Test: BMW 330i nebo plug-in hybrid BMW 330e?

Autor: Pavel Srp - 21. 12. 2016



Kapitoly testu:

Strana 1: BMW 330i nebo plug-in hybrid BMW 330e
Strana 2: Fotogalerie a technické údaje


Zdá se vám při pohledu na titulek nesmysl srovnávat „zelený“ plug-in hybrid s poměrně výkonným benzínovým sedanem? Jenže co když vám povím, že obě auta mají stejný výkon, a že hybrid má dokonce vyšší točivý moment? To se tohle srovnání už nezdá tak nesmyslné, co říkáte?

Vzali jsme tedy dvojici BMW řady 3 a rozhodli se na ně podívat ve srovnání. Bohužel jsme neměli obě auta najednou, ale z jednoho jsme přesedli do druhého, takže i tak byly dojmy prakticky okamžité.

Co je tedy pohání?

O pohon obou vozů se starají přeplňované čtyřválce TwinPower Turbo, které prostřednictvím automatické osmistupňové převodovky pohánějí kola zadní nápravy.

Možná jste se právě zarazili, protože označení 330i máte zafixované pro šestiválec. Jenže po faceliftu, kterým bavorská trojka prošla před několika měsíci zbyl šestiválec pouze pro jedinou benzínovou motorizaci (samozřejmě vyjma BMW M3) a tou je 340i. V případě benzínové verze BMW 330i tak jde o dvoulitrový čtyřválec se 185 kW/252 koňmi a 350 Nm. Jeho dynamika je ale více než dostatečná, vždyť zrychlení z 0 na 100 km/h zrychlí za 5.8 sekundy a maximální rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h. Na fotografiích je to ten „šmoulově“ modrý vůz.

Plug-in hybridní BMW 330e iPerformance pohání v zásadě stejný dvoulitrový čtyřválec, jen s výkonem verze 320i. V řeči čísel to znamená benzínových 135 kW/184 koní a 290 Nm, ale k tomu je potřeba připočítat ještě dalších elektrických 65 kW/88 koní a 250 Nm. Ve výsledku se tak dostáváme na stejných 185 kW/252 koní jako u 330i a dokonce ještě vyšší točivý moment 420 Nm. Plug-in hybrid má ale nevýhodu v nutnosti použití baterie, a tak je o cca 160 kg těžší. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 6.1 sekundy a maximální rychlost 225 km/h ale vůbec nejsou špatné!

Spotřeba: PHEV jasně deklasuje benzín?

Dynamika je tedy na papíře vcelku srovnatelná, to je docela příjemné překvapení. Papírově jasné je to ale samozřejmě v případě udávané spotřeby paliva. Ta se totiž liší diametrálně: 5.8 l/100 km pro 330i a 2.1 l/100 km pro 330e. Věřte mi, že v praxi ve spotřebě ale žádný velký rozdíl není.

Jasně, pokud budeme jezdit ve městě s nabitými bateriemi, můžeme se pohybovat (a vlastně se i budeme pohybovat) kolem hodnot mezi 4 a 5 l/100 km, při opravdu defenzivní, „ekologické“ jízdě se lze dostat i ke 4 l/100 km. Pokud ale vyjedeme na nějakou klikatou okresku, pak není problém výrazně překročit desetilitrovou hranici. A to mají obě auta společné.

U benzínového 330i rozhodně není rozptyl spotřeby paliva tak velký, v klidu se dá jezdit kolem 7 l/100 km, ale pokud plyn přišlápneme, počítat musíme klidně i s 15 l/100 km.

Jak jezdí?

BMW 330e i Performance je v nevýhodě co do hmotnosti, kterou mu přidávají zejména baterie. Ty se nacházejí za a nad diferenciálem. Díky tomu se zmenšil kufr a snížil objem palivové nádrže. Vyvážení auta je ale téměř ideálních 49:51. Celková kapacita baterií je 7,6 kWh, pro účely pohonu auta je ale možné vyčerpat asi jen 5,7 kWh. To by mělo podle automobilky vystačit až na 40 čistě elektrických kilometrů. V praxi se nám ale nepovedlo najet více než 33 km.

Plug-in hybridní 330e potěší reakcemi na sešlápnutí plynového pedálu, protože ty jsou překvapivě okamžité. Není třeba čekat na roztočení turbodmychadla výfukovými plyny, prvotní akceleraci zastane elektromotor. To 330i neumí, ta musí na roztočení turba chvíli počkat, pak ale vystřelí také. V povolených českých rychlostech jsou si tahle auta co do dynamiky pocitově velmi podobná.

BMW 330e iPerformance je auto dvou tváří. Na jedné straně učí řidiče jezdit s „co nejlehčí nohou“, ale na té druhé mu umí dopřát poměrně intenzivní jízdní zážitky. Výkon i točivý moment jsou dostatečné, pohon zajišťují zadní kola a stabilizace se dá úplně vypnout… Házení zadkem sice nebude tak samozřejmé jako u 330i, ale rozhodně to není vůbec žádný problém. V obou případech ale samozřejmě chybí samosvorný diferenciál.

Obě auta se lišila výbavami, a tak jejich jízdní vlastnosti nelze srovnávat zcela. Plug-in hybridní 330e byla o hodně pohodlnější, což se od výbavy Luxury Line tak trochu čeká. Modré BMW 330i naopak oblékalo výbavu M Sport a ta mimo jiné přichází se sportovním M podvozkem, je tak nad slunce jasné, že bude tužší. Překvapením ale bylo řízení. To bylo totiž příjemnější v 330e, ačkoliv „upovídaným“ ho zdaleka nazvat nelze. U benzínové verze bylo příplatkové „Variabilní sportovní řízení“ za necelých 7 tisíc Kč a přiznám se, že to se mi opravdu vůbec nelíbilo. Bylo zcela bez citu, příliš strmé a auto s ním bylo nervóznější.

Benzínové BMW 330i se také mnohem více projevovalo co do zvuku. Zvuk byl podpořen nejen v interiéru, ale slyšet bylo auto i zvenku. Na můj vkus byl zvuk v interiéru ale možná až moc digitální. Jízdní režimy Sport, respektive Sport+ ho ještě více zintenzivňovaly.

Liší se designem?

Ano, ale na pohled jsou největší změnou samozřejmě barva a nárazníky, které jsou rozdílné použitím výbavy M Sport u modrého auta. Na druhý pohled si všimnete drobných detailů, které obě auta odlišují. Prvně je to plaketka „eDrive“ na C-sloupcích, za druhé zvláštní otvor za levým předním kolem. Pod tím se skrývá dobíjecí zásuvka. A to je vlastně všechno.

Ani interiér neznamená žádné velké odlišnosti. Ty se opět omezí prakticky jen na detaily jako jsou lišty na prazích s nápisem eDrive a stejné logo je také v budíkách a u řadící páky. Logo u řadící páky je zároveň tlačítkem, který ovládá elektrické jízdní režimy: AUTO eDRIVE, MAX eDrive a SAVE BATTERY. Podle toho pak řídící jednotky nakládají s elektrickou energií. Další odlišností je absence tlačítka Start/Stop režimu, protože u hybridu nebo plug-in hybridu samozřejmě není potřeba. A konečně v menu multimédií přibude obrazovka „eDrive“, která ukáže toky energií a další nezbytná elektrická statistická fakta.

Plug-in hybridní BMW 330e iPerformance je navíc možné pořídit pouze jako sedan s automatickou převodovkou a výhradně s pohonem zadních kol.

BMW 330e iPerformance: Dobíjení a život s PHEV

Pohybujete se hodně po městě? Pak má BMW 330e spoustu neoddiskutovatelných výhod. V takovém prostředí totiž hojně využijete k pohybu elektrickou energii. Lze také aktivovat výhradně elektrický režim „MAX eDrive“, který neaktivuje spalovací motor pokud to nebude opravdu nezbytně nutné – ať už v případě potřeby velké akcelerace (tzv. „plný plyn“) a nebo po vybití akumulátorů. Čistě elektrický pohyb je možný až do 120 km/h, takže lze na elektřinu jet i po dálnici. Čím vyšší však rychlost bude, tím rychleji se budou baterie vybíjet.

V případě režimu „AUTO eDRIVE“, který je aktivován po každém nastartování si spotřebu elektrické energie a startování benzínového motoru řídí auto samo na základě dobití akumulátoru, intenzity sešlápnutí plynového pedálu a dalších proměnných jednotek. Elektrická jízda je možná maximálně do 80 km/h. Podle informací navíc podobně jako vozy Rolls-Royce spolupracuje s navigací a podle trati tok energií i zapojení elektromotoru přizpůsobuje.

Dobíjení je možné na dobíjecích stanicích, z běžné domácí zásuvky a nebo prostřednictvím domácí nabíječky BMW iWallbox. Z domácí zásuvky lze auto dobít přibližně za tři hodiny, z 0 na 80 % to zabere přibližně hodinu a půl. Rychlonabíjení ale BMW u svých plug-in hybridů nepodporuje. O čase, kdy bude auto plně nabité, vás informuje sdělení v kapličce přístrojů.

Pokud s autem budete hodně jezdit a bude pršet, při každém nabíjení se ušpiníte. Otevření zdířky k nabíjecímu portu, která je hned za předním kolem, se provádí manuálně jejím stiskem. Při počasí, které aktuálně za okny posledních pár dní a týdnů panuje, bude kryt neustále špinavý.

Závěr

Vzali jsme pocitově zcela rozdílná auta – „zelenou“ variantu do zásuvky a proti němu naopak poměrně potentní čtyřválcový sedan. Zdálo se, že obě auta nemohou být rozdílnější. Jenže plug-in hybridní BMW 330e iPerformance překvapilo. Vůbec nejde o ten líný a nudný hybrid, ale právě naopak. Elektromotor pomáhá při akceleraci a výkonově se nejsilnějšímu čtyřválci v nabídce vyrovná. Navíc se dá ušetřit nejen na výši povinného ručení, ale také na spotřebě paliva. Je ale jen potřeba jezdit hodně po městě a mít neustále nabité baterie. Stačí k tomu čip nebo karta, která vás – ačkoliv nedávno paušál zdražil – vyjde na pár stovek měsíčně a můžete nabíjet u nabíjecích stanic jak je vám libo.

Ale co pořizovací cena? V případě obou těchto verzí není rozdíl zase tak velký. V základní výbavě je 330e dražší přibližně o 100 tisíc (330e: 1 154 400 Kč, 330i: 1 059 500 Kč). Není to zase tak málo, ale za pár let to máte zpátky…

Pokud má být „automobilová doba elektrická“ taková, pak jsem pro. Klidně budu jezdit v BMW 330e Performance a nebo v BMW i8, protože v takovém případě není elektřina na škodu, ale spíše k užitku. A které z těch dvou aut bych si koupil? 330e nebo raději 330i? Kdyby se mě někdo zeptal předtím, než jsem se s oběma auty svezl, moje odpověď by zněla naprosto jasně: „330i!“ Jenže teď je to těžká otázka, hodně těžká otázka. Proč? Protože u obou aut dostanu skoro totéž, jen trochu jinak. Koneckonců výbava M Sport jde pro hybrid také. Navíc u některých obchodních center se mi bude jednodušeji parkovat – což teď v předvánočním čase ocením opravdu hodně – ovšem pokud tam již nebudou nabíjet řidiči Tesel a jiných elektromobilů

[vc_row][vc_column][td_block_ad_box spot_id=“custom_ad_5″][/vc_column][/vc_row]

Fotogalerie a technické údaje najdete na další straně.

Štítky: , , , , , , , , , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru