Český importér automobilů Ford si pro nás připravil první dynamické představení nového, sportovně laděného Fordu Focus ST. Svézt jsme se mohli s oběma verzemi, které jsou v nabídce a zjistili jsme, že se od sebe opravdu velmi výrazně odlišují, přesto jsou obě auta po prvních jízdních kilometrech velmi dobrá.
Na pohled drobnosti
Pokud se na Ford Focus ST podíváte, pak to, že jde o verzi ST, poznáte podle drobností jako jsou znaky v přední masce a na víku kufru, ale i podle specifického předního nárazníku, litých kol, větších dvoupístkových předních brzdičů s červeným lakem (červené jsou i zadní brzdiče), ale také podle většího přítlačného křídla.
Naftové i benzinové verze se také odlišují velmi výrazně. Na první pohled je poznáte díky karoserii, protože vznětové verze jsou vybaveny dvěma koncovkami výfuku v levé části nárazníku. U benzinové verze má výfuk po jedné koncovce po obou stranách zadního nárazníku.
Obě verze se ale liší i technicky, protože u benzinové verze je spousta velmi zajímavých prvků výbavy navíc. Jde například o elektronicky řízený samosvorný diferenciál (eLSD), jenž je zabudován přímo do převodovky. Pomocí hydraulicky ovládaných spojek dokáže nasměrovat až 100 procent dostupné hnací síly na kolo, které má v daném okamžiku lepší záběr. Nedochází tak k protáčení vnitřního kola. Vznětová verze má „jen“ přibrzďování vnitřního kola při prokluzu. Auto jezdí na pneumatikách Michelin Pilot Sport 4S ve specifikaci vyvinuté přímo pro tento model.
Pro Ford Focus ST byla specificky naladěna geometrie těhlic. Táhla řízení jsou uchycena o 9 milimetrů dál vpředu a o 6,5 milimetrů výš než u standardního Focusu. Podle automobilky to přispívá k rychlejší odezvě na otočení volantem, což můžeme po pár najetých kilometrech potvrdit.
Zajímavostí je fakt, že tuhost pružin je stejná jako u standardního Focusu. Tlumiče pérování jsou ale tužší o 20 % vpředu a o 13 % vzadu. Verze ST mají také sníženou světlou výšku o 10 milimetrů.
Benzinová verze je sériově vybavena také technologií ALS (anti-lag system), kterou Ford původně vyvinul pro Ford GT a F-150 Raptor. ALS udržuje pootevřenou škrticí klapku, když řidič uvolní pedál plynu. Tím předchází obrácení směru proudění plynů v motoru a udržuje kompresorové kolo turbodmychadla roztočené v pracovních otáčkách, tudíž při opětovné akceleraci se maximálního plnicího přetlaku dosahuje rychleji. Děje se tak jen v jízdních režimech ‚Sport‘ a ‚Závodní trať‘ (pokud je jím auto vybaveno).
Zkoušeli jsme auta vybavená manuální šestistupňovou převodovkou, u níž byly až o 7 % zkráceny dráhy řazení. Ta se v kulise pohybovala v obou autech přesně a s jasně vymezenými drahami. Pokud byste chtěli přeci jen automat, pak bude od říjnové výbavy dostupný pro benzinovou verzi. Čekal bych ji však spíše pro naftovou variantu, ale tam se prý bude montovat jen manuál.
Naftový kombík pro rychlé přesuny
Pro první jízdu padla první volba na verzi s motorem 2.0 EcoBlue o výkonu 140 kW/190 koní. To je dosud nejvýkonnější motor spalující naftu, jaký kdy Ford v modelu Focus nabízel. Dvoulitrový čtyřválec je přeplňovaný jedním turbodmychadlem s proměnlivou geometrií lopatek, což dopomáhá k tomu, že maximum točivého momentu 400 Nm je dostupné od 2 000 do 3 000 ot./min a již v 1 500 otáčkách za minutu je k dispozici 260 Nm. A to při jízdě opravdu poznáte.
Po otevření dveří vás přivítají sportovní sedadla Recaro, která jsou v základní výbavě. Sedadla nejen skvěle vypadají, ale jsou i pohodlná a přitom při sportovnější jízdě v zatáčkách skvěle drží tělo.
Pro jízdu je v základní výbavě možnost přepínání jízdních režimů od kluzkého, přes normální až po sportovní. Za příplatek je možné pak aktivovat i režim ‚Závodní trať‘, který automaticky deaktivuje stabilizační systém. Režimy se přepínají na volantu tlačítkem ‚Mode‘. Pro rychlou volbu sportovního režimu je tu také samostatné tlačítko ‚S‘. To ho jen aktivuje, neumí ho deaktivovat a neumí aktivovat závodní režim.
Naftová verze byla v tomto případě s karoserií kombi, ale pořídit si lze i verzi s pětidveřovou karoserií. Po prostudování ceníku zjistíte, že kombi nelze vybavit adaptivními tlumiči, to je možné jen pro 5dveřovou verzi. Podvozek je sice tuhý, ale přesto stále dobře tlumí nerovnosti na silnici. Při jízdě zjistíte, že podvozek a brzdy (330 x 27 mm vpředu a 302 x 11 mm vzadu) jsou tady „daleko před motorem“ a auto na rovině, ale hlavně v zatáčkách opravdu skvěle sedí.
Zajímavý je motor, protože i v normálním režimu – natož pak ve sportovním nebo závodním – potěší průběhem točivého momentu. Už v nízkých otáčkách totiž velmi příjemně a výrazně zatáhne. Nemá cenu ho ale příliš vytáčet, protože už od přibližně čtyř tisíc otáček nic dalšího nepředvede. Naftová verze jednoduše není na žádné velké sportování, ale to neznamená, že by snad nebyla rychlá. Ale co benzinový Ford Focus ST?
S benzinem? Úplně jiné auto!
Benzinová verze sice na první pohled vypadá stejně, ale už nastartování prozradí, že tohle je úplně jiná káva. Výfuk sice není nijak hlučný, i díky filtru pevných částic, ale produkuje alespoň nějaký zvuk. Kromě samotného motoru umí při uvolnění plynového pedálu v obou sportovních režimech prskat a střílet.
Zvuk ve sportovním i v závodním režimu doplňuje zvuk motoru generovaný z reproduktorů a ten je v naftové verzi poměrně výrazný a při jízdě mi neseděl. To k benzinové verzi jde daleko více a působí přirozeněji, ačkoliv lze poznat, že nejde o zvuky motoru a výfuku.
Benzinová verze je mnohem ostřejší, navíc dostala mezigeneračně větší motor. Místo původního dvoulitru je tu nyní 2,3litrový čtyřválec s dvoukomorovým turbodmychadlem s proměnlivou geometrií lopatek a již zmíněným systémem ALS. Výkon motoru udává Ford 206 kW/280 koní v 5500 ot./min a maximum točivého momentu je 420 Nm v 3000 – 4000 ot./min. Zrychlení z 0 na 100 km/h udává Ford za méně než šest sekund.
Tato verze je vybavena elektronicky řízeným samosvorným diferenciálem a při jízdě je to oproti vznětové verzi znát. Tohle auto je potřeba vodit mnohem pevnější rukou, ale neznamená to, že by snad chtělo neustále řidiči vytrhnout volant z ruky. Díky tomu jsou výjezdy ze zatáček opravdu působivé a rychlé. Co mají ale obě varianty společné, to je ostré řízení. Předek reaguje na každé, byť jen minimální otočení volantu prakticky ihned a auto velmi ochotně změní směr.
Závěr
Šlo zatím jen o první rychlé seznámení, ačkoliv na silnicích, které dobře znám. Vznětová verze je rychlá, potěší nástupem točivého momentu, ale následuje dnešní trendy, které se rozšiřují do stále většího množství tzv. „rychlých modelů“. Jde o auto, které sice umí být opravdu rychlé, ale není vyloženě sportovní. A to při každodenním dojíždění do práce, speciálně pokud třeba jezdíte centrem města, oceníte.
Naopak benzinová verze sportovní DNA opravdu má, přesto jen tak, aby nešlo o jednoúčelové auto. Přece jen je to „jen“ ST, nikoliv RS (které u této generace zatím nebylo ani potvrzeno, ale ani zamítnuto). V nové generaci zvětšilo motor, posílilo brzdy (platí i pro naftovou verzi) a zapracovalo na technice. Už teď se těšíme na redakční test, v němž budeme moci auta vyzkoušet mnohem důkladněji.
Ceník nové generace Fordu Focus ST (ke stažení ZDE) začíná na 751 900 Kč za vznětovou verzi s pětidveřovou karoserií, za benzinové auto budete muset necelých třicet tisíc připlatit, stojí 779 000 Kč ve verzi ST, respektive 859 900 Kč ve verzi ST Plus, která přidává několik (hlavně komfortních) prvků výbavy.
