Do některých velkých německých měst byl před časem zakázán vjezd naftových aut. A to i poměrně nových a moderních od emisní normy Euro 5. Zákaz byl často prosazen i přes žaloby a nesouhlas obyvatel. Dnes je takových zón celkem 48, ale například Hamburk nebo Berlín je ruší. Neměly žádný vliv na „čistotu vzduchu“.
Od roku 2018 byl do některých německých měst postupně zakazován vjezd starších naftových aut s emisní normou Euro 5 (která začala platit v roce 2009) a starší. Taková auta nemohou do omezených zón vjet, týká se to především úplných center měst. A to ani v případě, kdy byste si koupili a nalepili emisní samolepku. Výjimky byly pouze na rezidenty, zdravotně postižené obyvatele a za určitých podmínek řemeslníky.
Vůbec první taková zóna byla zavedena v Hamburku v roce 2018 a pak se začaly rozšiřovat mezi další německá města. Důvodem byly žaloby ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH), která tvrdila, že v centrech měst jsou překračované povolené limity oxidů dusíku (NOx), které stanovila Evropská unie, a že jejich zdrojem jsou právě starší naftové motory. Zavádění zákazů nepomohlo ani vysvětlování, že pokud nebudou moci naftová auta do těchto oblastí vjet, budou je muset objíždět, čímž vznikne nakonec ještě více emisí.
Jenže v době koronavirové, kdy se ulice i silnice vyprázdnily a lidé jezdili výrazně méně, emise NOx neklesly, protože jejich producentem nejsou v největší míře automobily, ale naopak průmysl. Efekt zákazu vjezdu je tak velmi sporný, protože i tak museli místní úřady vydávat výjimky – zejména kvůli zásobování, opravám či vjezdu záchranných složek (hasiči, policie, záchranná služba). A výjimek bylo opravdu hodně, vždyť za porušení takového zákazu bylo za těch 5 let pokutováno jen 1200 řidičů.
Radnice v Hamburku se tak nakonec rozhodla, že zákaz vjezdu k 13. září letošního roku zruší a do centra města budou moci opět vjíždět všechna auta, i ta naftová. Podobně se k tomu postavil i Berlín. Není to ovšem platné pro celé Německo, protože naopak v letošním roce takové zóny zákazu vjezdu naftových aut zavedla města Mnichov a Darmstadt.
Ať se každý rozhodne jakou pohonnou jednotku chce jezdit, to znamená: žádné dotace, žádné zvýhodnění při parkování, žádné úlevy při provozu. Vše nechat jen na preferencích uživatele, ať se svobodně bez pobídek či omezení rozhodne
…aneb potvrzení, že vše zlé je k něčemu dobré. Tentokrát byl tím zlým Covid-19, resp. lock-down, a to dobré bylo, že jelikož téměř nikdo autem nikam nejel (nemohl), bylo možné změřit znečištění ovzduší bez auťáků v ulicích. A ukázalo se, že je skoro stejné, jako v běžný den s dopravními zácpami :-D Ekoterorismu zmar!
Rekuperace je super ale čím více se používá tím rychleji a víc brzdy reznou. A pak vjede co cesty nějaký nepozorný řidič, majitel elektroauta dupne na brzdy ale kýžený brzdný efekt bude slabý. Tím pádem vetší možnost kolize a i drobná kolize je u elektro auta velký problém. A i když k nehodě nedojde tak se za autem udělá obláček rzi z těch neobrzděných brzd. A teď co je lepší. A navíc téměř nepoužíváním se může stát že ty komponenty brzd budete měnit ještě časteji něž na klasickém autě aby se zachovala tahle „havarijní funkce“. A teď co je lepší malé dávky prachu častěji nebo pořádná porce produktů koroze občas?
Až na to, že elektrovůz poslední metr vždy dobrzdí brzdami. Když je deštivo a auto nejezdí, tak na pohonu nesejde. U elektra sundám nohu z plynu a už to plynule brzdí. Co se týče bezpečnosti, nebe a dudy.
Já u dieselu v automatu taky jen sundám nohu z plynu a už to brzdí a chtrej tiptronic, když začnu přibižďvat z kopce i brzdou, podřadí a moh klidně sindat nohu z brzdy :-)
Ale mohu manuálně zasáhnout do řazení (nem,yslím přímo vyřadit…) a pak jede z kopce jak volnoběžka u Trabanta a pak musím jen brzdit.
To není elektro vs spalovák, to je spíše dle převodovky a elektroniky!
Mnozí jsou příjemně překvapeni z elektroauta že nemusí řadit ani podřazovat, ale to je jen neznalost neb před tím enřídili spalovák – automat! ;-)
To mi jako chcete tvrdit, že když prudce sundáte nohu z plynu, tak Vám tam automat lupne dvojku z pětky během 50ms?
Další věc je zatáčka, spalovací auta je projíždí v mírným smyku, aby neztrácely rychlost a palolivo.
S elektrem si před zatáčkou zrekuperuji výkonem 50kW a za zatáčkou vystřelím výkonem 150kW. Mnohem bezpečnější a mnohem pohodlnější než klasický řezání zatáček. A mnohem méně opotřebované pneu.
orelzej ocelolitinovej kotouč brzdí lépe jak lesklej (40-letá praxe prodeje aut a ND a servis) a rekuperace funkuje jen při ubrání plynu jinak většinou brzdí klasické brzdy. A rekuperace je navíc směšná, neb i když jsem brzdil jakože motorem s doooouhéého cca 5km kopce, ukázalo mi to prodloužení dojezdu sotva i 1km…
Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že mnohem více škodí jemné částice z otěru brzd a pneumatik a množství těchto částic je závislé na hmotnosti vozidla, je jednoznačně nutné zakázat do měst vjezd elektromobilům. Tedy jestli jde skutečně o čistý vzduch a ne o špinavou politiku!
A víte, Romane, že pokud budete s elektromobilem jezdit ve městě dobře, nebudete muset brzdy vlastně vůbec využít? Většina situací se dá dobrzdit na maximální rekuperaci. Jasně, některé elektromobily neumějí na rekuperaci zabrzdit do stání, ale dobrzdit ten jeden nebo třeba tři kilometry za hodinu mnoho brzdného prachu nevytvoří.
Teoreticky máte pravdu, že rekuperace měla pomoci. Nicméně je známý fakt, že živostnot pneumatik, asi hlavně z důvodu hmotnosti elektroaut, je kratší, pomalu dvojnásobně. Takže 2x více částis.
Je to tak, dokonce se spekuluje, že aby pneumatiky na elektromobily prošli EURO 7(bude se vztahovat i na ně) budou muset být tak tvrdé, že budou nebezpečné. Je tedy docela možné, že zavedením EURA 7, nebudou moci v rámci EU výrobci prodávat žádné elektromobily.
To i s dieselem v automatu – s chytrou eletronikou – co sleduje i pedál bzrdy, rychlost a gyro jeduli z kopce, nemusím takyskoro vůbec brzdit ;-)
Většina spalovacích osobních aut má zatíženou přední hnanou nápravu podobnou hmotností, jako elektroauta, která mají hmotnost rozloženou rovnoměrně. Za mě je mnohem důležitější plynulost jizdy a rychlost. Čím vyšší rychlost, tím vyšší odpor vzduchu a tim více sjetá hnaná kola. Je však nutné si uvědomit, že emise z pneu nejsou ty malé částice, co vám vlezou do krve a které každý z nás má v orgánech v těle. Ty velmi malé castice vznikají spalováním v moderních autech.