BMW M2 Competition je nejmenším ostrým bavorákem z nabídky, ale to rozhodně neznamená, že by byl nejhorší. V rámci redakčního testu jsme naopak zjistili, že je v mnohém dokonce nejlepší.
(Skoro) Poslední BMW M v manuálu…
A je to třeba tím, že je to společně s BMW M4 poslední BMW M, které si lze koupit v manuálu, protože ostatní modely mají pouze samočinné řazení. Mimochodem ani modely BMW M Performance si nelze koupit v manuálu, vždyť i malé BMW M140i o něj na podzim přišlo.
A je to jedna z těch nejlepších věcí na celém autě – tedy v případě, že chcete mít auto opravdu úplně a zcela pod kontrolou. I když jsou automatické převodovky v BMW M nastavené tak, aby – pokud nechcete – nepřeřadily a nechaly „to“ čistě na vás, pořád tam prostě chybí to sešlápnutí spojky a přeřazení pohybem řadící páky. I když řazení v případě bavoráků – M2 nevyjímaje – chybí jistá mechanická odezva, to, co rozhodně nechybí, je přesnost.
BMW M2 Competition oficiálně, dostalo motor z M3, ale „jen“ se 410 koňmi
Auto pomáhá řidiči při podřazení automatickými meziplyny. Deaktivují se jen v případě, že zcela vypnete stabilizační systém nebo dáte meziplyn (musíte se ale dostat do ideálních otáček) sami. Pedály jsou tu ale umístěny tak dobře, že podřazovat s meziplynem i při brzdění není nejmenší problém.
Tohle jednoduše není ten případ, kombinace velmi rychlého a i na okruhu schopné auto a zároveň pohodlné limuzíny, která vás úplně bez problémů převeze přes půl Evropy jako BMW M5. Malé kupé BMW M2 vás naopak neustále popichuje k tomu, abyste se za jeho volantem pobavili. Umí být neposedné a pohazovat zadkem na požádání, umí projíždět zatáčky vážně vysokou rychlostí a přitom si díky manuálu připadáte, že to máte pořád ve svých rukách…
…a je to jen na řidiči
A to opravdu máte! Tím spíš, že BMW vás nechá zcela deaktivovat stabilizační systém (jako jeden z mála výrobců klidně i v obyčejném SUV). Mimoto nabízí ale i režim tzv. polovypnuté stabilizace, který v modelech BMW M nazývá jako MDM (M Dynamic Mode). V tom systém povolí mírný prokluz zadních kol, ale i drobný smyk. Stačí k tomu jeden krátký stisk tlačítka u řadící páky. Pokud ho podržíte, stabilizaci kompletně deaktivujete.
A pak musíte dávat velký pozor, co se svou pravou nohou budete dělat. Ono Competition v názvu totiž není jen o drobném zvýšení výkonu jako u větších emkových bavoráků, tady jde rovnou o celý nový motor a kromě pár desítek koní výkonu navíc přibyla téměř stovka newtonmetrů. A to už je vážně znát i na 30 cm širokých zadních pneumatikách…
Charakter auta se do jisté míry dá ovlivnit i změnou jeho nastavení. Stejně jako u ostatních BMW M se dá i v M2 zvlášť upravit nastavení motoru (a zvuk výfuku) a zvlášť posilovač řízení. Tohle malé kupé ale nemá (a nemůže mít) adaptivní podvozek, takže poslední tlačítko je tu prázdné. K dispozici je nastavení Efficiency pro motor, respektive Comfort pro řízení a pak Sport nebo rovnou Sport plus pro oboje.
Svoje oblíbené kombinace si můžete uložit pod tlačítka „M1“ a „M2“ na volantu – klidně i s uložením vypnuté stabilizace. Když se rozhodnete, že chcete „blbnout“, prostě jen stisknete například tlačítko „M1“, pod které jste si předtím uložili nejostřejší motor i řízení a vypnutou stabilizaci, a zatáčku projedete smykem. Pokud máte v paměti tlačítek uloženou stabilizaci MDM anebo ji máte rovnou deaktivovanou, budete ho muset stisknout dvakrát. Poprvé pro vyvolání volby, podruhé pro potvrzení omezené stabilizace.
Emisní normy = vyšší výkon
Důvod pro verzi Competition byl ale u M2 čistě nutností, protože starší motor (s interním označením N55) nesplňoval nové přísnější emisní limity. Představa přestat vyrábět nejprodávanější BMW M se ale značce nelíbila, a tak pod kapotu nainstalovala motor z větších BMW M3/M4 (nese označení S55). Třílitrový objem ani řadové uspořádání šesti válců se nezměnilo, ovšem přibylo jedno turbodmychadlo. Původní „obyčejné“ M2 mělo jen jedno, M2 Competition má dvě. Výsledkem je tak zvýšení hodnot z 272 kW/370 koní a 465 Nm na 302 kW/410 koní a 550 Nm!
Do výfuku přibyl filtr pevných částic, který ho trochu ztišil. I tak je ale sériový zvuk BMW M2 nyní subjektivně mnohem lepší než u sériového BMW M4 Coupé. Je tišší, ale přesto hutný a syrový. Pokud by vám to nestačilo, samo BMW vám aktuálně bohužel žádnou alternativu nenabídne, budete se muset poohlédnout u nějakých úpravců. Když si ale vzpomeneme na výfuk BMW M Performance z originálního příslušenství, který mělo před dvěma lety testované BMW M3, naskakuje nám husí kůže a voláme po tom, aby se něco takového v nabídce značky pro M2 také objevilo!
V interiéru ale není při jízdě slyšet jen výfuk. Posádka může poslouchat také řízný zvuk motoru, který kromě příjemného mechanického ryku doplňuje při výrazném sešlápnutí plynového pedálu také svist turbodmychadel a syčení sání. Zvuk výfuku se samozřejmě mění s tím, jaký režim motoru máte aktuálně nastavený. V efficiency je výfuk tichý, prakticky není slyšet, ve sport plus je naopak jeho zvuk nejhlasitější a po ubrání plynu se z něj ozývá práskání, ale jen takové decentní.
Při klidné jízdě oceníte zejména to, že motor nemá problém pracovat v opravdu nízkých otáčkách, klidně i kolem 1300 ot./min. Rozhodně nemáte pocit, že by mu to nedělalo dobře. Neduní, nevibruje a i díky dostatku točivého momentu je pak ochoten zrychlovat. To nejlepší předvádí přibližně od 2800 ot./min. Jeho zátah navíc není nudně lineární, ale ochotně se vzrůstající gradací táhne až k omezovači v 7000 ot./min. Jako by tu ani nebyla obě ta turba… Mimochodem když budete jezdit klidně, tak můžete počítat se spotřebou pod 10 l/100 km.
Motor je navíc subjektivně naladěn lépe než v M3, respektive v M4. V BMW M4 je hodně výbušný, v M3 o něco méně a v M2 je jeho nalazení ještě měkčí. Rozhodně to ale není špatně, ba právě naopak. Neznamená to totiž, že by mu všechno trvalo dlouho nebo že by nevzbuzoval respekt, ale nevyděsí vás tím, že „to“ je v jednu chvíli všechno v pořádku a pak během okamžiku „letíte dveřma napřed“ na strom u silnice. Ne, BMW M2 vám dá čas, protože přísun krouťáku na kola je sice výrazný, ale zároveň pozvolný.
Driftuje na požádání
Navíc je to na vás, jestli tam všechny ty koně a newtonmetry pošlete naplno a necháte zadek vlát anebo tak akorát, abyste zatáčku naopak projížděli co nejrychleji, ideálně na hranici trakce. Ve svém zadku skrze sedadlo přitom cítíte, co se se zadními koly děje. Pokud chcete, aby vám od zadních pneumatik lítaly kousky spálené gumy, není problém. Ani ten nejmenší! Zadek se dá odstavit klidně jen plynem, což si ostatně můžete prohlédnout v přiloženém videu, kde si můžete poslechnout i zvuk výfuku v nejsportovnějším režimu.
My jsme naštěstí auto testovali už bez sněhové pokrývky, ale počasí se dostalo do opačného extrému, kdy byla teplota vzduchu přes den kolem 12°C. I přesto přední kola na asfaltu držela jako přilepená. Mohou za to nejen poměrně široké pneumatiky a tuhá karoserie, ale i karbonová výztuha ve tvaru „V“ v motoru, která přišla z M3/M4 společně s motorem.
Řízení verze Competition je také přepracované, je sice elektromechanické, ale dává překvapivou odezvu a má příjemně rychlý převod. Nový je mimochodem i aktivní diferenciál s elektronicky řízenou svorností, díky kterému jde auto tak ochotně do smyku.
Má obrovské brzdy
410 koní a 550 Nm je hodně a to i přesto, že nejde o žádnou muší váhu. BMW M2 Competition váží totiž 1,55 tuny. Při jízdě to ale vůbec není poznat. A to ani v zatáčkách, ale ani v přímce. To, jak letí ručička rychloměru – ano, M2 nemá digitální budíky! – nahoru, je neuvěřitelné a opakuje se to tak na každý rychlostní stupeň. Spojka, zařadit za jedna, sešlápnout plynový pedál a jízda může začít. První dvě rychlosti se neobejdou bez prokluzu kol (na hladkém asfaltu i na trojku) a pak vás to při každém přeřazení a následném přidání opět kopne do zad. Tohle auto je sice nejmenší a nejslabší M z nabídky, ale z hlediska dynamiky pořád hraje první ligu.
Když se na testované BMW M2 Competition v nové metalické barvě Hockenheim Silver podíváte, nemůžete si nevšimnout těch širokých blatníků. Zadoboční pohled je nejlepší, protože na té světlé barvě vynikne hra světel a stínů. V blatnících se ukrývají široká 19″ kola, která v našem případě schovávala příplatkové větší brzdy. Zatímco v sérii dostanete 380 mm kotouče vpředu a 370 mm kotouče vzadu, za příplatek 43 tisíc to budou obrovské kotouče s průměrem 400 milimetrů vpředu a 380 mm vzadu. Když se podíváte do kol, mnoho místa v nich nezbývá.
Brzdy jsou ze dvou materiálů tak, aby odváděly teplo a řidič se mohl stále spolehnout na jejich bezchybný účinek. Do kol se zakusují velmi ochotně, ale díky zimním pneumatikám a relativně vyšším teplotám jsme si toho mohli užít dosyta. Díky krátkému rozvoru se auto na ostrých brzdách občas před zatáčkou „roztancuje“.
Závěr
BMW M2 Competition je opět jedno z těch aut, pro která je testovací týden příliš krátký. Za jeho volantem se budete neustále bavit, protože poslouchá lépe než ten nejvychovanější pes na světě. Když chcete, dokáže být neposedné a vrtět zadkem anebo naopak jet chirurgicky přesnou stopou. Jakákoliv akce s plynovým nebo brzdovým pedálem či s volantem vyvolává okamžitou reakci auta. A vyvolává to i přiblblý úsměv na tváři…
[table caption=““ width=“98%“ colwidth=“50%|50%“ colalign=“center|center“]
+,–
Zábavné jízdní vlastnosti‚ ovladatelnost a výkon za každých okolností,Malá palivová nádrž
Zvuk a projev motoru,Zvuk výfuku
I když je tužší‚ je použitelné i pro každodenní ježdění,Žere zadní gumy
[/table]
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,BMW
Typ:,M2 Competition
Motor:,řadový šestiválec (R6)
Objem válců:,2979 ccm
Plnění motoru:,2x turbodmychadlo
Palivo:,benzin
Pohon:,zadních kol
Výkon:,302 kW/410 koní v 5230 – 7000 ot./min
Točivý moment:,550 Nm v 2350 – 5230 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,4.4 s
Maximální rychlost:,250 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,10.0
Emise CO2:,228 g/km
Objem nádrže:,52 litrů
Délka:,4461 mm
Šířka:,1854 mm
Výška:,1410 mm
Rozvor:,2693 mm
Pohotovostní hmotnost:, 1550 kg
Objem zavazadlového prostoru:,390 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]
Foto: Lukáš Fabián, Pavel Srp