Amortizace vozidla, krácení pojistného plnění, doplácení za opravu. Problémy, které se neustále opakují. Jak to tedy opravdu je? Může pojišťovna použít argumentaci amortizace pro výplatu nižší částky pojistného plnění? Je nad slunce jasné, že ve většině případů nikoliv. Vedle toho musíme připustit, že může nastat případ, kdy je krácení oprávněné. Tak jak?
Na pomoc si vezmeme Nález ústavního soudu II. ÚS 2221/07 – 1., kde se mimo jiné praví:
„Je-li za škodu považována újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a její výše je dána rozdílem mezi majetkovým stavem poškozeného před a po poškození, musí i rozsah náhrady škody zohlednit výši všech nutných prostředků, které byl poškozený nucen vynaložit k obnovení původního majetkového stavu, v daném případě k opravě vozidla tak, aby bylo z technického hlediska stejně provozuschopné jako před škodnou událostí. Pokud obnovení původního majetkového stavu nenímožné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci.
Je třeba přihlédnout i k tomu, že v případě havarované vozidla,vozidla byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i to, že poškozenému ono diskutabilní tzv. „zhodnocení“ vozidla v podstatě bylo protiprávním jednáním vnuceno. V důsledku škodné události se tak dostává do situace, kdy ačkoliv na rozdíl od viníka škody si počínal v souladu s právem (v konkrétním případě neporušil dopravní předpisy), je nucen vynaložit ze svého značnou částku na to, aby své vozidlo mohl vůbec používat jako před škodnou událostí.“
Už Okresní soud Plzeň-jih v roce 2007 konstatoval, že zhodnocení poškozeného automobilu opravou je zvýšením jeho obvyklé tržní hodnoty, nikoliv tzv. technickým zhodnocením či zvýšením technické hodnoty. Technická hodnota, tj. vyjádření technických vlastností věci je jinou kategorií než obvyklá tržní cena a z výše jedné hodnoty nelze automaticky odvozovat výši hodnoty druhé.
Okresní soud obdobně konstatoval, že není možné po poškozeném požadovat, aby doplácel na nehodu, pokud opravou vozu, který by jinak poškozený nemohl v důsledku zavinění jiného užívat, nedošlo ke zcela zjevnému přínosu pro poškozeného.
A kdy tedy můžeme krácení pojistného plnění považovat za oprávněný krok z její strany?
Je to pouze v případech , že provedením oprav skutečně došlo ke zhodnocení předmětného vozidla (tzn. například, že oprava mohla být provedena i jiným způsobem než za použití nových náhradních dílů, že byly v souvislosti s opravou poskytnuty např. kvalitnější či nadstandardní, ale nikoliv nezbytné díly či součásti vozu nebo že došlo k výměně součástí vozidla, které se rychleji opotřebovávají a běžně je nutné je častěji vyměňovat, a výměnou tedy byla zvýšena užitnost vozidla resp. zlepšeny jízdní vlastnosti.
Pokud nejste viníkem dopravní nehody, braňte se krácení pojistného plnění. Jsou to vaše peníze.
Tento článek připravila makléřská společnost Finkap, s.r.o., která se věnuje poradenství v oblasti pojišťovnictví a finančnímu poradenství pro malé podnikatele, živnostníky i jednotlivce. Uplatňuje individuální přístup v péči o klienta a komplexní řešení požadavku.
