Zaparkoval někdo na jinak prázdném parkovišti přímo vedle vás? Podle psychologů to má logiku a roli hraje i barva auta

Všichni určitě znají situaci, kdy si na parkovišti vyhlédnou místo dál od vchodu, kde nikdo nestojí a na první pohled to vypadá, že stát ani nebude. Ovšem jak dokázali psychologové, tento pohled je klamný. Je totiž úplně jedno, jak daleko od vchodu zaparkujete, protože pravděpodobnost, že až se vrátíte k autu, tak bude někdo stát vedle vás, je hodně vysoká. Roli v tom hraje řada faktorů – od barvy auta, přes umístění parkovacího místa až po přizpůsobování ostatních.

Poměrně detailní studii na téma parkování zpracoval magazín Psychology Today, konkrétně doktorka Caroline Kamau Ph.D. A výsledky nám konečně osvětlily to, proč se nikdy nevrátíme k původně osamoceně zaparkovanému autu.

Barva i nenápadná výhodnost místa

Podle doktory hraje roli třeba barva auta. Pokud tak máte červené nebo jinak pestré auto, dočkáte se spolupracujícího spíše než ten, který má nevýraznou barvu. Už v době, kdy ještě nebyly tak rozšířené automatizované policejní radary a policie stála spíše u silnic hrozila pokuta za rychlost či jiný přestupek spíše těm, kteří měli červené či jinak barevné auto. Ne snad, že by tací řidiči více porušovali předpisy. Jen byli prostě víc vidět. A stejný systém funguje i u parkování. Barevná auta prostě přitahují pozornost, a to i ve chvíli, kdy někdo hledá volné parkovací místo.

Pražané chtějí lepší podmínky pro život v hlavním městě. Nejvíce je trápí dopravní kolony, málo parkovacích míst a nedostupnost bydlení

Jenomže parkovací psychologie není jen o barvách, je mnohem komplexnější. To, že se někdo postavil přímo vedle vás, může také jen znamenat, že stojíte poblíž jeho oblíbeného parkovacího místa. Podle studie na oblíbeném místě běžně parkuje až 39 % řidičů. A ano, často takové místo bývá v odlehlejší části parkoviště, protože řidiči předpokládají, že bude prázdné.

Kromě toho ale může být také vhodně nebo výhodně umístěno. Jakkoliv se to možná nezdá, tak jen 18–26 % lidí má tendence zaparkovat nejblíže u vchodu. Část řidičů ale také ráda parkuje například poblíž chodníku krytého před sluncem nebo deštěm. Nebo poblíž parkovacího automatu.

Sociální interakce

Studie také ukázala, že až 18 % lidí dopředu neví, kde zaparkuje. Mají tendenci dojet na parkoviště a pak po něm bloumat a vybírat místo. Jenomže to vytváří kolony. A proto se někteří automaticky podobným shlukům parkujících vyhýbají a jedou na úplně jinou stranu než ostatní. Je to jako ve vlaku. Lidé předpokládají, že nejbližší tedy první vagón je plný, a tak nastoupí do vzdálenějšího vagónu, tedy zaparkují na vzdálenějším místě.

Je také nutné vzít v potaz, že je řada lidí, kteří si libují v sociální interakci. Mají prostě tendenci parkovat vedle jiných aut, protože jim to připadá komfortní a spojují si to s bezpečím, například v případě vloupání do auta. Podle doktorky Caroline Kamau jde o stejné osoby, které si vedle vás sednou třeba v autobuse, ačkoliv je vedle dost volných míst.  

Městští strážníci ukázali, proč je při parkování dobré auto zajistit proti pohybu

Umyté auto je dobré

Myslíte si o nějakých značkách aut, že si je kupují pohodoví, spolehliví a slušní řidiči? Nejste v tom sami. A pokud máte vůz značky, o které si někdo přesně tohle myslí, je pravděpodobné, že zaparkuje přímo vedle vás. Je to systém pozitivního stereotypu a zapadají do něj třeba i umytá a udržovaná auta, která evokují slušné řidiče. Jak ale bylo řečeno, zrovna toto jsou stereotypy a rozhodně na ně není možné sázet.

A konečně je tu ještě dobře známé stádní chování. Je pravděpodobné, že vedle vás někdo zaparkuje, když tím někým je člověk, který jde rád s davem. Zjednodušeně řečeno, když je místo dobré pro vás, bude i pro něj. Je to totiž jednodušší než hledat nějaké konkrétní.

Štítky: parkování, parkoviště, psychologie