Od počátku zkušebního provozu do konce letošního srpna řidiči v tunelech mezi Trojou a Brusnicí způsobili 372 nehod. V červnu letošního roku bylo z tunelu odtaženo tisící nepojízdné vozidlo. Celkem do tunelů za tuto dobu neoprávněně vstoupilo 300 lidí a každý měsíc je za rychlou jízdu v nich pokutováno na 1500 řidičů.
„Setkáváme se s nejrůznějšími situacemi. Nejčastěji je to závada na vozidle a jeho zastavení. Mezi nejnebezpečnější patří po dopravních nehodách samovolné požáry vozidel a pohyb chodců v tunelech. Kuriózní, ale z pohledu rizika neméně nebezpečná, jsou zvířata, která se do tunelů zaběhnou,“ popisuje každodenní mimořádné události Barbora Lišková z TSK. V průměru dochází každý den k jedné mimořádné události.
V současné době stále probíhá zkušební provoz a Magistrát hlavního města Prahy vyhodnocuje a kompletuje jeho administrativní část tak, aby mohla proběhnout následná kolaudace. V průběhu zkušebního provozu bylo odhaleno několik drobných závad, které byly vždy neprodleně a úspěšně vyřešeny v řádech minut, maximálně hodin.
https://www.facebook.com/TSKPraha/videos/3440923869254855/
Miliony aut uvnitř, větší klid vně
Technická správa komunikací průběžně monitoruje i počty projíždějících vozidel. „První milion vozidel projel Blankou již během prvního měsíce zkušebního provozu. Na komunikacích, které napojují tunely na povrchovou komunikační síť, došlo k nárůstu dopravy. Jde například o ulice V Holešovičkách, Patočkova, Dobříšská, Svatovítská. Ulevilo se naopak dopravě v ulicích Milady Horákové, Veletržní, nábřeží Kapitána Jaroše, nábřeží Ludvíka Svobody, Argentinská a Rohanské nábřeží, ale i třeba na Nuselském mostě, kde se snížila intenzita dopravy. Co je důležité, že se jedná o snížení trvalé a nedochází ke zpětnému nárůstu počtů vozidel na původní hodnoty,“ popisuje vliv na pražskou dopravu Barbora Lišková.
Od 19. 9. 2015 do 2. 9. 2019 eviduje TSK v tunelu řadu mimořádných událostí, a to nejen nehody. Do tunelu se zatoulalo 300 chodců nebo několik zvířat. Zhruba 1500 řidičů měsíčně překročí maximální povolenou rychlost. V červnu TSK zaznamenalo tisící odtah porouchaného nebo havarovaného vozidla a zhruba jednou týdně v tunelu zastaví auto z důvodu nedostatku pohonných hmot.
Proč se tunel jmenuje Blanka?
Původně nevinný nápad dal vzniknout celé řadě zaručených legend, o kterou Blanku se jedná. Přitom za celým příběhem je obyčejná snaha několika dopravních odborníků usnadnit si vzájemnou komunikaci.
Často se objevuje úvaha, že byl tunelový komplex pojmenován podle manželky českého krále a římského císaře Karla IV. Blanky z Valois. Méně seriózní teorie pak pracují například s domněnkou, že stavba mohla být pojmenována podle určité konkrétní osoby nacházející se v osobním vztahu k někomu z bývalé politické reprezentace hlavního města a podobně.
Vysvětlení je mnohem prozaičtější. V průběhu stabilizace trasy v devadesátých letech bylo posuzováno několik rozdílných variant vedení této části Městského okruhu. Jednotlivé varianty měly poměrně kostrbaté názvy, u kterých všichni členové posuzující komise věděli, co označují. Byly ale nepraktické pro používání v běžném hovoru. V určitém okamžiku došlo k zúžení výběru na tři varianty, které měly část trasy společnou, ale lišily se v úseku cca mezi Prašným mostem a Trojou. Proto vznikl momentální nápad označit varianty počátečními písmeny městských částí, přes které vedla právě ona odlišná část trasy. A toto označení zevšeobecnit dívčími jmény. Takto vedla Dana přes Dejvice, Hana přes Holešovice a Blanka pod Bubenčí.