Velorex původně vznikl jako laciná alternativa ke klasickým autům, nicméně osud tomu chtěl, aby se z něj stalo vozítko pro invalidy.
Vývoj začal už za války
Velorex je dnes slavný hlavně díky filmu Vrchní prchni, kde hrál jednu z ústředních rolí. Své jméno získal šedesát pět let zpátky, tedy v roce 1956. To však neznamená, že se jednalo o vynález tehdejší doby. Naopak. Na tomto vozidle se začalo pracovat již od roku 1940.
Jeho vývoj započali dva bratři František a Mojmír Stránští, kteří založili v České Třebové firmu s názvem Moto-Velo-Sport. Ta se primárně zabývala opravou jízdních kol, kočárků a všeho dalšího, co mělo kola. Během práce už bratři začali vymýšlet ideu cenově dostupné trojkolky vybavené motorem z motocyklu.
Netrvalo to dlouho a na svět vyjel první prototyp. V roce 1943 uzřel světlo světa první Velorex, i když tehdy se ještě jmenoval Oscar. Víceméně šlo o stroj vyrobený převážně ze součástek pocházejících z různých druhů kol. Jako pohonnou jednotku bratři použili motor Sachs o objemu 98 ccm. Konstrukce byla tvořena trubkovým rámem, jenž byl potažen montérkovým plátnem. Po skončení války se však místo bicyklových komponent začaly používat díly z motorek, které byly přeci jen o dost odolnější.
První série
I když šla práce bratrům docela od ruky, první série Oscarů byla hotová až v roce 1945. Ty se v mnoha ohledech lišily od prvního prototypu. Místo plátna se třeba začala používat koženka, která byla daleko praktičtější.
Celkem bylo těsně po válce vyrobeno dvanáct kusů těchto vozítek, které se od sebe odlišovaly hlavně použitým motorem. Polovina z nich byla poháněna jednoválcovým motorem Jawa 250, tři pak dostaly motor PAL 300 a zbytek ČZ 150. I když šlo pořád spíše o garážovou produkci, zájem byl docela slušný. Proto se začalo pomalu uvažovat o sériové výrobě, nicméně tehdejší poválečný stát měl úplně jiné priority.
Začala pomalu doba znárodňování a dlouholetého plánování. Bylo rozhodnuto, že osobní vozy budou vyrábět pouze osvědčené značky Škoda a Tatra. Produkce motocyklů pak měla spadat pod Jawu společně s ČZ-tou. Do této koncepce se trojkolka nedokázala vměstnat. Když byla navíc firma Moto-Velo-Sport zařazená do výrobního družstva Hradec Králové, zdálo se, že snu o sériové výrobě je nadobro konec.
Bratři Stránští však byli velice tvrdohlaví a snažili se svůj vynález protlačit stůj co stůj. Snažili se prosadit Oscara jako vozidlo určené primárně pro invalidy. Vzhledem k nízkým výrobním nákladům a faktu, že se na trojkolky nevztahovala daňová zátěž, mělo se jednat o extrémně levné autíčko. I když to chvíli trvalo, nápad se nakonec uchytil a soudruzi odsouhlasili sériovou výrobu.
Úpravy pro vyšší bezpečnost
Oscaři se začali ve větším množství vyrábět od roku 1951, kdy vyjelo z montážních linek celkem 120 kousků. Do roku 1954 se výroba navýšila na čtyřicet trojkolek měsíčně. V témže roce měl smrtelnou nehodu jeden z bratrů Stránských, konkrétně František. Zemřel v Oscarovi a není se ani čemu divit. Nejednalo se o kdovíjak bezpečné vozidlo. Nemělo prakticky žádnou ochranu řidiče ani motoru.
Proto muselo dojít k různým zásadnějším změnám jako výměna nápravy, nahrazení úzkých kol za širší či montáž účinnějších brzd. Stále Oscar neposkytoval svému řidiči kdovíjak velkou ochranu, ale rozhodně to byl krok správným směrem.
Velorex přichází na scénu
Rok 1956 byl pro tehdy již docela populární invalidní vozítko zásadní. Jednak získalo silnější motor v podobě dvouválcové pohonné jednotky Jawa 350, jednak došlo k přejmenování z Oscara na Velorex.
Velorex šel v dalších letech docela na dračku. Dokonce se pár kusů prodalo i do zahraničí. Začal se vyrábět i v několika verzích, i když ne všechny se uchytily.
Výroba tříkolek byla ukončena v roce 1971. Neznamená to však konec Velorexu jako takového. Ten se začal v témže roce vyrábět v čtyřkolové variantě, která už měla skutečně blízko osobnímu vozu. Tyto modely však nebyly příliš úspěšné, zvláště kvůli konkurenčnímu německému Trabantu, a tak se rozhodlo o ukončení produkce.
I přestože zde byly určité pokusy oživit značku před i po revoluci, žádný z nich neslavil velký úspěch.
Máte ve vašem článku spoustu chyb..