Dálniční úseky jsou v porovnání s ostatními typy pozemních komunikací těmi nejbezpečnějšími, ovšem za překladu, že všichni účastníci dodržují při jízdě na této rychlostní komunikaci předepsaná pravidla silničního provozu. V opačném případě jsou podstatně vyšším rizikem nehod s fatálními následky.
Ze statistiky Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2012–2019 vyplývá, že za posledních osm let přišlo na dálnicích v České republice o život 228 lidí a 590 lidí utrpělo těžká zranění. Jen za minulý rok vyhaslo na vnitrostátních dálnicích 31 lidských životů. Varujícím údajem z dálnic je také přibližně třetinový podíl smrtelných nehod u posádek nákladních automobilů. Jen pro srovnání, v zemích EU je tato hodnota na úrovni přibližně 10 %. Z toho plyne, že Česká republika má v tomto směru velmi neradostnou bilanci. Přes 30 % smrtelných dopravních nehod se na dálnici stává v nočních hodinách, kdy nejvíce vstupuje do hry únava a ztráta bdělosti řidiče.
„Asi hodně motoristů zaregistrovalo v říjnu loňského roku informaci o noční řetězové havárii na dálnici D1, kdy do převrácené hořící cisterny postupně narazilo několik osobních vozidel. O život zde přišel jeden člověk a vážná nehoda si vyžádala také dalších deset zraněných účastníků. Byl to typický příklad nepozornosti a zvýšené únavy řidiče za volantem. I proto nám tato reálná dálniční nehoda posloužila jako další námět pro video kampaně Ty to zvládneš – Setkání s realitou,“ vysvětluje Ing. Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, která zmíněnou kampaň dlouhodobě připravuje.
Únava za volantem však není jedinou příčinou smrtelných nehod na českých dálnicích. Často se řidič plně nevěnuje řízení motorového vozidla nebo nepřizpůsobí svou jízdu situaci na dálniční komunikaci. Poslední dobou se také nezřídka vyskytují na dálnici případy vjetí s vozidlem do protisměru. Obecně vyšší rychlost vozidel na tomto typu komunikace pak nedává příliš velkou šanci střetu s takto nesprávně jedoucím vozidlem zabránit. Velký důraz je také kladen na dodržování správného odstupu od vpředu jedoucího vozidla. „Bezpečný odstup jsou za sucha dvě vteřiny. To je při stokilometrové rychlosti vozidla asi padesát metrů. Za mokra by to měly být vteřiny tři,“ upozorňuje na základní pravidlo mjr. Ing. Dušan Uhlík, velitel stanice Karlovy Vary, HZS Karlovarského kraje.
Jak se zachovat při dopravní nehodě? Chladná hlava je základ
Únava má na člověka podobný účinek jako opilost. I přes již zmíněné vysoké procento nehod kamionů nelze v tomto ohledu opomenout ani řidiče osobních vozů. I když právě únava a nedodržení bezpečného odstupu často mohou za jejich nehody, které mnohdy skončí jen pomačkanými plechy – na dálnicích mnohem častěji vyústí v řetězovou havárii. Protože víc, než jinde tady platí, že jakékoli narušení plynulosti provozu může mít fatální následky.
„Všichni účastníci provozu by měli myslet nejen na sebe, ale také na ostatní, jinými slovy být zodpovědní. Bezpečná jízda po dálnici má své zásady, které je potřeba vždy dodržovat. Vedle pravidelného odpočinku, pozorného sledování dopravní situace, udržování bezpečné vzdálenosti či důsledného dodržování rychlostních limitů je více než žádoucí správné chování při zjištění nečekané překážky, například stojící kolony kamionů. Vedle okamžitého zapnutí výstražných světel je potřeba dodržet záchranářskou uličku, kterou vytváříme mezi pruhem nejvíce vlevo a těmi zbývajícími napravo,“ připomíná Lukáš Hutta výkonný manažér Asociace Záchranný kruh.
Základním pravidlem bezpečného provozu na dálnici je však jízda vždy v pravém pruhu, a to i v případě komunikace se třemi nebo více jízdními pruhy, pokud se neblíží předjetí pomalejšího vozidla či jiná překážka.