test-citroen-c3-picasso-16-hdi

Není Picasso jako Picasso. Zatímco se světoznámý malíř Pablo Picasso proslavil jako geniální malíř a umělec, dnes přede mnou stojí jiné Picasso. Tím je Citroen C3 Picasso a dalo by se říci, že svým způsobem se také jedná o umění – o umění designérů navrhnout neotřelý a zajímavý vůz.

C3 Picasso vychází z klasické C3ky, jež zapadá do segmentu malých vozů. Jestli ale C3 Picasso patří do tohoto segmentu, to se úplně jednoznačně říci nedá. Designéři C3 Picasso oproti výchozímu modelu značně přifoukli a jakoby se trochu inspirovali kubistickým a surrealistickým obdobím samotného Pabla Picassa. Vyhlíží vskutku zajímavě a můžu vám zaručit, že ho na silnici nikdo nepřehlédne. Jestli se vám líbí nebo ne, to je čistě jen na vašem rozhodnutí, za mě má ale palec nahoru.

Přečtěte si také:  Další sedmimístné MPV končí. Citroën přestal prodávat Grand C4 SpaceTourer

Pokud se podívám na exteriér z čistě praktického hlediska, najdu spíše více kladů než záporů. Moc se mi líbila velká zpětná zrcátka, která v tomto případě rozhodně nejsou jen designerským výmyslem. Široké ochranné boční lišty na dveřích už tak dost vysoké auto nejenom opticky snižují, ale mají patřičnou ochrannou funkci. V Citroenu výborně vyřešili čelní okno a zvláště pak A sloupky, které se snaží omezovat výhled do stran co možná nejméně. Zajímavá byla i kola – čtyři zdvojené loukotě se dnes moc nevídají. Vše nakonec pěkně doplňuje kombinace černé a bílé barvy.

test-citroen-c3-picasso-16-hdi-10

Tak jak se od ostatních aut odlišuje vnějšek vozu, interiér rozhodně nezaostává. Dominuje mu obrovská palubní deska se čtyřmi displeji uprostřed. Ten největší slouží k zobrazování navigace, rádia, jako obrazovka couvací kamery a mnoho dalšího. Co určitě nepřehlédnete, jsou čtyři eliptickoobdélníkové výdechy ventilace. Pod prostředními dvěma výdechy lze najít, už ne tak nápadné ovládání klimatizace a multimediálního systému. Jako celek to na mě působilo tak nějak organicky. Všechno, co jsem tu jmenoval, nakonec doplňovalo obrovské panoramatické střešní okno dodávající interiéru dostatek světla. Když jsme nad autem v redakci stáli, nazvali jsme ho mimozemským, samozřejmě v kladném slova smyslu.

Přestože vzhled může u některých jedinců evokovat mimozemský design :-) , v autě najdeme všechno, co v pozemském autě nesmí chybět: dobře padnoucí volant, ovládání handsfree, tempomatu a rádia pod volantem a samozřejmě sedačky.

Přečtěte si také:  První jízda: CUPRA Formentor VZ5

Sedadla však už nebyla tolik povedená, jak jsem čekal. Nečekal jsem od francouzského auta, že sedačky budou kdovíjak anatomicky tvarované, což se potvrdilo. Čekal jsem ale, že budou měkká a pohodlná i na sebedelších cestách. To se mi cca po 250 kilometrech bohužel vyvrátilo – trochu mě už totiž ke konci cesty začala bolet zadní brada.

test-citroen-c3-picasso-16-hdi-26

Citroen C3 Picasso se honosí množstvím odkládacích přihrádek a poliček. Nejvíc mi v paměti utkvěly ty ve dveřích, kam se s přehledem vejde velká 1,5 litrová lahev s pitím, dále dokonalé schovávačky v podlaze pod nohami zadních pasažérů a nesmím zapomenout na stříbrné odkládací misky v palubní desce například na buráky, drobné, gumové medvídky nebo v mém případě na baterie do foťáku.

Co se týče samotného prostoru, je na tom C3 Picasso podstatně lépe než samotná C3ka, z níž vychází. Nejsem si úplně jistý, do které kategorie mám tenhle vůz zařadit. Není to úplně malý vůz, není to ani plnohodnotné MPV a čistě designová záležitost to také není. Nejspíš se budeme muset spokojit, s kombinací malého MPV v pěkném kabátku.

Přečtěte si také:  Test Porsche Macan (2021)

Citreon C3 Picasso bych označil třemi slovy: malý velký vůz (sice to v původní televizní reklamě patřilo jinému vozu, ale sem se to hodí také…). Zvenku mi připadl mnohem menší než uvnitř ve skutečnosti byl. Pro řidiče a spolujezdce se v Picassu vpředu našlo místa více než dostatek, dokonce ani má výška téměř 190 cm mi nebyla na obtíž. Vzadu bylo místa o něco méně, ale když jsem se posadil za řidičovo sedadlo nastavené na mou postavu, necítil jsem se nijak zvláště nepohodlně.

test-citroen-c3-picasso-16-hdi-43

Bohužel, zavazadlový prostor příliš prostoru neposkytoval. Objem je pouhých 380 litrů – tedy stejně jako například v SEATu Leon. Po té jsem však objevil to, že zadní sedadla se dají posouvat, čímž se dá prostor pro zavazadla ještě zvětšit. Díky posunutí sedadel dopředu získáte objem pro zavazadla rovných 500 litrů. A to už není úplně marné. Po úplném sklopení zadních sedaček vzroste objem na 1500 litrů, a to už je více než skvělé.

Když se použije otřelé klišé – francouzské auto – většina lidí si vybaví Citroen a jiné francouzské značky. Já si bohužel představím auto s přinejmenším špatnými jízdními vlastnostmi, jenže to už dnes až tolik neplatí. C3 Picasso se snaží mít pohodlný podvozek a na perfektně uhlazených silnicích by se dalo říci, že se jen tak ležérně pohupuje jakoby na vlně pohodlí. Nesmí se však objevit výmol nebo nějaká ostrá nerovnost (a to musíte uznat, že v Česku o tyto nerovnosti rozhodně není nouze). To se pak ozve rána celým autem a vůz si jakoby poskočí. V tomto momentu okamžitě ztrácíte veškeré iluze o pohodlí a měkkosti Picassa. Z části za to mohou velká 17″ kola s nízkým profilem pneumatik testovaného auta, ale podvozek také nemůžu úplně vyloučit.

Přečtěte si také:  Test Volkswagen Tiguan R 2.0 TSI 4Motion DSG (2022)

V zatáčkách se vůz chová jakoby trochu nesvůj, zvláště pak když do zatáčky vjedete trochu vyšší rychlostí. Auto pak odskakuje a nedrží stopu. Na dálnici (pokud to zrovna není D1, kde by z vás vůz vyhopsal duši), se auto chová pěkně, stabilně a předvídatelně i ve vyšších rychlostech.

test-citroen-c3-picasso-16-hdi-08

K dosažení potřebné rychlosti potřebujete motor, v tomto případě musím pány konstruktéry z Citroenu pochválit. K dispozici jsme měli naftovou 1,6 HDI v její vrcholné verzi o výkonu 84 kW/115 koní a s točivým momentem 270Nm. Maximální točivý moment se dá využít už od 1750 otáček/min., což přispívá k nižší spotřebě. Po týdenním testování nám na palubním počítači svítila cifra 5,5 litru v kombinovaném provozu. Přestože chod motoru se zdál být v porovnání s konkurencí uhlazený, jedná se o vlka v rouše beránčím. Jeho dynamika je na výborné úrovni. Motor se prostě povedl.

To se však nedá říci o převodovce a řazení. To klasicky patří mezi slabiny Citroenů. Dráhy šestistupňové manuální převodovky byly příliš dlouhé. Rychlostní stupně navíc ne vždy zapadaly přesně. Typické zadrhávání při změně rychlostních stupňů se vyskytovalo také, ale nebylo to tak hrozné.

Přečtěte si také:  Test SEAT Arona FR 1.0 TSI 81 kW (2022)

Sečteno a podtrženo: Citroen C3 Picasso je malé velké rodinné auto, které najde využití i v pracovní sféře. Námi testovaný vůz by vás běžně přišel na 644 000 Kč. Citroen však aktuálně nabízí mimořádnou slevu 199 500 Kč, a to je pořádná sleva! Základní verzi modelu můžete mít s benzínovým motorem 1,4VTi se slevou 126 000 Kč, za cenu 324 900 Kč a to za auto takových rozměrů vůbec není špatné. Přestože se nějaké ty chybky na voze najdou, v kombinaci zbylých kladů a cenové politice Citroenu se vůbec nejedná o špatný vůz, právě naopak.

Přidat komentář