GPS data odhalí rizikového seniora dřív než testy? Výsledky překvapily i neurology

Řízení auta je pro mnoho lidí samozřejmá každodenní činnost. U starších řidičů ale může být právě za volantem vidět, že se něco pozvolna mění. A nejde jen o věk. Tým vedený Ganeshom Babulalem z Washington University v americkém St. Louis popsal, že k odhalení seniorů s kognitivními potížemi mohou stačit data z běžného pohybu auta, například ze sledování přes GPS.

Smysl je praktický. Včasné rozpoznání řidičů, u nichž hrozí vyšší riziko nehody, je důležité, jenže tradiční postupy bývají náročné na čas i organizaci. Výzkumníci ukazují, že dlouhodobé sledování každodenních jízd může přinést přesnější obrázek než samotné informace o věku, výsledky kognitivních testů nebo genetické rizikové faktory spojené s Alzheimerovou chorobou.

Jak studie probíhala a koho vědci sledovali

Do dlouhodobého sledování se zapojilo 298 lidí s průměrným věkem zhruba 75 let. Z toho 56 dobrovolníků mělo lékařsky diagnostikovanou mírnou kognitivní poruchu (MCI), která je považována za možný předstupeň Alzheimerovy choroby. Druhou skupinu tvořilo 242 seniorů bez známek kognitivního poklesu.

Podmínka byla jednoduchá. Účastníci usedali za volant minimálně jednou týdně, opakovaně podstupovali testování duševního výkonu a souhlasili se sledováním auta pomocí palubního GPS zařízení. Do analýzy se dostali ti, kteří byli v projektu nejméně tři roky, u části z nich sledování pokračovalo déle než deset let. V rámci studie se navíc pracovalo s jízdními daty zaznamenávanými denně po dobu až zhruba 40 měsíců.

Co se na silnici změnilo a proč to bylo důležité

Na začátku se obě skupiny chovaly za volantem velmi podobně. Rozdíly se začaly objevovat až postupně. U seniorů s MCI se v čase ukazovalo několik typických změn: řídili méně často, podnikali kratší trasy, méně jezdili v noci a častěji volili stále stejné komunikace. V některých výstupech studie se zmiňuje i častější překračování rychlostních limitů jako jeden z rozlišovacích znaků, vedle rozdílů v délce jízd a míře „odchylování“ od běžných tras.

Nový patent pozná, kdy už by senior neměl řídit. Auto mu to podle jeho řízení samo řekne

Jízdní data samotná umožnila odlišit řidiče s MCI se spolehlivostí kolem 82 %. Když se vědci opřeli jen o věk, genetické předpoklady a výsledky kognitivních testů, byla úspěšnost přibližně tři čtvrtiny. Jakmile se tyto informace doplnily o údaje o skutečném chování za volantem, přesnost rozpoznání stoupla na zhruba 87 %.

„Sledování každodenního chování lidí za volantem je relativně nenáročný a nenápadný způsob, jak zjistit úroveň jejich kognitivních schopností. Mohli bychom tak identifikovat řidiče, kteří jsou ohroženi, a zasáhnout dřív, než dojde k nehodě,“ vysvětluje Babulal.

Vědci zároveň upozorňují na limity práce. Soubor účastníků byl demograficky méně pestrý a výsledky nebyly externě ověřeny na jiné populaci. Přesto jde o praktický směr, který navazuje na to, že pokročilejší technologie sledování vozidel už dnes umí sbírat detailní údaje o jízdách bez toho, aby řidič musel podstupovat zátěžové zkoušky na každé návštěvě ordinace.

Na závěr Babulal doplňuje i druhou stranu mince: „Samozřejmě je třeba respektovat soukromí, autonomii a dodržovat etické standardy.“

Štítky: Alzheimerova choroba, řidič senior, senior, senior za volantem, senioři, senioři v dopravě, senioři za volantem, seniorka