejnou rychlostí jiné vozidlo.
