Test Hyundai Bayon 1.0 T-GDI DCT | 2025

Malé crossovery postupně nahrazují malá kombi a na silnicích se s nimi můžeme potkávat poměrně často. Jedním z nich je třeba i Hyundai Bayon, který jsme vyzkoušeli v rámci redakčního testu. Do toho dorazila verze s přeplňovaným benzinovým tříválcem 1,0 T-GDI a automatickou převodovkou DCT.

Žádné velké změny se nekonaly

Hyundai Bayon nahradil v roce 2021 starší Hyundai ix20, ale přišel s podobným receptem. Jde o crossover s pohonem předních kol a vcelku kompaktními rozměry. Před námi tady teď stojí jeho modernizovaná verze, kterou korejská automobilka představila v loňském roce.

Přečtěte si také:Hyundai brzdil, Škoda rostla. Český autoprůmysl přesto zažil silné léto

Design se nezměnil nijak radikálně, ale přesto se původní verze a ta modernizovaná vzhledově liší. Největší odlišností je, že Hyundai propojil přední i zadní světlomety svítící LEDkovou lištou, aby auto přiblížil současným modelům. Tento designový prvek už ale pravděpodobně u chystaných nových modelů zase používat nebude. Mimochodem, upravené jsou i samotné LED světlomety, maska chladiče i oba nárazníky.

Ani v kabině jsme se výraznějších změn nedočkali. Stále tu najdeme klasické uspořádání s (digitální) kapličkou přístrojového štítu a displejem infotainmentu vystupujícím z vrchu palubní desky, ale také čistě mechanický volič automatické převodovky nebo fyzické ovladače. Ty jsou prakticky na všechno, což ocení zejména starší generace řidičů, kteří nemají rádi dotekové displeje a plošky. Mimochodem, fyzický ovladač má nalevo od volantu i ovládání systému Start/Stop. Palubní deska je navíc bez zbytečných ozdob, takže tu nenajdeme ani žádný lesklý lak a podobně.

Protože je to ale nové auto (i když má pořád starý Hyundai klíč), ani to se nevyhnulo moderním asistentům, takže ani tady nechybí aktivní vedení v jízdních pruzích nebo upozorňování na překročení maximální povolené rychlosti. Naštěstí i tyto asistenční systémy, pokud je také nemáte rádi, se dají vypnout jednoduše. Pro upozorňování na překročení rychlosti lze použít dlouhý stisk tlačítka vypnutí zvuku na volantu, pro vedení v pruzích pak podržíte na volantu tlačítko s ikonkou vedení v pruzích. A je to.

Přečtěte si také:Test Kia Sportage 1,6 T-GDI 7DCT | 2025

Přestože nejde o nijak velké auto – vždyť jeho rozměry jsou 4180 mm na šířku, 1775 mm na šířku a 1500 mm na výšku – nabízí překvapivě dost vnitřního prostoru. Na předních i na zadních sedadlech si vcelku bez problémů sednou i průměrně vzrostlí Evropané, aniž by měli pocit z nedostatku prostoru. V kufru je standardně místo pro 411 litrů zavazadel. Pokud sklopíte opěradla zadních sedadel, dostanete se pak až na 1205 litrů.

Tři válce a turbo

V rámci modelového roku 2025, což je případ testovaného auta, mohly být pod kapotou motory se třemi válci, ale také čtyřmi válci. Šlo o základní atmosférický motor 1,2 litru s výkonem 58 kW. Pro modelový rok 2026 však tento motor z nabídky zmizel, stejně jako výkonnější (testovaný) litrový tříválec se 74 kW. Hyundai Bayon pro modelový rok 2026 tak může mít pouze přeplňovaný litrový tříválec s 66 kW. Pohon je výhradně předních kol a vybírat lze buď z 6° manuální nebo 7° automatické převodovky (dvouspojková) DCT.

Naše testované auto s automatickou převodovkou DCT tedy pohání motor 1,0 T-GDI se 74 kW/100 koňmi a točivým momentem 200 Nm (s manuální převodovkou je to jen 172 Nm). Technické údaje slibují, že z místa na stovku zrychlí za 12,4 sekundy a jede až 176 km/h, což jsou oproti manuálu o poznání horší údaje (0-100 km/h: 11,3 sekundy; maximální rychlost: 179 km/h). Mimochodem, novější 66kW 1,0 T-GDI zvládne s převodovkou DCT zrychlit za 13,3 sekundy a jede maximálně 172 km/h.

Přečtěte si také:Test Renault 5 E-Tech | elektromobil | 2025

Za volantem

Tři válce už dnes nutně neznamenají, že motor musí být hrubý, ale u testovaného Hyundai Bayon tomu tak bylo. Přesedli jsme do něj ze SEATu Arona, který má pod kapotou také litrový tříválec s přeplňováním. A rozdíl byl velký. Na volnoběh se dají v Bayonu cítit drobné vibrace a i při jízdě je motor o poznání hlučnější. Motor ani při jízdě nepůsobí tak živě jako TSÍčko v Aroně, přestože dynamika je nakonec stejná.

Bayon ale potěší naladěním podvozku a (nejen) pocitovou lehkostí při jízdě. Jeho provozní hmotnost v testované motorizaci závisí na výbavě, ale pohybuje se od 1195 do 1305 kilogramů, což opravdu není moc. Poznat to je zejména na naladění podvozku a obratnosti. Přestože motor nemá „radostný“ projev a nedychtí po otáčkách, auto po otočení volantem ochotně mění směr. V rámci zatáčení působí trochu jako auto ze staré školy, které s sebou nevozilo žádnou zbytečnou hmotnost a byla radost s ním vyrazit na okresky. Nechápejte to ale zase tak, že je to nějaké zábavné okreskové auto…

Nastavení a naladění podvozku ale oceníte i ve městě nebo na rozbitých silnicích. O nekvalitě silnic sice budete vědět, ale od kol se neozývají žádné rány a auto nebude nijak nervózně poskakovat. Jízdní vlastnosti tak lze označit jako povedené.

Přečtěte si také:Test Audi Q7 50 TDI quattro | 2025

A co převodovka? To je klasická dvouspojková skříň. Funguje v zásadě bezproblémově, ale občas se může stát, že zazmatkuje a zařadí jinak, než byste čekali. Bývá také pomalejší při rozjezdech, kde se chvilkami chová spíše jako „klasická“ měničová převodovka a nechává motor o něco víc a déle vytočit, než se auto rozjede. Pro komfort to ale rozhodně není problém, ba právě naopak, protože rozjezdy jsou díky tomu hladší.

Špatná není spotřeba paliva. Ta se dá při běžné jízdě držet kolem 6 l/100 km. Pokud do svého jízdního mixu přidáte dálnici nebo nějaké ucpané velkoměsto, vyšplhá se k 7 l/100 km. Objem palivové nádrže je 40 litrů.

Závěr a cena

Celkově Hyundai Bayon v testované specifikaci nepůsobí jako auto, které by se snažilo něčím výrazně vyčnívat nebo si na něco hrát. Místo toho sází na rozumný mix komfortu, prostoru, jednoduchého ovládání a nenáročného provozu, což je přesně to, co od něj bude většina jeho typických zákazníků očekávat. Motor sice nenadchne projevem ani kultivovaností, ale pro běžné denní ježdění poslouží bez větších výhrad. Hyundai Bayon tak dává smysl hlavně jako praktické, lehké a snadno použitelné auto do města i příměstského provozu, které se nesnaží ohromit, ale v každodenním fungování odvede poctivou práci.

Přečtěte si také:Test Opel Grandland 1.2 Hybrid Turbo e-DCT6 | 2025

A na kolik vyjde? Testované provedení pro modelový rok 2025 bylo v akční výbavě GO! za 514 990 Kč (cena s automatem), ale s tak bohatou standardní výbavou, že bylo možné připlatit jen za Paket Winter (vyhřívaná sedadla a volant + kapsy na sedadlech) nebo za lepší a hezčí lakování. Pro modelový rok 2026 také existuje akční ceník, ale auto drobně zdražilo. Základní Hyundai Bayon GO! s motorem 1,0 T-GDI 66 kW a manuální převodovkou začíná na 475 990 Kč, v lepší výbavě GO! Plus (přidává výbavu, kterou nenáročný majitel nutně nepotřebuje) je to 540 990 Kč. Za automat DCT se ve všech případech připlácí 40 tisíc korun.

Technické údaje: