Honda HR-V už se v naší redakční garáži objevila, tentokrát tu ale máme poprvé model s automatickou, respektive bezestupňovou převodovkou spojenou výhradně s benzínovou atmosférickou jednotkou s objemem 1.5 litru. Jak to pospolu funguje?
Vnější a vnitřní design
Honda HR-V dorazila do testu ve vrcholné výbavě, která se podepíše – i když nepříliš výrazně – i na vzhledu. Přední světla dostanou čočky s LEDkami, zadní světla mají jinou grafiku také s technikou LED a na autě jsou hezčí litá kola.
Karoserie je vyšší, jde vlastně o crossover. Její tvary jsou odvážné a nemusí se líbit každému. Zajímavě tvarovaná jsou například zadní světla. A například kliky zadních dveří jsou schované v plastu vedle oken, snad aby Honda vytvořila dojem coupé.
Interiér je promyšlený, přední části dominuje výrazný středový tunel s voličem řadící páky. Ve středovém panelu je umístěn dotykový displej, který má po svých bocích dotyková tlačítka. Přiznám se, že přesně takové ovládání multimedií nemám rád, chybí mi ta jistota „jen tak tam sáhnout a naladit to“. V tomto případě musím i pro ztišení rádia – pokud nepoužiju ovladač na volantu – odklonit zrak od silnice a podívat se, kde se moje prsty dotykové plošky musejí dotknout, každý dotyk doprovází pípnutí. Dotykem se ale neovládá jen rádio, ale i klimatizace. Na středovém panelu nenajdeme jediné mechanické tlačítko. Vlastně ano, najdeme, spínač výstražných blikačů.
Prostornost
Posez je vyšší, sedadla jsou pohodlná, ačkoliv nenabídnou žádné výraznější boční vedení. Zadní sedadla jsou stejně jako u Civicu vybavena systémem Magic Seats, to znamená, že se sedáky dají jednoduše zvednout a vytvoří se tak v prostoru zadních sedadel místo pro odvoz vysokých předmětů – například vzrostlých květin nebo jízdních kol. A co navigace? Stále ten stejný problém. Její první spuštění vyvolala reset celého systému a i potom se sekala. Hondo, tohle už, prosím, vyřeš!
Prostorný je i zavazadlový prostor, jeho udávaný objem je 470 litrů, počítá se ale i s prostorem pod dvojitým dnem. Tam se pro český trh nachází prázdné místo, protože připlatit si za rezervní kolo nelze, v autě bude vždy pouze sada na opravu pneumatik. Kufr se dá samozřejmě sklopením opěradel zadních sedadel zvětšit až na 1 533 litrů. Víko zavazadelníku by se ale mohlo otevírat výše, se svými 180 cm výšky jsem se o něj nejednou praštil do hlavy.
Jízda
V testu stejné motorizace s manuální převodovkou jsme si stěžovali, že motor v nízkých otáčkách příliš netáhne. A nezměnilo se to ani s automatem. Pokud chcete zrychlit, bude potřeba motor vytočit do vyšších otáček. Jenže ani s otáčkami atakujícími pěti tisícovou metu, kde vrcholí maximum točivého momentu, se žádného výrazného tahu, na který láká papírový výkon 96 kW nedočkáme. Spíše se projeví nepříliš vysoký točivý moment atmosférického čtyřválce. Nemohu se ubránit dojmu, že motor 1.5 i-VTEC je na tohle auto slabý. Technické údaje navíc slibují ještě pomalejší zrychlení i maximální rychlost než u manuálu.
Vysokých otáček si navíc díky bezestupňové převodovce při výraznějším sešlápnutí plynového pedálu užijete dosyta. Převodovka totiž motor do otáček vytočí a drží ho tam až do té chvíle, kdy tlak na plynový pedál uvolníte. Mimo město nebo při předjíždění na dálnici to občas může být otravné a líbí se mi, jak to vyřešilo Subaru, které při sešlápnutí plynového pedálu na více než 60 % přepíná do řazení virtuálních stupňů a chová se jako „klasický automat“. Manuálně si samozřejmě řadit (virtuální přednastavené rychlostní stupně) ale můžete.
Při klidné jízdě ale není této kombinaci motoru a převodovky příliš co vytknout. CVT se snaží motor držet v co nejnižších otáčkách, což má za následek úctyhodný klid a pohodu na palubě. A prospívá to také spotřebě, která se dá bez problémů udržet do 7 l/100 km.
Motor zaostává také za podvozkem, ten se povedlo naladit parádně. Je tuhý, ale poddajný a dokáže si poradit i s nekvalitními silnicemi. Ty výrazněji rozbité už ho dokáží rozhodit, ale pouze do té míry, že se při přejetí výraznější nerovnosti, kanálu či čehokoliv jiného ozve tlumená rána. V extrémním případě si auto poskočí, ale to už byla rychlost přespříliš vysoká.
Závěr
Jako celek je Honda HR-V vlastně příjemné auto, ovšem subjektivní nedostatek výkonu a převodovka točící často motor do vysokých otáček, kde má docela hlučný projev, mu k jinak veskrze pozitivnímu dojmu přidávají nějaké záporné body. Koupi tak mohu doporučit hlavně lidem, kteří mají rádi klidnější jízdu, protože těm se bude tohle auto líbit beze zbytku. Dynamičtěji založení řidiči budou muset s autem více pracovat.
Za nejlevnější verzi Hondy HR-V zaplatíte 489 900 Kč, dostanete za to auto s testovaným motorem 1.5 i-CVVT, avšak s manuální převodovkou a v základní výbavě Comfort. Testovaná verze se nabízí až od vyšší výbavy Elegance, stojí minimálně 574 900 Kč, příplatek za bezestupňovou převodovku je 35 tisíc Kč. Pohon všech kol však v ČR nepořídíte, což je podle nás škoda.
[table caption=““ width=“98%“ colwidth=“50%|50%“ colalign=“center|center“]
+,–
Prostorný interiér,Slabý motor
Bohatá základní výbava,Ve vyšších otáčkách hlučný motor
Příjemně nastavený podvozek,V nabídce pro ČR chybí pohon všech kol
[/table]
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Honda
Typ:,HR-V
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 498 ccm
Plnění motoru:,atmosférické
Palivo:,benzín
Pohon:,předních kol
Výkon:,96 kW/130 koní v 6 600 ot./min
Točivý moment:,155 Nm v 4 600 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,11.4 s
Maximální rychlost:,187 km/h
Převodovka:,bezestupňová CVT
Spotřeba paliva (l/100 km):,6.3 / 4.8 / 5.4
Objem nádrže:,50 litrů
Emise CO2:,125 g/km
Délka:,4 294 mm
Šířka:,1 772 mm
Výška:,1 605 mm
Rozvor:,2 610 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 320 – 1 393 kg
Objem zavazadlového prostoru:,470 / 1 533 litrů
Ceník:,k nahlédnutí zde
[/table]