Ještě nedávno se mluvilo hlavně o tom, že stát chystá povinnou češtinu pro řidiče taxislužeb a přepravních platforem. Téma ale mezitím dostalo konkrétnější podobu. V poslanecké sněmovně se objevily návrhy, které by obcím umožnily znovu zavádět vlastní zkoušky pro taxikáře. A netýkaly by se jen klasických vozů taxi, ale také řidičů jezdících přes aplikace typu Bolt nebo Uber.
Právě to je největší posun proti dřívějším úvahám. Nešlo by jen o celostátní jazykovou povinnost, kterou chce vláda připravit v rámci novely zákona o silniční dopravě. Nově se řeší i možnost, aby si pravidla podle místních podmínek nastavila sama města. Největší dopad by to mohlo mít v Praze, kde je taxislužba dlouhodobě citlivým tématem a kde se s rozmachem aplikací výrazně proměnila skladba řidičů.
Zkoušky by si určovaly obce
Návrh, se kterým přišel Zdeněk Hřib, by obcím vrátil pravomoc požadovat po řidičích taxislužby zvláštní odbornou způsobilost. Nebyla by to plošná povinnost pro celé Česko. Každá obec by si musela sama rozhodnout, zda zkoušky zavede, a udělala by to obecně závaznou vyhláškou.
Podstatné je, že zkouška by musela souviset přímo s výkonem taxislužby. Obec by tedy nemohla řidiče zkoušet z čehokoliv. Prověřovat by se mohla znalost pravidel, ochrany spotřebitele, způsobu sdělování nebo tvorby ceny, přepravy osob se zvláštními potřebami, komunikace s kontrolními orgány nebo základní orientace v daném území. Součástí by mohla být i schopnost domluvit se s cestujícím v češtině nebo v angličtině.
Do hry by se tak vrátilo i něco, co z taxislužby zmizelo při liberalizaci trhu v roce 2020. Tehdy se pravidla přizpůsobila nástupu aplikací a elektronických objednávek, města ale zároveň přišla o možnost samostatně vyžadovat vlastní zkoušky z místopisu a dalších znalostí.
Aplikace by nebyly mimo hru
Návrh je napsaný tak, aby se nevztahoval jen na taxikáře čekající na stanovišti nebo na řidiče oslovené přímo na ulici. Pravidla by mohla dopadnout i na ty, kteří přepravu přijímají přes elektronickou platformu. Rozhodující by nebylo, jestli si zákazník jízdu objednal klasicky, nebo přes mobilní aplikaci.
Zkouška by se mohla vztahovat na řidiče, kteří na území obce zahajují, nabízejí nebo poskytují přepravu s místem nástupu v dané obci. Výjimka by se měla týkat pouze situace, kdy řidič do obce jen dokončí jízdu zahájenou jinde a na jejím území nepřijme další objednávku ani dalšího cestujícího.
To je důležité hlavně pro Prahu a další turisticky vytížená města. Právě tam se nejčastěji řeší, zda se řidič dokáže domluvit s cestujícím, zda rozumí místním pravidlům a zda se orientuje v území, kde službu poskytuje. Praha už dříve upozorňovala, že s rozvojem alternativních taxislužeb přibylo řidičů ze třetích zemí, kteří často nemají dostatečnou znalost češtiny ani angličtiny, neznají místní pravidla a neorientují se v metropoli.
Nejde jen o češtinu, ale i o pravidla a bezpečnost
Debata o taxikářích se v posledních měsících často zúžila na češtinu. Ve skutečnosti je ale návrh širší. Jazyk je jen jednou částí celé věci. Řidič, který vozí cestující, by měl být schopen řešit trasu, reklamaci, mimořádnou situaci nebo kontrolu. Měl by také rozumět silničním pravidlům, dopravním značkám, omezením dopravy i pokynům policie.
Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že připravuje úpravu, která by zavedla povinnou znalost českého jazyka pro řidiče taxislužeb i přepravních platforem. Platit by mohla od roku 2028. Konkrétní podoba jazykové zkoušky ale zatím není hotová. Ve hře má být jednoduché ověření praktické schopnosti komunikovat, ne pokročilá znalost jazyka.
Sněmovní návrhy tak mohou jít souběžně s vládním plánem. Zatímco ministerská úprava míří na celostátní pravidla, poslanecké návrhy řeší možnost, aby si obce dokázaly nastavit vlastní podmínky tam, kde to považují za nutné.
Před 115 lety vyjely do pražských ulic první čtyři “autodrožky” Laurin & Klement
Ve Sněmovně jsou dva podobné návrhy
Vedle návrhu Zdeňka Hřiba se objevil také podobný pozměňovací návrh poslanců Patrika Nachera a Roberta Králíčka. Ten rovněž počítá s tím, že by obce mohly prověřovat znalost práv a povinností řidiče taxislužby, českého jazyka a míst významných pro provozování taxislužby.
Pokud by obec zkoušky zavedla, musela by přesně určit zkoušené okruhy, způsob přihlašování, termíny zkoušek, opravné pokusy i pravidla hodnocení. Platnost osvědčení by nesměla být kratší než pět let a údaj o složení zkoušky by se zapisoval do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě.
Návrh už je součástí sněmovního projednávání. Novela prošla druhým čtením a pozměňovací návrhy byly rozeslány poslancům. Další projednávání může přijít nejdříve od 3. července 2026.
Pro řidiče přes aplikace to znamená jediné. Téma, které ještě na začátku roku vypadalo jako obecný vládní záměr, se začíná překlápět do konkrétních pravidel. Zatím není jisté, zda návrhy projdou a jakou budou mít konečnou podobu. Pokud se ale obcím pravomoc skutečně vrátí, může se zejména v Praze taxikaření bez znalosti místních poměrů a bez schopnosti domluvy výrazně zkomplikovat.
Zdroj: byznys.hn.cz, praha.eu, finance.cz