Vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel při státních zakázkách není nový, původně je už z dubna, ale teprve před pár dny jej detailně probrala, a nakonec i podpořila sněmovna. Nový zákon má dle ČTK za cíl zvýšit počet ekologických vozidel používaných státem, kraji nebo obcemi. Stejně tak se má zvýšit počet ekologicky šetrných vozidel, která používají dopravci k zajištění dopravní obslužnosti. Má to přinést lepší ovzduší hlavně ve městech a také pomoci ochraně klimatu. Zákon ale počítá s výjimkou například pro zemědělská nebo lesnická vozidla, pásová vozidla, vozidel určených speciálně pro ozbrojené síly, sanitky nebo třeba autojeřáby.
V tuto chvíli je ve hře plán, kdy by minimální podíl ekologických aut do konce roku 2025 měl být 29,7 % osobních aut, lehkých užitkových aut a mikrobusů. U autobusů už by mělo jít o 41 % a u nákladních aut o 9 %. To je ale jen začátek. Do konce roku 2030 se tato procenta ještě zvýší. „Poloviny podílu stanoveného pro autobusy bude muset být dosaženo bezemisními vozidly,“ dodalo ministerstvo pro místní rozvoj pro ČTK. Dohled nad dodržováním zákona bude mít antimonopolní úřad.
Podle vlády v tuto chvíli nelze vyčíslit přesný dopad na veřejné finance a rozpočty. Náklady se totiž budou odvíjet od toho, zda půjde o elektromobil, auto na plyn nebo vůz na vodík. Záviset bude i na značce a modelu vozidla. „Jako příklad důvodová zpráva uvádí, že v roce 2025 by měl na evropském trhu jeden vodíkový autobus stát 420.000 až 450.000 eur, tedy zhruba od 10,2 milionu do zhruba 11 milionů korun. Dopravci poskytující veřejné služby v přepravě cestujících budou moci žádat o dotaci na pořízení elektrobusů nebo autobusů na zemní plyn,“ uvedla vláda v důvodové zprávě.
Panují obavy
Někteří poslanci se ale obávají, že by ekonomické dopady mohly být značné. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) podle ČTK uvedl, že příslušná směrnice vznikla ještě před ruskou agresí vůči Ukrajině, kdy ceny energií byly nižší. Z aplikace příslušné směrnice není podle svých slov nadšený.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nadnesla myšlenku, zda by neměly státy vyvolat jednání s Evropskou komisí a domluvit se s ní, zda je to za současné energetické situace smysluplné v tomto plánu pokračovat a zda by se účinnost nových pravidel neměla odložit. „Nejsou komponenty na trhu. Dostáváme se do situace, kdy to bude velmi těžko splnitelné,“ varovala.