Na Rally Dakar se den volna tváří jako krátká pauza uprostřed maratonu, jenže realita v bivaku bývá jiná. Místo vypnutých motorů zní nářadí, místo odpočinku se dohání servisní resty a hlavně se připravuje návrat do závodního tempa. Přesně tak vypadala sobota u Buggyry ZM Racing, kde se tvrdě pracovalo jak v truckové části, tak kolem speciálů kategorie Ultimate.
V truckovém bivaku šly ruce mechaniků prakticky bez přestávky. Intenzivní práce probíhaly na kamionu Buggyra Invictus Martina Šoltyse i na Tatře Buggyra EVO3, kterou řídí Karel Poslední. V týmovém zázemí se současně řešilo, jak po mimořádně těžkém prvním týdnu vrátit na trať i Aliyyah Koloc a jak nastavit týmový režim poté, co její otec Martin v soutěži už nepokračuje.
Šoltys: od nadějného startu k problémům, které bolí dvojnásob
Martin Šoltys se na začátku soutěže držel vysoko. Díky výsledku v prologu startoval do první etapy ze čtvrtého místa, jenže pak přišlo turbo a s ním dominový efekt. „Máme bohužel stále problém s turbem. Díky výsledku v prologu jsme do první etapy startovali ze čtvrtého místa, což bylo paráda. Ale bohužel přišlo to nešťastné turbo. Do druhé etapy jsme už startovali úplně zezadu a dva dny se probojovávali vpřed. V následující etapě jsme byli zase čtvrtí. Ale přišla ta nešťastná pátá etapa, kdy jsme zase spadli dolů. Zítra budeme začínat nanovo. Ale takový je prostě Dakar,“ shrnul.
Přečtěte si také:
Právě pátá etapa pro něj znamenala tvrdý zásah. Kamion byl nakonec odtažen do bivaku a Šoltys popsal, jak se situace postupně zhoršovala. „Po první zastávce kvůli turbu jsme dojeli do první neutralizace, ale pak se nám motor úplně zastavil. Měli jsme problém s olejem a než abychom motor zničili, raději jsme zastavili. Zkoušeli jsme závadu opravit, ale na místě to nešlo. Jel pro nás asistenční vůz, ale ten cestou zapadl. Pak jsme se konečně dostali do bivaku,“ řekl.
Den volna mu nakonec posloužil i k tomu, aby ze sebe shodil napětí. V bivaku využil malý bazének, ve kterém se se zbytkem týmu zchladil.
Poslední: noc v dunách, převrácení a návrat do bivaku až ráno
Zatímco u Šoltyse šlo o technickou krizi, Karel Poslední si zase odnesl noc, na kterou se nezapomíná. Mezi šestou etapou a dnem volna musel zůstat v dunách. Vysvětlil, že se zdrželi při výjezdech a tma z toho udělala mnohem větší problém.
„Když nám chybělo asi pět metrů do výjezdu, tak jsme se museli vždycky srovnávat, takže jsme si hodili jiné cesty. Jak jsme se zdrželi, byly výjezdy za tmy pořád z velkých trichtýřů. V jednom jsme se přetočili. Asi hodinu jsme tam čekali, pak nás další kamiony otočily zpátky na kola. Přespali jsme a ráno jsme vyjeli do bivaku,“ popsal.
Přečtěte si také:
Z první poloviny soutěže má podobně smíšený dojem jako jeho týmový kolega. „S technikou jsou problémy, včera jsem v dunách neměl výkon. Ale skvěle to funguje v posádce,“ řekl Poslední.
Aliyyah Koloc: po technických ranách znovu nastartovat hlavu i vůz
V kategorii Ultimate řešil tým Buggyry jiný typ boje, spíš dlouhodobý a psychicky vyčerpávající. Aliyyah Koloc letos od prvních kilometrů naráží na technické potíže, které se vracejí v různých podobách. V první etapě ji zbrzdila porucha spojky a problémy s posilovačem řízení, které se táhly i dál. Ve třetí etapě se znovu ozvaly potíže se spojkou.
Přesto opakovaně sedala zpět do auta se stejnou disciplínou. „Je hrozně těžké znovu vyrazit po dnech, jako byly tyhle. Ale to je Dakar. A jediná možnost je jet dál,“ řekla Aliyyah.
V průběžném pořadí je na 60. místě v kategorii Ultimate, jenže čísla v Dakaru často nevysvětlují, kolik práce a improvizace za nimi stojí. U Buggyry se v prvním týdnu ukázalo hlavně to, jak rychle se musí přepínat z jízdy do řešení závad a zpátky.
Martin Koloc končí v závodě, zůstává v bivaku. A role se mění
Zásadní změnou pro tým je situace kolem Martina Koloce. Zatímco Aliyyah míří za svým čtvrtým dokončeným Dakarem, on letos zažil návrat za volant po letech, kdy tým vedl spíš z bivaku. Jenže soutěž si vybrala svou daň. Zlomený prst, problémy s převodovkou, potíže s motorem a tři nedokončené etapy znamenaly konec jeho pokračování v závodě.
To ale neznamená, že by se z týmu vytratil. V bivaku zůstává naplno zapojený. Má podporovat Aliyyah a pomáhat se sběrem dat, vývojem, nastavením techniky i každodenními rozhodnutími.
Už během úvodu soutěže bylo vidět, že pomoc na trati bere jako samozřejmost. V první etapě zůstal s Aliyyah v poušti téměř hodinu, aby pomohl s diagnostikou a opravou. Ve třetí etapě zastavil znovu, když se objevila další závada, a ve stejný moment zastavil na pomoc i Karel Poslední z trucků. Aliyyah nakonec k tankovacímu bodu odtáhl Téo Calvet z Buggyra Academy, blízký přítel Aliyyah.
Přečtěte si také:
V první půlce soutěže navíc tým kombinoval poznatky z obou aut, protože Aliyyah a Martin mají rozdílný jezdecký styl a tím pádem i jinou zátěž pro techniku. Teď se pozornost přesouvá plně na Aliyyah a na další vývoj a spolehlivost turbem posíleného šestiválce ve voze Red-Lined Revo T1+, přičemž Martin zůstává u technických debat a dál do nich aktivně vstupuje.
Den volna tak pro Buggyru nebyl oddechový v tradičním smyslu. Byl to den, kdy se opravovalo, analyzovalo a hlavně skládalo odhodlání pokračovat. Dakar zdaleka nekončí a v tomto týmu to platí doslova.
🚗 Nové autopojištění za 2 minuty
Vyplňte pár údajů a hned uvidíte nejvýhodnější nabídky na trhu.
⚡ Spočítat pojištěníBez registrace • Okamžitý výsledek